Článek
Německo v neděli 26. září čekají volby do Spolkového sněmu, které zemi dají nového kancléře, či kancléřku. Úřadující Angela Merkelová, která v čele země stojí již od roku 2005, se po 16 letech rozhodla nekandidovat a o její křeslo tak bojují jiní. Ve čtvrtek se sedm zástupců hlavních politických stran setkalo tváří v tvář během poslední televizní debaty kandidátů.
Bobtnající Bundestag
Němečtí voliči ve volbách do Spolkového sněmu odevzdávají dva hlasy. Prvním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě, kterých je v Německu 299. V každém z nich žije zhruba čtvrt milionu lidí a v obvodě v prvním kole vyhrává kandidát s nejvíce hlasy.
Druhým hlasem se volič rozhodne pro kandidátní listinu určité politické strany. Takto se rozděluje dalších 299 mandátů. Počet poslanců ale nakonec kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů pravidelně přesahuje 598. Ve volebním období 2017-2021 bylo poslanců celkem 709.
Podle průzkumů veřejného mínění začíná být souboj mezi stranami opravdu těsný. Jeden z nich, na který odkazuje agentura Reuters a který byl nově uskutečněn pro německou veřejnoprávní televizi ZDF, ukázal, že ve vedení se stále drží Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) s 25 %. Jejím kandidátem na kacléře je úřadující spolkový ministr financí Olaf Scholz.
Druhé místo se se ziskem 23 % přisuzuje koalici dvou křesťanskodemokratických politických stran CDU/CSU s kandidátem Arminem Laschetem, kterému vyjádřila podporu i odcházející Merkelová. Třetí se umístila strana Zelených s 16,5 % a svou kandidátkou Annalenou Baerbockovou.
Předmětem poslední veřejné debaty se staly daně, dluhy i zahraniční politika. Kdo ale vlastně jednotliví kandidáti tří nejlépe umístěných stran jsou?
Olaf Scholz
Třiašedesátiletý politik momentálně zastává pozici německého vicekancléře a spolkového ministra financí, pro Němce tak rozhodně není neznámou tváří. Podle německé novinářky Cerstin Gammelinové, se kterou jsme mluvili v podcastu Checkpoint, je Scholz „tichý a pracovitý člověk“ a odráží se v něm nátura Hamburčanů, kteří jsou méně upovídaní než třeba Bavoři.
Právě ve městě Hamburk politik vyrůstal, studoval a v letech 2011 až 2018 zastával pozici tamního starosty. „V době, kdy byla SPD v Hamburku na pokraji zániku, se Scholzovi podařilo stranu sjednotit. Zvítězil potom ve volbách a stal se z něj starosta Hamburku s absolutní většinou. Největším překvapením je, že obvykle zaznívají z SPD různé hlasy a dochází tam k nejrůznějším vzájemným útokům. Ale teď už je přes rok klid,“ popsala vnitrostranickou dynamiku Gammelinová.
SPD, tedy Sociálnědemokratická strana Německa, si Scholze za svého kandidáta na kancléře zvolila již před rokem. V předchozích letech v jejím rámci sloužil například na postu generálního tajemníka a v roce 2019 se neúspěšně ucházel také o post jejího předsedy.
Do vládních řad poprvé vkročil jakožto ministr práce v roce 2007 a byl jím během globální finanční krize. Německo tehdy udrželo nezaměstnanost na nízké úrovni, zejména pomocí vládou podporovaného programu na podporu platů, informuje agentura AP. Stejné nastavení pak posloužilo třeba i během koronavirové pandemie.
Jako ministr financí se Scholz věnoval třeba zavedení globální minimální daně, vyřídil velký finanční balíček pro průmysl během covidové krize a dával dohromady také unijní balík obnovy. I když tento „nudný“ politik, jak ho některá média prezentují, nebyl od začátku favoritem voleb, předvolebním průzkumům momentálně vévodí.
Armin Laschet
Za hlavního favorita voleb byl naopak považován šedesátiletý předseda německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet. Od ledna tohoto roku navíc politik stojí v čele vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), ke které náleží i momentální německá kancléřka.
Jak upozorňuje například web Deutsche Welle, po zvolení Lascheta na post předsedy strany její budoucnost vypadala růžově, za uplynulou dobu ale došlo spíše k propadu. Spojení CDU/CSU se podle Gammelinové nepovedl už předvolební start, když kampaň prakticky zahájila vnitrokoaličními půtkami.
„Nejprve si musela nového lídra zvolit CDU, šlo o velký souboj mezi třemi chlapy, z něhož vyšel s odřenýma ušima jako vítěz Armin Laschet. To bylo v lednu. A pak se strany začaly dohadovat o tom, kdo by se měl stát kandidátem na kancléře. Armin Laschet z CDU, nebo Markus Söder z CSU? Vedla se vášnivá diskuze, byl to boj – a lidé si řekli: Aha, jdou proti sobě, nepodporují se. Co bychom z toho měli, kdybychom si je zvolili?“ vysvětluje novinářka.
Na popularitě Laschetovi nepřidaly ani nedávné ničivé povodně, které zasáhly západ Německa. Kamery ho tehdy zachytily při výbuchu smíchu, což německou společnost podráždilo navzdory jeho známému žoviálnímu vystupování na veřejnosti.
Co se týče Lascheta v politice, byl zvolen na místní, státní i federální úrovni a dostal se dokonce do Evropského parlamentu. Merkelové zůstal věrným spojencem i v době kritiky za její vstřícný postoj k uprchlíkům. Distancovat se od kancléřky začal až s pandemií, jelikož oproti Merkelové zastával dychtivější postoj k rozvolnění covidových opatření.
Annalena Baerbocková
Již s větším odstupem se za výše zmíněnými dvěma muži nachází čtyřicetiletá politička za stranu Svaz 90/Zelení, jejíž je od roku 2018 spolupředsedkyní. Baerbocková jako jediná nemá zkušenosti s účastí ve vládě. Po úspěšném startu v kampani, kdy preference Zelených stoupaly, ale přišel obrat.
Za tím stála například opožděná deklarace plateb strany parlamentním úřadům nebo nesrovnalosti v životopise. Za ty se Baerbocková omluvila, odmítla ale, že by svůj životopis úmyslně přikrášlovala a že jen „nahustila“ informace a zjednodušila je. Nadšení z političky však zřejmě opadlo.
Komentátoři popisují Baerbockovou jako dynamickou, sebevědomou, dobře informovanou a také pragmatickou političku. Zároveň upozorňují na to, že nemá zkušenost s žádnou exekutivní funkcí, což jí v kampani vyčítají političtí soupeři. Je vůbec nejmladší z kancléřských kandidátů v historii Německa.
