Článek
Česko žije od 12. března v nouzovém stavu. Vláda ovlivňuje každodenní život lidí mimořádnými opatřeními. Zákony přijímají poslanci a senátoři ve zrychleném procesu. Třeba maďarská vláda Viktora Orbána už pandemii koronaviru využila k přípravě opatření, která jí umožní vládnout pomocí dekretů. A ještě víc tak oslabit už tak narušenou maďarskou demokracii.
Češi se ale takového vývoje u nás nebojí. Demokracie není v ohrožení podle 57 procent dotazovaných, 35 procent lidí je naopak přesvědčeno, že mnohá výjimečná opatření takovým rizikem jsou, osm procent respondentů nemá jasno.
„Společnost ohrožení nevnímá. Vláda postupuje korektně a nevypadá to, že by byly ohroženy základní demokratické hodnoty nebo se měla zavádět trvale nějaká restriktivní opatření,“ vysvětluje postoj respondentů sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Metodika průzkumu
Dotazování probíhalo od 23. do 25. března online (CAWI) a telefonickým dotazováním (CATI). Šetření se zúčastnilo 1008 obyvatel ČR nad 18 let. Respondenti byli vybíráni kvótně podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.
Sympatizanti opozice se o demokracii nebojí
Dokladem toho, že si Česko nepřipouští maďarský scénář nouzového stavu, je názor podporovatelů opozičních stran. Ani oni si totiž nemyslí, že by tuzemská demokracie byla v ohrožení.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v projevu před poslanci zavázal, že koronavirovou pandemii nevyužije k posílení své moci.
„Naše vláda nehodlá za žádných okolností zneužívat krizový stav a stav legislativní nouze k posilování své moci,“ slíbil Babiš.
Podporovatelé všech opozičních stran se většinově o demokracii nebojí.
Exkluzivní průzkum agentury STEM ukazuje, že 52 procent podporovatelů Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se neobává o narušení systému státního zřízení. O tom samém je přesvědčeno 59 procent sympatizantů KSČM, SPD a Trikolóry. Nepřekvapí pak názor stoupenců ANO a ČSSD s 66 procenty.
„V tuto konkrétní chvíli je nejenom pro administrativu a vládu, ale také pro všechny lidi v České republice stěžejní omezit zdravotní ohrožení. V těchto situacích vždycky nastává ochota lidí se omezit, jen ústava a další zákonná nařízení musí být natolik robustní, aby jasně říkaly, kde jsou ty mantinely, a vláda potom musí jasně vysvětlovat, za jakých podmínek se situace bude uvolňovat,“ říká Buchtík.
Oproti podpoře vlády se navíc na bezpečí pro demokracii i v nouzovém stavu shodnou lidé s různým vzděláním. Riziko pro státní zřízení vidí jen něco málo přes třetinu lidí bez maturity, s maturitou i vysokoškolským vzděláním.
Nejvíce se o demokracii obávají lidé mezi 30 a 44 lety. Stejně je ale polovina z nich přesvědčená, že v ohrožení není.
Společnost není rozdělená
Zcela nezvyklou a naprostou podporu mají v čase koronavirové pandemie lékaři, hygienici a zdravotnický personál. Dobrou práci odvádí podle 97 procent lidí.
„Je to důležitá zpráva pro ně, že národ oceňuje jejich nasazení. Za pár měsíců to ale samozřejmě vyprchá,“ odhaduje Buchtík.
Průzkum naznačuje, že v těžkých časech se zvedla solidarita mezi lidmi. Dvě třetiny respondentů v průzkumu uvedly, že mají ve svém okolí lidi, kteří aktivně pomáhají i mimo svou rodinu. Silněji tuto nezištnou pomoc vnímají lidé v důchodovém věku (76 %).
„Ze sociologického hlediska je to důležité pro budoucí diskuzi. Ukazuje se, že naše společnost není zakopaná a lidé jsou ochotní si vzájemně pomáhat bez ohledu na to, jak jsou vzdělaní, jak jsou staří nebo kde bydlí. Neměli bychom na to zapomínat, až zase budeme například volit v prezidentské volbě mezi Losnou a Mažňákem a společnost se nám bude zdát rozštěpená na dva tábory,“ dodává ředitel STEMu Martin Buchtík.
