Článek
Premiér Andrej Babiš má za to, že pro parlament bude prakticky nemožné stihnout do voleb schválení nového volebního zákona.
„Kandidátky se uzavírají 45 dnů před volbami, tedy někdy na konci srpna. Do té doby tu musí být přijat zákon, který by měl definovat volební systém. To opravdu nepovažuji za reálné,“ řekl předseda vlády. S tím však může narazit – a to přímo u svého koaliční partnera z ČSSD.
Jak Seznam Zprávy ve středu upozornily, ve Sněmovně od listopadu roku 2019 leží lidovecký návrh na změnu volebních pravidel. Mohlo by to uspíšit proces přijetí nového volebního řádu, neboť do voleb zbývá pouhých osm měsíců.
A především: v klíčových parametrech návrh vyhovuje výtkám Ústavního soudu, který zrušil část dosavadního volebního zákona.
Neobsahuje penalizaci pro předvolební koalice a jeho využitím by se dosáhlo velice proporčních výsledků, když celkový počet mandátů pro jednotlivé subjekty vypočítává na základě celorepublikového čísla – a nikoliv na základě získaných hlasů v jednotlivých krajích. Takto nastavený systém by pomohl menším stranám, které by netratily ve prospěch velkých hráčů.
Neutrální vicepremiér
Vláda jako celek v prosinci 2019 vydala nesouhlasné stanovisko k výše uvedenému návrhu. Seznam Zprávy však nyní získaly materiály, z nichž vyplývá, že ne všichni členové vlády byli proti. Ministerstvo vnitra řízené vicepremiérem a šéfem ČSSD Janem Hamáčkem tehdy zaujalo ve věci neutrální postoj.
„Je to jedna z možností, která vyhovuje judikátu,“ řekl nyní vicepremiér Hamáček Seznam Zprávám k dotazu, zda je lidovecká koncepce ve hře.
Ministerstvo vnitra se dokonce na konci roku 2019 obrátilo na Český statistický úřad (ČSÚ) s dotazem, zda je navrhované řešení technicky proveditelné.
„Dle vyjádření Českého statistického úřadu by nastíněný způsob přidělování mandátů politickým subjektům a následné přikázání mandátů ve volebních krajích bylo realizovatelné, avšak bylo by nutné provést formulační úpravy jednotlivých ustanovení,“ dostalo vnitro odpověď od ČSÚ v dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Volební zákon je zapotřebí schválit v obou komorách parlamentu. V Senátu mají opoziční strany, které stojí na rozdíl od premiéra Babiše za rozhodnutím Ústavního soudu, jasnou většinu.
Ve Sněmovně mají vládní strany nepatrnou převahu. Jak ale ukazuje pátrání Seznam Zpráv, v dolní komoře by se lidovecký návrh volebních změn z dílny právního experta na volební systémy Viléma Anzenbachera mohl setkat s pochopením.
„Pro nás je důležité, aby se zachovalo dělení na volební kraje a nenastal chaos. Dále je třeba, aby se systém přiblížil co nejvíce poměrnosti, čemuž daný návrh odpovídá. Je to varianta, o které budeme jednat, je třeba celou věc jen doladit legislativně a technicky, aby vše sedělo s nálezem Ústavního soudu. Je rozhodně výhoda, že daný návrh již leží ve Sněmovně,“ řekl redakci šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Podobně to vidí i opoziční ODS. „Určitě se jedná o vhodný nosič, který by měl vyhovovat podmínkám rozhodnutí Ústavního soudu. Pak by mohl projednávání výrazně urychlit. Ale je třeba hledat politickou dohodu a nechci stanovovat podmínky předem,“ sdělil právní expert ODS a místopředseda jejího poslaneckého klubu Marek Benda.
K jednání by se měla mít i KSČM. „Kdyby bylo Ministerstvo vnitra ochotné vzít daný návrh jako určitý základ, uvítal bych to. Spíše než vlastní normotvorbu v jednotlivých poslaneckých klubech,“ míní místopředseda ústavně právního výboru Stanislav Grospič.
Šéf SPD Tomio Okamura na dotaz nereagoval.
Početný zástup
Z výše uvedeného vyplývá, že využití již ve Sněmovně zaparkovaného návrhu na změnu volebních pravidel by se nemuseli bránit Piráti a STAN, koalice SPOLU, sociální demokrati a nejspíš ani komunisti. Zmíněné subjekty by nyní daly ve Sněmovně dohromady 97 hlasů.
Je navíc otázkou, jak se k věci postaví poslanecký klub ANO (78 mandátů). Například místopředsedkyně ústavně právního výboru Zuzana Ožanová (ANO) uvedla, že si lidovecký návrh musí přečíst. Že by se mu však bránila jen proto, že jde o opoziční záležitost, vyloučila.
„Upřímně, mám vztahy dobré napříč politickým spektrem. A priori pro mě není problém, kdo s návrhem přišel, důležitá je pro mě podstata. Je mi jedno, když to bude dobré,“ dodala poslankyně Ožanová.
