Článek
Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Vojenské zpravodajství bude podle předlohy vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat na tom bude s dalšími státními orgány a institucemi. Armádní zpravodajci hrozbu vyhodnotí a rozhodnou, který ze státních orgánů by proti ní měl zasáhnout, zakročit budou moci i sami. V krajním případě by Vojenské zpravodajství mohlo zvolit i aktivní zásah.
Zpravodajci dostanou pravomoc umísťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.
Sněmovna umožnila Vojenskému zpravodajství také předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu bude moci armádní tajná služba přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.
Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu mělo být schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.
Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení. V minulém volebním období Sněmovna projednávání obdobné novely nedokončila.