Hlavní obsah

O Šlachtově hnutí neslyšeli. Ale své voliče by si našlo, naznačuje šetření

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Robert Šlachta založil nové politické hnutí Přísaha.

Nadpoloviční většina dotazovaných v průzkumu agentury Median o hnutí Přísaha nemělo potuchy. Mezi lidmi, kteří Přísahu znají, už má Šlachta první fanoušky.

Článek

Agentura Median se v únoru ptala na podporu nového hnutí Roberta Šlachty. Výsledky průzkumu, do kterého se zapojilo celkem 1430 respondentů starších 15 let, má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

Nadpoloviční většina respondentů o novém hnutí Přísaha neslyšela, 44 procent dotázaných ano.

Agentura se lidí, kteří hnutí znají, ještě dotazovala, jestli by uvažovali o podpoře Šlachty ve volbách. Určitě o podpoře uvažuje 7 procent dotázaných, spíše ano pak pětina respondentů. Polovina respondentů, kteří Přísahu znají, o její volbě neuvažuje. 26 procent si tím je jistých.

Podporu by pak Šlachta našel nejvíce u voličů hnutí ANO. Dvanáct procent z nich by Přísahu podle průzkumu určitě volilo. Své voliče by pak nové hnutí našlo také mezi podporovateli SPD, ČSSD a KSČM. Nejmenší podporu pak Šlachta má mezi voliči koalice Spolu (strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL).

Ústavní soud je pro lidi důvěryhodný

Současně se výzkumníci ptali také na rozsudek Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona.

Samotný soud je nejdůvěryhodnější v očích voličů většiny opozičních stran, menší důvěru získal u podporovatelů KSČM, ANO a SPD.

Výhrady k načasování rozsudku vyjádřili hlavně starší lidé. Čím mladší věková skupina je, tím méně lidé považují změnu za nevhodně načasovanou. Za nevhodné považují načasování zejména voliči stran, pro které není soud tolik důvěryhodný.

S novým nastavením voleb souhlasí hlavně lidé s vysokoškolským vzděláním, podnikatelé a voliči opozičních stran. Původní metodu přepočítávání hlasů brali jako nespravedlivou právě podnikatelé, studenti a také mladí lidé do 24 let.

Průzkum také ukázal, že značná část dotazovaných nemá na téma volebního zákona vyhraněný názor. Podíl odpovědí „nevím“ byl vysoký hlavně u otázky na přepočítávání hlasů. Nevyhraněný názor na tuto problematiku měl každý čtvrtý respondent.

Doporučované