Článek
Účinnost koronavirových vakcín dlouhodobě sledují nejrůznější studie, které se snaží vytvořit obrázek o tom, jak vakcína bude fungovat po vypuštění do světa. Údaje se shromažďují podle konkrétních výsledků z několika oblastí, jako je počet infekcí, symptomatických onemocnění, hospitalizací nebo úmrtí.
Jak upozorňuje britský list The Guardian, je důležité si uvědomit, že údaje o účinnosti vakcín jsou pouze odhady, které se pohybují v rozmezí možných hodnot. Pokud však má látka mít 90% účinnost proti symptomatickému onemocnění, znamená to, že se u očkovaných osob oproti neočkovaným o tuto hodnotu snižuje riziko vzniku nemoci.
Čas s koronavirem ale běží a vir mutuje, což již vedlo ke vzniku několika variant. Ze skupiny nejobávanějších mutací byly jako první identifikovány mutace alfa a beta, kdy první zmíněnou zaznamenala Velká Británie a druhou Jihoafrická republika. Později se v Brazílii objevila gama a následovala „indická“ delta.
Právě delta se stala strašákem posledních týdnů a v pondělí The Guardian informoval o tom, že ji už na svém území odhalilo 74 zemí světa. Tato mutace, dříve známá jako indická, by podle odhadů měla být nakažlivější než jiné varianty a podle britské vládní agentury Public Health England (PHE) i zčásti odolnější vůči vakcínám proti covidu-19. Jak se vyvíjí „boj“ těch, které se používají i v Česku?
Vaxzevria
Vakcína společnosti AstraZeneca v souboji s mutací delta podle nejnovějších zjištění PHE prokázala 67% účinnost v případě symptomatického onemocnění. Článek agentury zatím neprošel recenzním řízením, na to si ještě bude muset počkat, o jeho výsledcích ovšem informovala i sama společnost na svém webu.
Britská agentura poskytla i výsledky ve spojení s hospitalizacemi, kde látka po první dávce ukázala 71% účinnost. Poté, co jedinci obdrželi i druhou dávku, a uzavřeli tak základní vakcinační proces, pak účinnost stoupla na 92 %.
Comirnaty
Britská instituce PHE se ve stejném materiálu zaměřila také na vakcínu tandemu Pfizer a BioNTech, ta podle výsledných údajů v případě symptomatického onemocnění ukázala účinnost 88 %. Číslo je vyšší, než jakého dosáhla AstraZeneca, a látka si vedla lépe i v ochraně proti hospitalizacím.
Účinnost v případě hospitalizace byla u látky Pfizeru stanovena na 94 %, a to pouze po první dávce. Poté, co očkovaní dostali i druhou dávku, odhad vystoupal na 96 %. Studie PHE, která se zaměřuje na úmrtí spjatá s mutací delta, stále probíhá, podle vládního webu se ale očekává, že úroveň ochrany bude i nadále vysoká.
Janssen
„Vzhledem k tomu, že vakcína COVID-19 Vaccine Janssen byla doporučena k podmínečné registraci, společnost, která vakcínu uvádí na trh, bude i nadále předkládat výsledky probíhajících klinických hodnocení,“ informuje na svém webu Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Součástí těchto studií se teprve stane i hodnocení účinnosti proti mutaci delta.
Společnost Johnson & Johnson, která za jednodávkovou vakcínou stojí, v dubnu ale informovala o tom, že její látka by mohla být účinná proti variantám beta a gama. V Jihoafrické republice, kde v době analýzy téměř zcela dominovala první zmíněná varianta, měla po 28 dnech od vakcinace účinnost 87,1 % v případě kritického onemocnění. V Brazílii, kde se vyskytovala mutace gama, pak za stejných podmínek látka hlásila 87,6% účinnost.
Moderna
O účinnosti vakcíny firmy Moderna se rozpovídal například přední americký epidemiolog Anthony Fauci, který je toho názoru, že látka bude poskytovat přibližně stejnou ochranu jako vakcína firmy Pfizer. Důvodem k tomuto přesvědčení je fakt, že v obou případech jde o mRNA vakcínu.
Na tom, že by i Moderna měla vykazovat vysokou míru ochrany proti deltě, se shodnou i další odborníci, na výsledky relevantních studií však bude nutné ještě nějakou chvíli počkat. Podle šéfa evropské pobočky Světové zdravotnické organizace Hanse Kluga ovšem všechny vakcíny proti covidu-19, které se ke konci května v Evropě používaly, jsou schopné chránit před všemi mutacemi koronaviru.
