O práci přijdou nejspíš matky s dětmi či lidé se mzdami do 20 tisíc korun

Máte, paní ministryně, už přesnější odhady, kolik lidí přišlo kvůli koronakrizi o práci?

Nemáme, bylo by to věštění z křišťálové koule. Dokonce jsem minulý týden v pátek uváděla, že to bude 3,6 procenta a 270 tisíc nezaměstnaných celkově. Nicméně za několik pracovních dní se to posunulo. Více lidí z evidence odešlo, našlo si práci. Takže teď jsme na nějakých 3,56 procenta. Budou rozhodovat příští týdny.

Co by se mělo stát?

Vycházíme z logiky, že v červnu už nám budou nabíhat lidé, kterým skončila výpovědní lhůta, a budou mít už spotřebované odstupné. A na začátku července se budou hlásit rodiče s dětmi, kteří dostali výpověď, ale čerpali ošetřovné, které jim na konci června skončí, a proto se přijdou registrovat na Úřad práce. Ty scénáře, se kterými jsme pracovali na začátku koronakrize, v polovině března, mluví minimálně o stejně závažných dopadech jako během minulé hospodářské krize v roce 2008 a 2009, což znamená plus pět procentních bodů. To je černý scénář.

A tento výhled z března je stále aktuální?

Stále s ním pracujeme. Je to číslo, kterého se držíme, je to podpořené makroekonomickou predikcí Ministerstva financí. Zároveň jsem zapojena do obou ekonomických týmů, jak vládního NERVu, tak ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu. Ekonomové odhadují osmi až desetiprocentní nezaměstnanost celkově. Ta krize je význačná tím, že nevíme, co bude. Postupně rozvolňujeme opatření a vracíme se do normálu a uvidíme, jak to bude fungovat.

Ten černý scénář osm až deset procent. Jak rychle by se mohl projevit?

V létě nebo na podzim.

Takže během několika následujících měsíců?

Přesně tak.

To znamená, že by mohlo být v Česku ještě letos až 600 tisíc nezaměstnaných?

Každé procento je zhruba 55 tisíc, takže je to přes 500 tisíc, ano. Teď máme nějakých 270 tisíc nezaměstnaných.

Připravujete se konkrétně na takovou vlnu nezaměstnanosti a propouštění?

Bezesporu. Snažíme se celou agendu zjednodušit, zdigitalizovat. To už se děje jak na Úřadu práce, tak na České správě sociálního zabezpečení. Druhá věc je, že budeme personálně posilovat. Odhazujeme zbytné agendy, zejména na Úřadu práce, tak abychom se mohli soustředit na zprostředkování zaměstnávání a aktivní politiku zaměstnanosti. A další věc je program Antivirus. Ten, pokud zafunguje, tak doufáme, že černý scénář, se kterým pracujeme, nenastane. Ale i ten teď zjednodušujeme, aby byl co nejméně byrokratický.

Původní program Antivirus je do května…

Asi sledujete ty debaty kolem programu Antivirus C. Chtěli bychom, aby Antivirus B (program pro zaměstnavatele, kteří se dostanou do potíží souvisejících s koronavirem, pozn. red.) pokračoval, a jsem ochotná jít i na navýšení té podpory. Teď dáváme v Antiviru B 60 procent z vyplácené náhrady mezd. A druhá věc je, že si myslím, že by Antivirus C měl být administrativně nenáročný, vlastně by to měl být automat. Pracujeme s variantou odpuštění odvodů. V tuhle chvíli je to zejména pro malé a střední podniky. A teď diskutujeme, jestli to bude pro zaměstnavatele s maximálně 25 nebo 50 zaměstnanci, u kterých bychom odpustili odvody.

Je reálnější podpora pro zaměstnavatele do 25 nebo 50 zaměstnanců?

84 procent všech zaměstnavatelů ve mzdové sféře má do 25 zaměstnanců. Je to přes milion zaměstnanců. Kdybychom pracovali s variantou do 50 zaměstnanců, tak je to 88 procent zaměstnavatelů ve mzdové sféře a je to 1,4 milionu zaměstnanců. A to je varianta, kterou preferuji. Kdybychom je přesunuli do programu C, tak si velmi rozvolníme ruce.

V jaké je to fázi? Kdy by bylo reálné, že by se Antivirus C spustil?

Plán je, že se to v pondělí projedná na tripartitě a odpoledne to schválí vláda a v úterý, ve středu do Sněmovny.

Takže kdy by to mělo začít fungovat podle vašeho plánu?

Bylo by to na tři měsíce, takže červen, červenec a srpen. Teď máme Antivirus A a B schválený do května. Během května rozvolníme zákazy, takže Antivirus A zanikne a na něj by navázal Antivirus C. To je plán. V pondělí navíc vláda schválí prodloužení Antiviru B do konce srpna.

Ta automatizace, kterou jste zmiňovala, jak by to fungovalo?

To kouzlo těch odvodů spočívá v tom, že by je zaměstnavatel nezaplatil. Poslal by nám měsíční elektronický přehled. Včera nám to Senát schválil a mám z toho radost, nečekali jsme, že to takto lehce projde. Úleva nastoupí tím, že nebude odvod zaplacen. Máme tam dvě kritéria, se kterými pracujeme. Musí být zachovaný objem mezd. Ten může klesnout na 90 procent březnových hodnot. A nesmí počet zaměstnanců klesnout pod 90 procent oproti březnu. Stále ještě pracujeme s dalšími kritérii, která píše Ministerstvo financí, a uvědomuji si, že je to složité. Jde o tři věci. Pokud firma dostane podporu z Antiviru B nebo C, tak by si vedení nesmělo vyplatit bonusy, nesměly by být odváděné dividendy do zahraničí a firma nesmí mít sídlo v daňovém ráji.

Jak by se to zkoumalo?

Zkoumalo by se to za rok 2020. Je to stále předmětem technických jednání. Kontrolovaly by to finanční úřady, na to nemá MPSV logicky kapacitu. Nedokážu si představit, že by pracovnice v deváté platové třídě na České správě sociálního zabezpečení kontrolovaly výplatu dividend do zahraničí nebo sídlo v daňových rájích. Pevně doufám, že se nám to podaří prosadit.

Ještě k té nezaměstnanosti. Máte přehled o skupinách zaměstnanců, které jsou nejvíce ohrožené?

Stále nevíme, které sektory jsou postižené nejvíce. My si to myslíme. Ta tvrdá čísla budou až v červenci. Druhé čtvrtletí uvidíme nejdříve v červenci. Logicky to budou pravděpodobně služby, pohostinství, cestovní ruch. Zaměstnanci, zejména ti nízkopříjmoví. Máme představu, že půjde o nižší příjmovou sféru do 20 tisíc korun. A uvidíme, co udělají nastávající hospodářské potíže, které logicky přijdou.

Ptám se, protože obvykle to nejvíce dopadá na ohrožené skupiny zaměstnanců typu senioři, lidé před důchodem nebo částečné úvazky.

Strukturální nezaměstnanost bude i za covid krizi stejná. Budou to lidé 50+, kteří to měli velmi těžké i v konjunktuře, budou to matky s malými dětmi a nesmíme zapomínat, že to budou i absolventi z minulého roku a z letoška, kteří nemají odpracovaných 12 měsíců a nebudou tím pádem mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. To je velký problém. A budou to lidé, kteří nastoupili do práce a ve zkušební době byli propuštěni. Ta skupina je opravdu široká.

A jak se na to připravujete, jak budete reagovat?

Klíčový nástroj bude aktivní politika zaměstnanosti. Je to každoroční evergreen, že máme spoustu peněz v rozpočtu na aktivní politiku, teď se ukazuje, že je to dobře. Budeme to muset posilovat. Zároveň bychom tím chtěli reagovat na stárnutí společnosti a digitalizaci. A rozjíždějící se diskuzi, jestli je podpora v nezaměstnanosti dostačující pro lidi, kteří celý život pracují a odvádí poctivě velkou část své mzdy na sociální odvody a pak mají v průměru osm tisíc podpory v nezaměstnanosti.

Takže zvažujete zvýšit podporu v nezaměstnanosti?

Bude to velké téma v červnu, ano. Pokud nám skokově naroste nezaměstnanost, tak budeme muset zahájit debatu o tom, jestli je spravedlivé pro lidi, co pracovali a odváděli, dostat osm tisíc korun.

A co růst důchodů. Jde o velké téma před koronavirem. Zvažuje se ještě navyšování nad valorizaci?

Dokážu si to představit, protože inflace byla před koronakrizí obrovská a je nejvyšší v EU. Teď nám ještě v klíčových kategoriích, zejména čerstvé ovoce, zelenina a maso, naskočila. V tuto chvíli jsme k tomu ale zatím z rozpočtových důvodů nepřistoupili, protože se fokus vlády posunul na mírnění ekonomických škod způsobených koronavirem.

Budete to téma otvírat?

Sledujeme ta čísla. A i kdybychom nepřistoupili ke zvyšování nad zákonnou valorizaci, tak ten nárůst bude velký. Nemám to před sebou, ale bude to přes 800 korun. Čekáme na upřesnění, čísla budeme znát v srpnu. Vládní slib průměrný důchod 15 tisíc korun bude splněn.

Patnáct tisíc průměrného důchodu tedy není ohroženo?

Vůbec. To bude dodrženo. Ale neznamená to, že plně rezignuji nad rámec zákonné valorizace. Bude se to odvíjet od toho, jak hluboké ekonomické potíže budeme mít v příštích měsících. Zejména jestli nám poskočí nezaměstnanost.

A co by byl ten spouštěč u nezaměstnanosti?

Je to složité, přemýšlím. Kdyby tam byl meziměsíční nárůst více než padesát tisíc nezaměstnaných, to si myslím, že by byl ten spouštěč. Ještě jednou - velmi podrobně to diskutujeme a ekonomové jako Jan Švejnar, Štěpána Jurajda, Daniel Prokop, Daniel Münich, Ilona Švehlíková, Martin Fassmann, všichni tito lidé jsou přesvědčeni o tom, že nás masový nárůst nezaměstnanosti čeká v příštích měsících.

Když jste zmiňovala všechny ty ekonomy, řešíte i důchodovou reformu?

Ty práce stále běží. Byl to pokyn vůči mým kolegům, na důchodové reformě se pracuje. A vše je v tuto chvíli připraveno a máme hotové dva návrhy do meziresortního řízení, které se týkají dřívějšího odchodu do důchodu pro náročnější profese a výchovného, to je bonus za vychované dítě. Na tom je shoda kromě několika parametrů. A co s celou důchodovou reformou, to je otázka na celou koaliční vládu. Za MPSV je to připraveno.

Je na to vzhledem k tomu fokusu na koronavirus politická nálada?

Novináři to neradi slyší. Ze dne na den se nám opravdu změnila situace a fokus bude na nezaměstnanost a odvracení ekonomických škod. Na druhou stranu pro mě z celé krize vyplývá, že sociální zabezpečení je důležitější než kdykoliv dříve, a druhý závěr je podpora zdravotnictví, do kterého nainvestujeme. A s tím ta důchodová reforma souvisí.

Důležité téma, které by hodně pomohlo lidem v současné situaci, je zálohované výživné. Vrátíte se k tomu?

Minulý týden jsme měli po dvou a půl měsících legislativní radu vlády a po osmi hodinách jsme tam to zálohované výživné obhájili. Takže, ano, máme pozitivní stanovisko.

A co se tedy bude dál dít?

Na přelomu května a června to půjde na vládu.

Takže ten termín spuštění od příštího roku je reálný?

To uvidíme. Já bych si to velmi přála, protože je to klíčový bod programového prohlášení vlády a jeden z důvodů, proč šla ČSSD do vlády.

Neukázalo se během krize to, že pomoc od státu směrem k občanům je roztříštěná mezi několik ministerstev? Ministerstvo práce, Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu - každé přichází s vlastními programy a výsledkem je zmatek?

Dejte mi konkrétní případ.

Typicky ošetřovné, které se rozdělilo mezi váš resort pro zaměstnance a živnostníci musí žádat Ministerstvo průmyslu.

Máte pravdu. Logicky jsme původně chtěli udělat ošetřovné i pro OSVČ, i když neodváděly. Chtěli jsme to udělat přes úřady práce. Pan kolega Havlíček trval na tom, že to bude MPO, a myslím, že toho trochu litují, protože se ukázalo, že to není jednoduché. Kromě toho jsou tam rozdílné podmínky. Jinak si myslím, že to funguje, a je dobře, že se to rozdělí na více beder. Stále si myslím, že největší zátěž je na MPSV. Přiznáváme, že máme jednotky případů, kdy se staly chyby, ale my jsme za březen vyplatili celkově, a jde hlavně o několikanásobek nemocenské a ošetřovného, 375 tisíc dávek, a to jde jenom o Českou správu sociálního zabezpečení. Za duben 500 tisíc a za květen, k 19. květnu, 358 986. To je trojnásobek běžné agendy a zároveň máme jako všechny organizace o deset procent zaměstnanců méně. A dvě třetiny dávek stíháme vyplatit do deseti pracovních dní, i když ze zákona na to máme třicet dní.

Úřady práce mají Antivirus, půl milionu podpořených pracovních míst, mimořádná okamžitá pomoc, také obrovský nárůst oproti běžnému stavu. A vzrůstající počet žadatelů o zaměstnání. Přesto obě dvě organizace MPSV velmi dobře fungují.

Máte konkrétnější vhled do těch 500 tisíc ochráněných míst? Jde mi o to, že jedno místo, když to rozpočítáte, bylo podpořeno osmi tisíci korunami. Víte, co je to za pozice?

To nelze takhle přepočítávat. Bavíme se o březnu. A tam nelze říct, že všechny firmy si žádaly na dva týdny v březnu. Některé si požádaly za den. Jedna firma nás požádala o refundaci 200 korun. To si každý žádá podle zákoníku práce a individuální situace ve firmě.

Velká část si požádala od 14. března do konce března. Ale některé si požádaly na dva dny, některé na týden. Plus velká část firem to řešila přes dovolené a požádala si jen o část zaměstnanců. Nejde to zprůměrovat, nelze to takto přepočítat a reálná čísla uvidíme až v programu B za květen.

Úřady práce registrují zhruba devět tisíc žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc a přiznaných bylo zhruba 4 600 z nich. Jste s tímto poměrem spokojená?

Je to vyšší poměr než normálně. Pravidla pro mimořádnou okamžitou pomoc jsme hodně uvolnili. Jsem přesvědčená, že je to nejlepší způsob jako pomoc třeba dohodářům. Posuzuje se individuální situace a lidé musí doložit jen výpis z bankovního účtu a náklady na bydlení. Ale přiznávám, že mě ten nízký zájem o mimořádnou okamžitou pomoc překvapuje.

Řada zejména žen samoživitelek kritizuje, že na tuto dávku čekají velmi dlouhou dobu. Požádaly o ní třeba už v březnu a stále není vyplacená. To je podle vás jen okrajová záležitost?

Slyšela jsem o tom a setkala jsem se proto s Klubem svobodných matek. V podstatě jsme se domluvili na tom, že pokud skutečně jsou takové případy, tak dostaneme jména a rodná čísla, my to prošetříme. Nebudu říkat, že stoprocentně - může dojít k jednotlivým selháním úředníků - ale většinou jsou to mýty, které kolují veřejným prostorem, a ukáže se, že ta žena o mimořádnou okamžitou pomoc nakonec nepožádala, protože nebyli na Úřadu práce vstřícní.

To jsme napravili v minulých týdnech. Všichni zodpovědní úředníci byli proškoleni. Bylo vysvětleno, že mimořádná okamžitá pomoc je pro lidi, aby pomohla v této mimořádné situaci. Zjednodušili jsme veškeré formuláře, udělali jsme pro MOP rozsáhlou kampaň. Myslím si, že už to funguje mnohem lépe. Pokud lidé dodají vše tak, jak mají, tak se dá MOP vyřídit za šedesát minut. Úřad práce má jasné pokyny a snažíme se komunikovat s těmi, kteří tvrdí, že jsou tam nějaké problémy.

Když říkáte, že byli úředníci proškolení, tak se to dá přeložit, že by měli mít lidštější přístup?

Proškolení byli ohledně rozvolnění pravidel mimořádné okamžité pomoci. Takže metodicky. Jsou to stovky lidí, úředníků a chceme, aby všechny pobočky postupovaly jednotně.

Jak jste se ale dívala na to, že v některých případech se pořádaly veřejné sbírky, aby si vůbec některé matky samoživitelky mohly nakoupit potraviny?

To se vracíme zpátky k otázce, proč nezafungovala mimořádná okamžitá pomoc.

Takže nevyplnily správně formuláře?

Kupříkladu. Největší problém je, když žadatel nechce dodat výpis z bankovního účtu, protože má pocit, že státu do toho nic není. Lidsky tomu rozumím. Ale pokud tvrdím, že nemám na jídlo, a jediný důkaz, který stát chce, je výpis z účtu a já ho nedodám a pak tvrdím, že mi stát nic nedá, tak je to neřešitelná situace. My musíme dodržovat zákon.

Ta podmínka výpisu z účtu je nutná?

V rámci koronakrize jsme šli na minimum a tím je výpis z bankovní účtu. Proto ještě jednou apeluji, pokud máte kvůli koronakrizi potíže zaplatit základní potřeby jako nájem a jídlo, prosím využijte dávky MOP. Úřad práce vám pomůže krizi zvládnout.