Článek
„Objem vody zadržené v krajině se díky tomu zvýší minimálně o 40.000 až 50.000 metrů krychlových vody,“ sdělila Iva Bufková ze správy parku.
Revitalizace pramenišť a mokřadů je součástí šestiletého velkého přeshraničního projektu Life for mires (Život pro mokřady), který park odstartoval předloni. Jeho náklady jsou kolem 150 milionů korun, 60 procent pokrývá dotace EU.
Letos park odvodní zejména lokality na svazích nad řekou Křemelnou v okolí Prášil, rašeliniště v oblasti Modravských slatí a prameny a potoky kolem Stožce v jihovýchodní části Šumavy. Na všech těchto místech zruší přes 80 kilometrů odvodňovacích rýh a obnoví přibližně 20 kilometrů drobných potoků. „Na realizaci těchto projektů se podílí i místní firmy z Klatovska nebo Prachaticka. Projekt tak podpoří i zaměstnanost v regionu a odbyt materiálu z místních zdrojů, například řeziva na zablokování kanálů,“ řekla odborná garantka projektu Bufková.
První lokalitou, kde před pár dny revitalizace začala, je Malý Bor v kotlině Křemelné nedaleko Prášil. Kdysi podmáčený pramenný svah v minulosti odvodnila téměř tříkilometrová síť hlubokých kanálů, které nahradily původní mělké potoky, vysušily většinu pramenišť a způsobily významný pokles hladiny podzemní vody. Nyní se povrchové kanály ruší a drobné potoky se vracejí do svých původních tras.
„Důležité je, že projekt počítá s plošným zadržením vody v krajině, nikoliv bodově například ve vodních nádržích. Plošný přístup podpoří zadržování vody na mnohem větším území a ve větších objemech. Přispěje také k dosycování zásob podzemní vody a zmírní přehřívání krajiny, ke kterému v posledních letech na mnoha místech dochází,“ vysvětila Bufková.
Projekt Život pro mokřady do konce roku 2024 umožní obnovu zhruba 2000 hektarů šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho jsou součástí také vzdělávací a dobrovolnické akce pro veřejnost.
