Článek
Nevypadá to hezky, ale podle strážců krkonošského národního parku je to nezbytné. Před týdnem nainstalovali kolem vrcholu Sněžky nevzhledné oranžové sítě. Jednoduše proto, aby lidé nevstupovali tam, kam nemají, a neničili přírodu.
To se dělo sice i dříve, ale druhým rokem je to podle správců parku přes míru. Souvisí to nepochybně s tím, že řada lidí kvůli covidem omezenému cestování do zahraničí začala objevovat Česko. A turistů tak násobně přibylo.
„Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách,“ uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Turisté posedávali i tam, kde už nemají co dělat - za řetězovým plotem.
Fotky neposlušných turistů dal národní park před pár dny na Facebook, aby ilustroval, že jsou ochranné sítě opravdu nezbytné. A upozornil, že na chování návštěvníků parku začnou dohlížet strážci, které ve vypjatých termínech posílí i policisté.
Jenže Sněžka není zdaleka jediná turistická destinace, která se s přemírou návštěvníků musí vypořádávat.
O exkrementech nemluvě
Pro přemíru turistů se i v Česku vžilo z angličtiny převzaté slovo overturimus. O významu pojmu vědí své i v Jizerských horách.
Začíná to přetížením vstupních míst do hor, poté vyčerpáním míst k parkování a z toho vyplynou nepovolené vjezdy motorových vozidel, která parkují na loukách, lesních cestách i v lese. A samozřejmě nastal zvýšený pohyb lidí v místech, kde byl do nedávna klid.
Přesycenosti této lokality turisty nahrává zejména dostupnost lokality. „Z Prahy jste v Jizerkách za maximálně 1,5 hodiny. Velkou měrou k tomu přispělo samozřejmě omezení cestování do zahraničí v souvislosti s epidemickou situací,“ napsal Seznam Zprávám vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Tomáš Korytář.
Kromě návštěvnosti známých lokalit, jako je třeba Bedřichov, se podle Korytáře projevil overturismus téměř všude a téměř vždy. V letní sezoně, ale i v zimní. „Hory jsou totiž atraktivní jak pro cyklisty, tak pro lyžaře. A s dnes pro řadu lidí běžně dostupnou technikou - elektrokola, elektrokoloběžky, skialpy, sněžnice, čelovky atd. - jsou využívány mnohem větším množstvím návštěvníků,“ popisuje Korytář.
Pozitivem v množině negativ je to, že většina lidí dodržuje zásady slušného chování i pravidla návštěvy parku. „Vzrostl ale počet těch, kteří hledají klid a řekněme ‚outdoorovější‘ zážitky a navštěvují místa, kde je vstup zakázán (hlavně národní přírodní rezervace) a ruší zde žijící vzácná a chráněná zvířata a na mnoha místech např. v rašeliništích i ničí sešlapem rostliny. Oproti jiným rokům jsme řešili mnohem víc nepovolených táboření a rozdělávání ohňů. O množství odpadků a exkrementů nemluvě,“ dodává Korytář.
Problémem v Lednici jsou cyklisté
Vzdálenost od Prahy však v návštěvnosti nehraje vždy důležitou roli. Své o tom vědí také na jižní Moravě v Lednicko-valtickém areálu nebo v Mikulově. Zámek v Lednici a přilehlý park jsou nejnavštěvovanější památkou v Česku.
„V době před epidemií covidu se návštěvnost zámku pohybovala kolem 400 tisíc osob ročně (platících), v parku odhadujeme zhruba dva miliony. Většinou to bylo 60 % českých turistů a 40 % zahraničních a tato čísla byla v průběhu posledních 10 let celkem stabilní,“ říká kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.
Zatím je návštěvnost parku podle ní zvladatelná, i když se už blíží k horní hranici únosnosti. „Největším problémem Lednicko-valtického areálu je cykloturistika, kdy cyklisté nerespektují zákaz jízdy v areálu parku ani dopravní značení v obci, správu zámku a parku potom nejvíce zatěžuje úklid obrovského množství odpadu, především plastů.“
Zámek Lednice.
Mikulov na druhé straně láká hlavně vinaře a poutníky. „Třeba na Svatý kopeček přijde za rok 250 tisíc lidí. Pokud jsou neukáznění a chovají se špatně, ztrácejí se hodnoty území a má to i negativní ekonomický dopad v tom, že se musí více uklízet,“ uvedla už dříve Marcela Koňáková, ředitelka Mikulovsko-destinační společnosti, s tím, že na území, kde žije 30 tisíc lidí, je to příliš velká návštěvnost.
Přinášejí problémy, ale i peníze
Velká návštěvnost sice přináší do regionů nové problémy, ale na druhou stranu také hodně peněz. Turisté se ubytují, zajdou na oběd, utratí za suvenýry a cestou domů si mnozí nakoupí lokální potraviny a výrobky.
Lidé v turisticky oblíbených oblastech si to uvědomují. A zdůrazňují, že není jejich cílem mít hory bez lidí. „Naopak je naším úkolem s lidmi komunikovat a vysvětlovat, jaké přírodní fenomény v Jizerkách najdou a proč a jak jsou chráněny. Snažíme se zvýšit informovanost lidí jak přímo v terénu pomocí naučných stezek a informačních cedulí, tak přes média,“ upřesňuje vedoucí Jizerských hor.
Zároveň ale dodává, že samotné hory z turismu peníze nemají. „Je ale potřeba zmínit, že někteří podnikatelé (nejen) v cestovním ruchu se snaží tzv. horám něco vracet a přispívají na činnost v Jizerkách působících spolků a nadací, které se zabývají ochranou přírody,“ uvádí Korytář.
Pro Krkonošský národní park je pak cestovní ruch čistý náklad. „Národní parky v České republice nevybírají žádné poplatky při vstupu, proto všechny opravy spojené se zvýšenou návštěvností hradíme ze státního rozpočtu nebo z naší hospodářské činnosti,“ říká mluvčí Krkonoš Drahný.
Nepostradatelnost turistického ruchu si ale uvědomuje starosta Mikulova a senátor za ODS Rostislav Koštial.
„Turistika je významným pilířem našeho rozvoje a živí spoustu podnikatelských podniků či živnostníků a na ně je synergicky navázáno další podnikání. Nyní v době pandemie se to ukázalo v plné nahotě. Myslím si, že bez turistického dění by byl Mikulov smutné chudé příhraniční město, tak jak si jej pamatujeme zhruba 15 let zpět,“ odepsal Koštial Seznam Zprávám.
