Článek
ČTK to řekl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Pardubice.
Díky dobrovolnické práci v oblasti opět porostou například zvonky, kozí brady, kopretiny nebo štírovník růžkatý. Rostliny nalákají opylovače, mimo jiné různé druhy modrásků, kteří v české krajině ubývají. Kosení trávy není plošné, dělá se po mozaikách, řekl Hoza.
„Kosením podpoříme druhovou pestrost. Charakter místa nechceme měnit. Protéká tu řeka Chrudimka, která je evropsky významnou lokalitou, žije tu vážka klínatka. V topolech žije silně ohrožený lesák rumělkový,“ řekl Hoza.
Ještě před pár lety se na Červeňáku nacházel kriticky ohrožený korýš, listonoh lesní, který potřebuje terénní prohlubně, ty ale postupně zmizely. Lze je vytvořit pásovou technikou. Když je zaplní dešťová voda, má korýš ideální podmínky pro život, řekl Hoza.
Ochranáři mají v plánu obnovit dvě tůně. Letos udělají jednu, v nich pak mohou žít vážky, obojživelníci, měkkýši. „Vývoj Červeňáku mě zajímá, je to jediné ještě divoké místo v Pardubicích. Doufám, že když to tady zvelebíme, navrátí se sem původní živočichové,“ řekla Bohdana Rejfířová, proč dnes přišla pomáhat.
Červeňák je bývalé armádní území, rozkládá se na 19 hektarech. Pardubice usilovaly o bezúplatný převod pozemků od roku 2011. Loni je definitivně získaly. Po 20 let lokalita zůstane podle dohody s Ministerstvem vnitra jako přírodní, radnice nesmí pozemky prodat ani pronajmout.
Před několika lety vznikla iniciativa lidí, kteří se Červeňák snažili ochránit, například před plánovanou silnicí, kterou územím chtěla radnice vést. Ochranáři a ekologičtí aktivisté se s městem na údržbě přírodního parku domluvili, magistrát jim finančně přispívá na náklady.
„Před pěti lety jsme byli za blázny, že se snažíme o záchranu Červeňáku. Měla tu vést silnice. Intuitivně jsme se začali o oblast zajímat jako laici. Pak jsme se postupně dozvídali, jakou obrovskou přírodní hodnotu má,“ řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák.
Bývalé vojenské prostory by podle Davida Čípa z ČSOP Jaro Jaroměř místo lidí mohli udržovat koně. Stačili by tři na spásání trávy. Divocí koně z anglického Exmooru například už žijí v Čechách u Milovic, na Moravě v národním parku Podyjí a menší skupiny i na Plachtě v Hradci Králové.
