Westminsterský palác se rozpadá, britští poslanci se budou muset stěhovat

Šušká se přitom o tom, že by v případě Sněmovny lordů třeba nemuselo jít o azyl dočasný. Šlo by o výrazný krok směrem k rozbití „londonocentrismu“, který je trnem v oku tolika Britům. I někteří členové horní parlamentní komory si myslí, že by se měl udělat pro větší „distribuci moci“ napříč celou zemí. Akutně nutná rekonstrukce dosluhujících a v mnoha ohledech nevyhovujících prostor Houses of Parliament tuto debatu umocnila.

Nový směr dal veřejnému diskurzu tento týden ministerský předseda Boris Johnson. Ten v psaní adresovaném primárně Sarah Johnsonové a Davidu Goldstoneovi, tedy hlavním osobám zodpovědným za rekonstrukci Westminsterského paláce, uvedl, že by sídlem parlamentu, tedy obou jeho komor, mohlo být město York, i kdyby to mělo být provizorní řešení.

Podle Johnsona, který apeluje hlavně na co nejnižší cenu rekonstrukce („žádné pozlacování“, stojí doslova podle The Times v premiérově textu), se nicméně mají zvážit všechny myslitelné varianty. Kabinet Jejího Veličenstva nicméně podle premiéra zvažuje vytvořit v Yorku „vládní hub“, takže by přestěhování zákonodárného sboru právě tam „dávalo smysl“. Otcem myšlenky nejspíš není sám ministerský předseda, nýbrž jeden z jeho hlavních poradců, sir Edward Lister.

Podle jedné z nejvýraznějších postav Konzervativní strany, poslance Jacoba Rees-Mogga, je ale vysoce nepravděpodobné, že by se ostrovní parlament do Yorku skutečně přestěhoval. „Mezi lety 1301 a 1335 britský parlament zasedl v Yorku celkem jedenáctkrát. Když se král Edward IV. pokusil sídlo parlamentu do Yorku přemístit, tak neuspěl. Mělo by být na zákonodárcích, kde tento parlament zasedne. Zatím to je zjednodušeně řečeno tak, že parlament svolává monarcha do svého paláce ve Westminsteru. Je nepravděpodobné, že by se na tom něco změnilo bez všeobecného souhlasu poslanců,“ prohlásil na půdě Dolní sněmovny Rees-Mogg.

Našli se i další zákonodárci, kterým se nápad s Yorkem mírně řečeno nezamlouvá. Nezávislý člen horní parlamentní komory Lord Singh z Wimbledonu se nechal slyšet, že „britská veřejnost vnímá York asi jako Vnější Mongolsko“. To popudilo šéfa turistické centrály hrabství Yorkshire Jamese Masona, který lordova slova podle BBC označil za směšná.

York pyšnící se nádhernou gotickou katedrálou, největší svého druhu v severní Evropě, leží na půli cesty mezi Londýnem a Skotskem. Město má docela solidní vlakovou obslužnost a po dokončení rychlodráhy HS2, což je hlavní britský dopravní projekt příštích let, by cesta z Londýna měla zabrat jen 90 minut. Letecky se tam ale z britské metropole nedostanete a celkový formát města s nádherným historickým centrem se nezdá být s myšlenkou „vládního hubu“ úplně slučitelný. Podle některých zdrojů už ale vládní úředníci hýří dotazy u realitních makléřů v Yorkshire, například ve městě Harrogate, což by nasvědčovalo tomu, že varianta York je stále více než ve hře.

Britský parlament si rekonstrukci svého rozpadajícího se sídla odhlasoval už v roce 2018. Tehdy se počítalo s tím, že členové obou parlamentních komor Westminsterský palác vyklidí minimálně na 6 let. Jenže potom začali poslanci spřádat alternativní plány, které počítají s tím, že by Westminster neopustili a stavební práce by se přizpůsobily parlamentnímu programu.

Boris Johnson ve svém dopise označil situaci kolem Westminsterského paláce za neudržitelnou, hlavně s ohledem na riziko vzniku velkého požáru. Konzervativní poslankyně a bývalá ministryně Andrea Leadsomeová je přesvědčená o tom, že by členové Dolní sněmovny měli budovu opustit a držet se původního plánu. „Pokud se nevystěhujeme, všechny důkazy ukazují na možnou katastrofu, která nás donutí parlament opustit,“ citují Leadsomeovou The Times.

Johnson s Leadsomeovou nemluví do větru. V posledních 10 letech zaznamenali v historické budově parlamentu 60 incidentů, které mohly vyústit ve vážný požár. Westminsterský palác se svými archaickými elektrickými rozvody a topením podle Timesů představuje jedno trvalé bezpečnostní riziko. Mluvčí týmu, který má rekonstrukci paláce na starosti, pro Yorkshire Post uvedl, že se „Westminster rozpadá rychlejším tempem, než jakým může být opraven“.

Ve hře jsou pořád i varianty, že by ve Westminsterském paláci zůstala navzdory stavebním pracím buď jedna, nebo druhá parlamentní komora. Podle Borise Johnsona by parlament mohl najít dočasné útočiště na jiném místě v britské metropoli. Uvádějí se možnosti jako Richmond House nebo konferenční centrum královny Alžběty II., které leží několik desítek metrů od parlamentu.