O holý život holýma rukama. Po krvavých bitkách Čína i Indie stahují vojska

Nevybavení jedinou střelnou zbraní bránili čínští a indičtí vojáci spornou hranici v oblasti jezera Pangong Tso v západním Himálaji. Potyčky mezi vojáky tak probíhaly za použití po domácku vyrobených zbraní odpovídajících výbavě středověkého válečníka. Značné škody na životech ale zvládli vojáci napáchat i v krvavých bitkách holýma rukama.

Poprvé po měsících se na veřejnost dostalo video z června minulého roku, kdy rukou indických vojáků měli zemřít čtyři členové Čínské lidově osvobozenecké armády. Záběry v pátek publikovala přímo Čína a jejich záměr byl zjevný – státní sdělovací prostředky zpropagovaly oddanost a obětavost čínských vojáků a označily je za hrdiny. Za viníka a toho, kdo porušil hraniční dohodu, označily Indii.

Tresty si po zveřejnění videa vysloužilo i několik civilistů. Čínské úřady zadržely nejméně šestici lidí, která se provinila nevhodnými poznámkami o mrtvých vojácích. Čínský zákon přijatý před třemi lety totiž zakazuje jakékoli činy ponižující tyto „hrdiny a mučedníky“. Zákon je však všeobecně považován za prostředek k umlčení lidí za zpochybňování oficiálního příběhu.

Mezi zatčenými je například uživatel sociální sítě Weibo jménem Čchiou. Podle něj „jsou čtyři mrtví důkazem, že záchranné úsilí selhalo a takto zemřelých musí být mnohem více.“ Poznámky, které uživatel se 2,4 milionu sledujících veřejně napsal, byly ohodnoceny jako „zkreslující fakta pomlouvající pět vojáků, kteří bránili čínské hranice, a vedoucí k vážně negativním sociálním dopadům“. Ke svému prohřešku se muž dle policejních zápisů přiznal.

V neděli také Čína a Indie dokončily stažení svých vojáků od sporné hranice. Země podle agentury AP měly zahájit odsun svých vojáků už začátkem února. Podle Dillí a Pekingu je stažení jednotek „krokem vpřed, který vytváří příznivý předpoklad pro řešení dalších sporů ohledně hranice“. Vojáci ale dál zůstávají rozmístění na dalších úsecích 3500 kilometrů dlouhé hranice, jež vede z horského regionu Ladákh na severozápadě Indie až do indického státu Arunáčalpradéš na severovýchodě.

Armády obou zemí se zároveň mají snažit pokračovat v komunikaci, aby na sporném území došlo k stabilizaci situace. Indický ministr obrany Rádžnát Singh na začátku stahování řekl poslancům, že dohody o ledovcovém jezeru Pangong Tso, které se nachází v nadmořské výšce 4270 metrů, bylo dosaženo po několika kolech jednání mezi armádními veliteli a diplomaty obou jaderných velmocí. „Naše rozhovory s Čínou vedly k dohodě o stažení od severních a jižních břehů jezera.“

Napjatá situace na sporné čínsko-indické hranici trvá od loňského května. Během jedné z potyček v polovině června došlo k úmrtí 20 indických vojáků, a jednalo se tak o první smrtelný incident na společné hranici od roku 1975. Čína až nyní uvedla, že během loňského střetu přišli o život i čtyři čínští vojáci, píše BBC. Obě strany následně k hranici vyslaly desetitisícové posily podporované dělostřelectvem, tanky a stíhačkami. Na některých místech se vojáci ocitli jen několik metrů od sebe.

Potyčku od počátku provází i bizarní situace. V srpnu minulého roku, poté, co se obě strany dohodly, že napětí už dále stupňovat nebudou, obletěla svět fotografie zbraní, kterými měli Číňané pobít několik indických vojáků.

Nástroj, který je na ní zachycen, napovídá příčině rozsahu zranění i bez použití střelných nástrojů – zbraň připomínala ty využívané v období husitských válek. Indická média použití nástrojů s hřebíky odsoudila jako „barbarství“, ani jedna strana se ke středověkým metodám ale nevyjádřila oficiálně.