Článek
Jaderná energie bude v Česku podle stanoveného plánu tvořit dvě třetiny elektřiny. Aby se tak stalo, má na starost vládní výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Ten spadá přímo pod premiéra a zasedají v něm příslušní ministři, odborníci na energetiku ale také poslanci. Senátoři v něm přitom místo nemají. Ministerstvo průmyslu to hájí tím, že svého zástupce má každá strana zastoupená v Poslanecké sněmovně. Na Senát tak místo nezbylo a ten se proto cítí být odstrčený.
Hana Žáková (STAN) zastupuje v senátu Třebíčsko. Právě tam se nachází také jaderná elektrárna Dukovany, která se má do budoucna rozrůst o další energetický blok. „Bez stálého zdroje se neobejdeme. Je dobré investovat do obnovitelných zdrojů, to bezesporu, ale takovým tím hlavním pro nás vždycky bude jádro,” myslí si Žáková.
Tvrdí, že jí jde o to, aby Senát jako jedna z komor Parlamentu, měl informace z první ruky. Ne jen zprostředkované. Jinak se prý nemůže kvalifikovaně rozhodovat, nebo třeba přímo do úvah a řešení vstupovat. Sama Žáková za tím vidí nechuť premiéra se Senátem úzce spolupracovat a zmiňuje slova o vyhladovění Senátu. O poslední schůzi výboru z kraje léta se prý dozvěděla až z médií.
Havlíček: Nic proti Senátu
„V tom výboru jsou zástupci všech stran zastoupených ve Sněmovně. Nechtěli jsme to v tuto chvíli už dále rozšiřovat. Ale se Senátem nejenom že průběžně spolupracujeme, ale počítáme s tím, že s ním budeme dělat pravidelné kulaté stoly, workshopy,” vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Že by napříště už měla přijít pozvánka na jednání i Haně Žákové, tvrdí i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). I on proto lobboval u premiéra.
Rozhovor se senátorkou Hanou Žákovou o spolupráci s vládou na téma jádra.Video: Zuzana Černá, Seznam Zprávy
„Já říkám, že by se vláda měla nad tím znova zamyslet a Senát nevylučovat, nebrat ho jako přítěžek, něco, co stát stojí peníze,” dodává Žáková.
Babišova neláska k Senátu
Bylo těsně po senátních volbách v roce 2016. Odevzdat svůj hlas přišlo v druhém kole jen 15,4 procenta voličů. Babiš tehdy v rozhovoru pro deník Právo řekl: „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.” Zrušení Senátu by se tehdy Babiš nebránil s tím, že hnutí ANO nemá politické odpadlíky, kteří takové místo potřebují.
Kromě přímého zrušení pak Babiš opakovaně mluví o jednokolovém systému voleb. Odvolává se na už zmiňovanou nízkou volební účast i na náklady na organizaci voleb. Jeho hnutí se přitom v těchto kláních nijak výrazně nedaří. Ačkoliv ve Sněmovně sedí jeho zástupci už od podzimu 2013 a aktuálně jsou nejsilnějším poslaneckým klubem (78 poslanců), v Senátu jsou se sedmi zástupci druhým nejmenším klubem.
