Článek
Zumrat Dawut je 38 let a je bývalou obyvatelkou města Urumči, hlavního města čínského regionu Sin-ťiang. V roce 2018 musela zaplatit pokutu 18 400 juanů (zhruba 58 tisíc korun). Měla totiž tři děti - o jedno více, než dovoluje vláda. Při placení pokuty se dověděla, že musí podstoupit povinný „antikoncepční“ zákrok. Dawut byla převezena na kliniku, kde ji uspali. Později jí lékař sdělil, že podstoupila proceduru, která se běžně užívá k přerušení či podvázání vejcovodů. Tato procedura je trvalá a lékař Dawut sdělil, že nebude mít již další děti.
Tento příběh není ojedinělý. Ujgurské ženy z Číny i celého světa viní čínskou vládu z „kampaně zneužívání“, která zahrnuje právě nedobrovolnou sterilizaci, kulturní indoktrinaci či sexuální násilí.
Bezpráví na ujgurských ženách je součástí mnohem širšího zneužívání lidských práv, ze kterého je obviňována čínská komunistická strana. Vláda údajně zadržuje na dva miliony Ujgurů, kteří jsou z většiny muslimové. Zadržuje ale i další etnické menšiny. Ve snaze zvýšit kontrolu nad regionem drží čínská vláda vězně v opevněných táborech.
Další svědectví podala Rahuma Mahmutová, která z regionu Sin-ťiang emigrovala do Velké Británie a je ředitelkou Světového Ujgurského Centra v Londýně. Ta pro CNN uvedla, že ujgurské ženy v Sin-ťiangu procházejí peklem. „Jako v každé jiné genocidě, jsou ženy vždy cílem číslo jedna. Probíhají tam velmi závažné trestné činy ve velkém měřítku,“ řekla.
Čínská vláda soustavně všechna obvinění odmítá. Své konání v Sin-ťiangu obhajuje údajně legální snahou zamezit extremismu. Jako argument používá incidenty, o kterých státní čínská média referují jako o teroristických útocích z let 2014 a 2015.
Média se také snažila zdiskreditovat i Dawut. Ve státních novinách The Global Times vyšly citace jejího bratra. Ten údajně tvrdil, že si jeho sestra vymýšlí.
Útlak žen
Čína již v minulosti omezovala rodiny politikou „jednoho dítěte“, masivní kampaní, která měla zamezit rychlému růstu čínské populace. Zákon platil od roku 1980 a oficiálně zabránil narození až 400 milionů dětí. Stát tak nařizoval potraty a zavedl povinnou antikoncepci.
Od roku 2015 mohou mít Číňané již děti dvě. Porodnost se totiž začala rapidně snižovat. V Sin-ťiangu mohou mít páry, které žijí na venkově, až tři děti. Čínská vláda oficiálně tvrdí, že je to z respektu k minoritám, jejichž tradicí jsou velké rodiny.
Podle zprávy „Kampaň omezování porodnosti Ujgurů v Sin-ťiangu“ se snaží Peking zmenšit ujgurskou populaci právě prostřednictvím antikoncepce a sterilizace. Text napsal Adrian Zent, významný znalec Sin-ťiangu. Je podepřen mnoha výpověďmi ujgurských žen ze Sin-ťiangu.
Sin-ťiang je kuturně odlišný od zbytku Číny. Žije v něm velká turkická populace, jejíž součástí je mnoho etnických skupin. Tato populace je odedávna v regionu majoritní. Dlouhá léta měl region s Pekingem složité vztahy. Po dekády měly podle Zenze Ujgurové větší rodiny, než bylo oficiálně povoleno. Někdy počet dětí dosahoval až k deseti. Když se úřady rozhodly zasáhnout, rodiny dostaly většinou jen pokutu.
Od roku 2017 se ale čínský přístup změnil. Čínská oficiální direktiva zněla „důrazně napadat chování, které porušuje nařízení (o počtu dětí)“. Od tohoto roku podle Zenze v regionech, ve kterých žijí minority, začala kampaň, která porušování zákona hlídá. Podle Zenzovy práce zpřísnění opatření vedlo k vyšším trestům a většímu pronásledování těch, kdo je porušují.
V roce 2018 bylo 80 % žen, které si nově nechaly zavést nitroděložní tělísko, ze Sin-ťiangu. Ve zbytku Číny je trend opačný. Nitroděložní tělíska se přestávají používat. Ve zbytku Číny totiž platí opačná politika: Peking ženy motivuje, aby měly více dětí.
I počet sterilizací se v Sin-ťiangu prudce zvýšil. V roce 2014 jich proběhlo v regionu 3 214. V roce 2018 jich lékaři provedli 66 440. Podle Zenze jde o výsledek nových čínských opatření. Kvůli nim se populační růst v částech Sin-ťiangu, ve kterých žije velká ujgurská populace, značně snížil. Zenz tvrdí, že se v Sin-ťiangu populační růst snížil z 15 % (2014) na 4 % (2018).
Podle čínského státního listu The Global Times jsou Zenzovy kalkulace nesprávné. V reakci na jeho práci Čína argumentuje, že se ujgurská populace zvýšila mezi lety 1978 a 2018 z 5,5 milionu na více než 11 milionů.
Kontrolovaný růst populace
Zenz ale tvrdí, že existují i další prostředky, kterými Peking ovlivňuje růst ujgurské populace. Podle jeho práce čínské úřady cílí na 80 % těhotných žen ve čtyřech jižních provinciích, aby prošly sterilizací. Ty nazývají „efektivní na dlouhé období“.
Dokument také obsahuje výpovědi žen z detenčních center. Ty popisují, že musely brát léky a dostávaly injekce, které jim zastavily periodu. Ujgurská žena Dawut tam strávila tři měsíce.
CNN získala výpověď ujgurské lékařky ze Sin-ťiangu, která emigrovala do Turecka. Ze strachu sdělila jen své křestní jméno, Gulgine. V Istanbulu provozuje kliniku od roku 2013. Od té doby prohlédla na 300 ujgurských žen ze Sin-ťiangu. Téměř všechny prošly nějakou formu antikoncepce, 80 z nich bylo sterilizovaných. Mnoho z nich nevědělo, že zákrok absolvovaly, než jim to Gulgine sdělila.
Podle Zenze je to jasným důkazem o genocidě v Sin-ťiangu. Splňuje to totiž jedno z pěti kritérií, které stanovila OSN v úmluvě, která má zabránit genocidám ve světě.
Ženy jsou také v detenčních centrech vystavovány sexuálnímu násilí. Podmínky v těchto zařízeních jsou nelidské. Ujgurská žena Gulbakhar Jalilová byla v Sin-ťiangu na pracovní cestě z Kazachstánu. Byla zadržena a v detenčním centru strávila 15 měsíců. V celách musely ženy sedět v řadách. Každých deset dní pak musely na dvoře dělat dřepy nahé. Když si Jalilová stěžovala a zeptala se hlídače, zda se nestydí, odpověděl jí, že nevypadá jako lidská bytost.
Čínská státní média označila nedávno Jelilovou za lhářku.
Ujgurové se potýkají s řadou dalších omezení a nařízení. V roce 2015 vláda zakázala například nošení šátků, kterými si ujgurské ženy zakrývaly obličej. Čínskou záminkou byla podpora módního průmyslu.
