Francouzský prezident Macron má covid. Čeká ho týden v izolaci

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil zákon umožňující pokutou v řádu několika tisíc hřiven (tedy i korun) potrestat lidi, kteří si za časů pandemie nezakryjí ústa a nos rouškou, ale roušku nosí na „půl žerdi“ pod bradou, na krku, za uchem či jinde, uvedla televize 112. Pokuty pro případ, že rouška chybí vůbec, ukrajinští zákonodárci schválili již dříve.

Finanční postih sahající od 3400 do 5100 hřiven (asi 2600 až 3900 Kč) napříště hrozí lidem, kteří v době úředně vyhlášené karantény vejdou do hromadné dopravy, nákupních středisek, veřejných budov a zařízení bez řádně nasazené roušky. „Rouška patří na tvář, a ne pod bradu,“ zdůraznila televize na svém webu. Pro pokuty hlasovalo 241 poslanců ve sněmovně, která má celkem 450 členů. Zákon vstupuje v platnost svým zveřejněním.

Americký výrobce nápojů Coca-Cola Co. propustí po celém světě 2200 zaměstnanců, z toho 1200 ve Spojených státech. Propouštění je součástí restrukturalizace, kterou urychlila koronavirová pandemie, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Na počátku letošního roku měla firma zhruba 86000 zaměstnanců.

Coca-Cola po celém světě snižuje své výdaje a počet produktů kvůli zavření restaurací, barů, kin a sportovních stadionů, tedy míst, kde všude se její nápoje prodávají. Propouštění má firmě přinést roční úspory 350 až 550 milionů USD (7,5 až 11,7 miliardy Kč), řekl WSJ mluvčí firmy.

Rakouské ministerstvo zahraničí rozšíří od 19. prosince varování před cestováním kvůli sílící pandemii covidu-19 na téměř všechny země světa. Po příjezdu z rizikových zemí musí lidé do desetidenní karantény. Platit to bude od soboty také pro Čechy, kteří dosud mohou do Rakouska cestovat s negativním testem. Česká republika totiž není mezi deseti státy, pro které zatím cestovní varování neplatí. Rakouské ministerstvo zahraničí občany nadále odrazuje od všech cest do zahraničí, pokud nejsou nezbytné. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

I Rakušané se ještě mohou vydat do deseti zemí světa, aniž by riskovali komplikace při návratu kvůli covidu-19. Varování a s ním spojená karanténa se totiž nevztahují na Austrálii, Finsko, Irsko, Island, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Jižní Koreu, Uruguay a Vatikán.

Tokio ve čtvrtek vyhlásilo nejvyšší stupeň epidemické ostražitosti. Japonské hlavní město přešlo do čtvrtého stupně bdělosti kvůli zvyšujícím se denním přírůstkům případů koronaviru a obavám z přehlcení nemocnic, píše agentura Reuters. Tokio ve čtvrtek zaznamenalo výrazný růst případů koronaviru odhalených za posledních 24 hodin. Cílem vyhlášení nejvyššího stupně ostražitosti je posílení zdravotnických zařízení.

„Obáváme se, že by do dvou týdnů nastaly závažné problémy ve fungování zdravotnictví, pokud by se denní přírůstky zvyšovaly současným tempem,“ uvedl místopředseda sdružení tokijských lékařů Masataka Inokuči. V japonském hlavním městě, kde žije zhruba 14 milionů obyvatel, bylo ve čtvrtek zaznamenáno 822 nových případů koronaviru za posledních 24 hodin. Ve středu to bylo 678 případů.

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v listopadu po předchozím tříměsíčním poklesu stoupla, a to na 7,38 procenta z říjnových 7,35 procenta. Ve čtvrtek o tom informovalo slovenské ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce. Situace na trhu práce je horší než loni, tedy před vypuknutím koronavirové krize.

Počet registrovaných nezaměstnaných, kteří by mohli okamžitě nastoupit do práce, v listopadu na pětimilionovém Slovensku stoupl meziměsíčně o 667 na 201 948.

Na začátku letošního roku se nezaměstnanost na Slovensku pohybovala kolem pěti procent. Po propuknutí koronaviru začala stoupat a v červenci dosáhla více než tříletého maxima 7,65 procenta. Výraznějšímu nárůstu počtu nezaměstnaných v zemi podle odborníků zabránily vládní dotace na udržení zaměstnanosti.

V Nizozemsku za poslední den přibylo 12 844 lidí s nově potvrzenou koronavirovou infekcí, což je nejvíce od začátku pandemie. Ve čtvrtek o tom s odkazem na Národní institut veřejného zdraví (RIVM) informují nizozemská média. Rekordní nárůst nově nakažených tato západoevropská země s přibližně 17 miliony obyvatel zaznamenala i o den dříve.

Bilance úmrtí se zvýšila o 75, podobně jako předchozí den. V nemocnicích je přes 2000 pacientů, nejvíce od 19. listopadu, uvádí list de Volkskrant na svých internetových stránkách. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo v Nizozemsku celkem 10 408 pacientů s covidem-19, nakažených je dohromady 662 851.

V zemi až do 19. ledna platí plošná karanténa. Zavřené jsou školy či obchody s výjimkou těch nezbytných, a také kina, divadla, muzea, kadeřnictví, posilovny či bazény.

Polsko zavede celostátní karanténu od 28. prosince do 17. ledna, oznámil ve čtvrtek polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Zavřít budou muset hotely, sjezdovky a nákupní centra s výjimkou obchodů se základními potřebami, uvedl podle televize TVN 24. Do desetidenní karantény také budou muset všichni lidé, kteří přicestují do Polska organizovanou dopravou. Na silvestrovskou noc mají podle ministra platit omezení pro cestování, nepočítá se s nimi však pro vánoční svátky.

Ve Spojených státech je s covidem-19 hospitalizováno přes 113 000 pacientů, což je nejvíc od začátku pandemie. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) ve středu přibylo více než 247 000 nově diagnostikovaných případů infekce koronavirem a 3656 úmrtí. Všechny tři ukazatele jsou vzhledem k předchozím údajům dosud nejvyšší, informovala stanice CNN. Mezi nakažené se nově zařadil ministr vnitra David Bernhardt.

V Německu zemřel s onemocněním covid-19 starosta ukrajinského velkoměsta Charkova Hennadij Kernes. Informují o tom ukrajinská média s odvoláním na Kernesova přítele a podnikatele Pavlo Fukse. Jednašedesátiletý politik se poslední měsíce léčil kvůli koronaviru v berlínské klinice Charité. V roce 2014 přežil atentát, kdy ho neznámý útočník střelil do zad. Kernes byl od té doby upoután na invalidní vozík.

Starosta milionového Charkova se na veřejnosti neobjevil od konce srpna, úřady u něj později potvrdily nákazu. V září ho nejprve hospitalizovali v Charkově, o několik dní později ho letecky převezli do berlínské kliniky Charité. Kernes měl podle serveru RBK-Ukrajina poškozených 70 procent plic a minulý týden se jeho zdravotní stav zhoršil, selhaly mu obě ledviny.

Německo by mělo v první vlně obdržet asi 400 000 dávek vakcíny společností BioNTech a Pfizer proti koronaviru, do konce prvního čtvrtletí nadcházejícího roku by jich do země mělo být dopraveno až 13 milionů. Počítá s tím ministr zdravotnictví Jens Spahn. Vakcinace, která v Německu stejně jako v celé Evropské unii začne 27. prosince a která bude dobrovolná, se tak v prvních měsících neobjede bez upřednostňování nejohroženějších skupin obyvatel.

Německá očkovací komise Stiko navrhuje rozdělit populaci 83milionové země do šesti tříd, které určují pořadí v přístupu k imunizaci. Do skupiny s velmi vysokou prioritou zařadila obyvatele domovů pro seniory a pečovatelské domy. Do této skupiny patří také lidé nad 80 let a zdravotnický personál mimořádně vystavený rizikům nákazy, jako je urgentní příjem či oddělení pečující o infikované koronavirem, ale také zdravotníci z oborů onkologie či transplantační medicíny. Celá tato skupina, která dostane očkování jako první, má 8,6 milionu lidí.

Podle průzkumu mezi 15 000 lidmi v 15 afrických zemích se chce téměř 80 procent nechat naočkovat vakcínou proti covidu-19, pokud bude bezpečná a účinná. Průzkum provedla společnost Africa CDC ve spolupráci s London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Otec španělského krále Juan Carlos I., který se letos v srpnu kvůli podezření z korupce a daňových podvodů odstěhoval do Spojených arabských emirátů (SAE), se na Vánoce domů nevrátí. Informoval o tom dnes deník El País. Podle něj to dvaaosmdesátiletý monarcha, který má nyní titul emeritní král, zdůvodnil obavami z nákazy koronavirem. Královský palác též popřel zprávy některých médií, že je Juan Carlos I. v Abú Dhabí hospitalizován s nemocí covid-19.

„Je to chvíle Evropy. Ve dnech 27., 28. a 29. prosince začne očkování v celé EU. Chráníme společně naše občany. Společně jsme silnější,“ napsala na svůj Twitter šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už dříve vyzvala ke koordinovanému zahájení očkování v jeden den ve všech 27 zemích EU.

Diagnóza u Emmanuela Macrona byla stanovena pomocí RT-PCR testu, prezident ho podstoupil po prvním projevu příznaků nemoci. Průběh nemoci je u 42letého Macrona mírný. Doposud není jasné, kde se mohl nakazit, minulý týden se účastnil summitu EU v Bruselu, například ve středu jednal s portugalským premiérem.

Z preventivních důvodů půjde do karantény také francouzský premiér Jean Castex a prezidentova manželka Brigitte Macronová. Dobrovolnou karanténu do 24. prosince již oznámil španělský premiér Pedro Sánchez, který se s Macronem setkal v pondělí v Paříži. Brzké uzdravení Macronovi popřál britský premiér Boris Johnson.

Ruský prezident Vladimir Putin se nechá očkovat proti koronaviru, ale na doporučení specialistů až ve vhodnou chvíli. Je nicméně přesvědčený o nutnosti všeobecné vakcinace. Šéf Kremlu to dnes řekl na tradiční tiskové konferenci, která se letos kvůli pandemii koná výjimečně ve formě videokonference.

„Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti koronaviru. V největší zemi světa úřady zatím schválily dvě ruské vakcíny: Sputnik V a EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí.

V krátkém prohlášení Elysejský palác uvedl, že Emmanuel Macron podstoupil test, „jakmile se objevily první příznaky“. Prohlášení neuvádí, o jaké příznaky šlo. Macron se nyní bude izolovat po dobu sedmi dnů. „Bude pokračovat v práci a bude se o své aktivity starat na dálku,“ uvedl palác.

Francouzský prezident Emmanuel Macron měl pozitivní test na covid-19.

Brazilské ministerstvo zdravotnictví ve středu oznámilo svůj národní očkovací plán, který by mělo zahájit na začátku příštího roku. Během obřadu v paláci Planalto v Brazílii, kterého se zúčastnil i prezident Jair Bolsonaro, ministr zdravotnictví země Eduardo Pazuello přednesl takzvaný „makropohled“ na strategii očkování Brazilců. ANVISA, brazilská regulační agentura pro zdraví, dosud oficiálně nepovolila použití jakékoli vakcíny proti covidu-19 v Brazílii.

Plán se skládá ze čtyř fází. V první fázi má dostat vakcínu 49 650 255 lidí a podle zdravotnických úřadů by měla začít v únoru. Mezi prioritní skupiny budou mimo jiné patřit zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, domorodé obyvatelstvo, lidé nad 75 let, lidé s již existujícími zdravotními problémy, bezpečnostní síly, úředníci z dopravy a vězni.

V Jižní Koreji zdomácněl obraz ztrhaných kurýrů, kteří se uprostřed noci pohybují po areálu bytových rezidencí a doručují ovoce, balenou vodu nebo vánoční dekorace. Někteří obyvatelé rezidencí kvůli obavám z koronaviru odmítají s pracovníky doručovacích služeb sdílet výtahy, takže kurýři vláčejí svůj náklad po schodech. Zatímco zuří pandemie, počet online objednávek zboží po celém světě narostl, v Jižní Koreji podle některých odhadů meziročně o 30 procent.

Obchodní centra a logistické firmy slibují stále rychlejší doručení a nabízejí možnosti „do jednoho dne“, „před úsvitem“ nebo „raketovou rychlostí“. Kurýři ale dostávají čím dál méně peněz a ještě jim hrozí pokuty, když nesplní čas doručení. Zatím zemřelo 15 kurýrů. Někteří si před smrtí stěžovali na neúnosný objem práce, kvůli kterému byli na nohou od rozbřesku až do pozdních nočních hodin. Zákazníci očekávají, že objednané zboží bude doručeno rychlostí blesku, ale kurýři, kteří ani nejsou pojištění, říkají, že je čím dál těžší udržet s rostoucími požadavky krok.

Trh v čínském městě Wu-chan je tento měsíc zaplaven davy lidí, kteří si přicházejí nakoupit čerstvou zeleninu, živé ryby, žáby i želvy. Před rokem se na jednom z trhů v tomto městě objevily první případy nákazy novým koronavirem, jenž stále ochromuje velkou část světa. Ve Wu-chanu se ale život už vrátil k normálu, píše agentura Reuters. „Nebojím se. Čeho bych se měla bát?“ říká prodavačka Nie Kuang-čen, zatímco kuchá ryby pro zákazníky, z nichž někteří nemají na obličejích roušky.

Wu-chan již několik měsíců nezaznamenal žádný případ lokálního přenosu koronaviru a v současné době se nijak neliší od ostatních čínských měst se zaplněnými nákupními třídami, dopravními zácpami a restauracemi plnými hostů. „Opravdu se mi stýskalo po těchto zábavnějších časech, kdy můžeme chodit na nákupy a večeřet ve městě s přáteli,“ řekl v pondělí agentuře Reuters 27letý Chu Chang na nočním tržišti ve Wu-chanu, kde jsou kromě jiného zboží k dostání i svetry s vánočními motivy.