Nový úsek D1 končí v polích. Díra v dálnici může být i třicet let

U Přerova se chystá velká sláva. Za přítomnosti desítek hostů se ve čtvrtek otevírá nový úsek dálnice D1. Trasa 14 kilometrů mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou znamená, že jde o nejdelší otevřený úsek dálnice v letošním roce. Celkem se v Česku tento rok zprovozňují čtyři nové segmenty autostrád v souhrnné délce 34 kilometrů. V úterý otevřený úsek jihočeské D3 Ševětín-Borek byl desetikilometrový.

Stříhání pásky dává vládním politikům příležitost pohovořit optimisticky o začátku nového stavebního boomu po dlouhé řadě bídných let, kdy se například loni otevíraly pouhé čtyři kilometry dálnic.

Nicméně právě úsek u Přerova příkladem kvalitního projektového řízení a stavařského majstrštyku není.

Už proto, že ještě před zahájením provozu na několika stech metrech nové vozovky, která vede přes dvě skládky teplárenských popílků, „z nezjištěných příčin“ popraskala krajnice. Stavební firma Skanska čtyřproudou komunikaci předává k užívání rok a půl po termínu.

A navíc u Přerova dálnice končí v polích.

„Bude to taková luxusní inline dráha,“ říká s nadsázkou bývalý ministr dopravy Antonín Prachař (ve vládě byl za ANO).

V éře tohoto někdejšího ministra probíhalo výběrové řízení na zhotovitele inkriminovaného úseku. O dopravním přínosu stavby má však Antonín Prachař velké pochybnosti.

Připomíná, že k novému úseku chybí navazujících deset kilometrů z Přerova do Říkovic, poslední nedostavěný kus na D1 z Prahy do Ostravy. „Černá díra“ zůstane na mapě minimálně dalších pět let. Mezitím se tranzitní doprava bude prodírat Přerovem, kde ministr bydlí a kde se nyní buduje i nový průtah městem.

„Z našeho pohledu dokončení úseku dálnice D1 Přerov-Lipník nic neřeší, bez zprovoznění navazujícího úseku se dopravní situace ve městě nezlepší,“ připouští i přerovský primátor Petr Měřínský (ANO).

Nicméně první muž přerovské radnice se nepřipojuje k Prachařovu názoru, že čtvrteční otevření dálnice situaci ve městě ještě zhorší. „To jsou spekulace. Pokud zůstane zachováno stávající dopravní značení a bude platit zákaz tranzitu kamionů, tak by to situaci zhoršit nemuselo,“ uvedl Měřínský pro Seznam. Město věří, že se mu ve spolupráci s krajem a státem podaří nákladní dopravu odklonit.

I pro řadu odborníků v oblasti dopravního stavitelství je ale otevíraná dálnice u Přerova v mnoha směrech názorným příkladem, čím trpí celé české dopravní stavitelství.

O hlemýždím tempu přípravy svědčí to, že podle původního předpokladu měla stavba začít v roce 2008 a skončit v roce 2011. Nakonec byla slavnostně zahájena až v červenci 2015, přičemž tehdy byl uváděn termín dokončení červenec 2018.

Ředitelství silnic a dálnic rok a půl trvající zpoždění zdůvodňuje dvěma velkými technickými problémy. Jednak prý bylo nutné přeložit optické kabely, které na pětadvaceti místech protínaly trasu. Bylo jich prý výrazně více, než se předpokládalo. „Kabely mezinárodního významu totiž umístili soukromí vlastníci bez vědomí správců sítí,“ uvádí ŘSD.

Dalším uváděným důvodem zpoždění jsou komplikace se stavbou jednoho z dálničních mostů. „V jedné opěře se objevila lokální smyková plocha, kvůli které došlo k poruše konsolidačního náspu. Proto byl most kompletně přeprojektován a prodloužen o jedno pole,“ uvádí technickou hantýrkou mluvčí ŘSD Jan Studecký. ŘSD v této souvislosti hovoří o „nepředvídatelných okolnostech“.

Exministr Prachař za skluzem ale vidí především špatnou práci projektantů a domnívá se, že by stát vůči dodavatelům měl uplatnit sankce. Bývalý šéf ŘSD Pavol Kováčik u zmíněného mostu spatřuje především nekvalitní geologický průzkum, který nedokázal odhalit podloží nevhodné pro stavbu. I on si myslí, že by za to měl nést někdo odpovědnost. Nejen on považuje pro ŘSD za typické, že peníze vynaložené navíc po nikom nevymáhá. Ředitelství silnic a dálnic ale kontruje, že při kontrole žádné pochybení nezjistilo.

Otázky ohledně možných vad projektu mířily i na ředitele a spolumajitele brněnské projekční kanceláře HBH Projekt Radovana Hrnčíře. „Ve věcech plnění smluvních podmínek nejsem kompetentní podávat komukoliv relevantní informace,“ reagoval Hrnčíř.

Hrnčířova firma se na dálnici Přerov-Lipník objevila ve dvou odlišných rolích. Jednak se spolupodílela na vyhotovení projektové dokumentace, zároveň jí ředitelství dálnic svěřilo i funkci technického dozoru investora.

Přípravě dálnice Přerov-Lipník se v roce 2015 v rámci případové studie věnovaly některé české neziskovky sdružené v Dopravní federaci NNO. Pozici firmy HBH Projekt ve studii označily za jasný střet zájmů, který může v budoucnu vést k zakrývání vad projektu.

„Společnost bude mít mimo jiné za úkol upozorňovat na chyby v zadávací dokumentaci, na které se sama podílela,“ upozornily neziskovky na ochablou a nikoliv nezávislou kontrolu.

„Ten střet zájmů tam byl tolerován navzdory tomu, že existoval výnos bývalého šéfa ŘSD Davida Čermáka, který podobné souběhy funkcí na stavbách zakazoval,“ upozorňuje bývalá manažerka ŘSD a soudní znalkyně Miloslava Pošvářová, jež se na vypracování studie neziskovek podílela.

Radovan Hrnčíř z HBH Projekt ale namítá, že v době, kdy oni smlouvy s ŘSD ohledně dálnice u Přerova podepisovali (rok 2013), žádná ustanovení ohledně střetů zájmů v nich ještě zanesena nebyla, ŘSD s tím podle něj začala až o dva roky později. Ke stavbě dálnice samotné navíc Hrnčíř dodává, že ve čtvrtek bude pouze zprůjezdněna. „Dokončení se předpokládá až koncem roku 2020,“ upozorňuje Hrnčíř.

Pro Česko je dnes typické mimořádně složité územní a stavební řízení, do něhož mohou opakovaně vstupovat se svými připomínkami i subjekty, které nejsou stavbou nijak dotčeny. A u Přerova dnes brzdí výstavbu navazujícího úseku Přerov-Říkovice především spor s obyvateli přerovské okrajové městské části Dluhonice, kteří úzce spolupracují s ekologickou organizací Děti Země.

Právě v koridoru mezi Dluhonicemi a „velkým“ Přerovem má navazující úsek vést, přičemž několika dluhonickým občanům kvůli této části autostrády hrozí zbourání domu, přijít mají místní i o sportovní hřiště.

Už od devadesátých let Dluhonice tlačí na to, aby byla trasa komunikace posunuta o 150 metrů dál od vsi, blíže k Přerovu. Nepodařilo se jim to, protože z druhé strany opakovaně zaznívají argumenty o tom, že by to znamenalo oddálení stavby a prodražení (k čemuž beztak mnohokrát došlo). Námitkou silničářů a projektantů bylo také to, že dálnice by pak musela vést kolem Přerova sevřenějším obloukem, což by mimo jiné vedlo k omezení rychlosti.

Během dvaceti let bojů ale někteří Dluhoničtí už rezignovali. Jako jistý katalyzátor mezilidských vztahů loni v listopadu zapůsobil premiér Andrej Babiš. Při osobní návštěvě vesnice na jednu stranu uznal, že trasa je nejspíše špatně vedena, avšak začít pracovat na nové by i podle něj znamenalo mnohaleté zpoždění a navýšení investice o jednu miliardu.

Místní ale vybídl, ať si řeknou, co za to, že stavbu přestanou blokovat. Větší části lidí se myšlenka „kompenzací“ po zvážení všech výhod a nevýhod začala jevit jako schůdná.

„Ten projekt je samozřejmě od začátku špatný, byl jsem proti němu, ale je teď už je pozdě s tím cokoliv dělat,“ vidí Oldřich Boráň, jenž je novým předsedou výboru místní části Dluhonice, Babišovu variantu už jako jedinou uskutečnitelnou. Zrodil se tak dluhonický plán „kompenzačních opatření” adresovaný vládě (např. oprava chodníků a komunikací, nové veřejné osvětlení, cyklostezky). Původně byl v objemu kolem 320 milionů korun, posléze byl seškrtán na polovinu.

Ve výsledku toto všechno mezi lidmi vyvolalo zlou krev. Menší část obyvatel Dluhonic – s bydlištěm blíže k dálnici – s plánem a trasou stále nesouhlasí, nechtějí se nechat Babišovou vládou „koupit”. Mluví i o tom, že přerovský magistrát se na ně už dávno vykašlal.

„S tím Babišovým návrhem souhlasí ti lidé z Dluhonic, již jsou kilometr od dálnice, to je velice úsměvné. Horní část obce obětovala své kamarády i příbuzné, kteří u té dálnice zůstanou,“ říká s výčitkou v hlase Pavel Ježík, dřívější předseda výboru místní části, který nyní mluví za spolek Krajina Dluhonice. On sám chce bojovat dál.

Jak Ježík řekl Seznamu, je s kolegy připraven v nejbližších dnech napadnout změnu územního rozhodnutí, kterou ke stavbě Přerov-Říkovice na konci listopadu odsouhlasil stavební odbor olomouckého magistrátu.

„My ani nemáme jinou možnost než se odvolat, naše připomínky nikdo nebere v potaz,“ uvedl Ježík. Odvolání chystají v příštích dnech ekologové. „V rámci změny územního plánu úřad posuzoval novou podobu dálniční křižovatky, nevidíme důvod, proč se nemohla posoudit i změna trasy,“ říká pro Seznam Miroslav Patrik z Dětí Země.

Chystaná odvolání ale budou znamenat, že se řízení o změně územního rozhodnutí, v celém regionu napjatě očekávané, o několik měsíců protáhne. Stejně tak se posune stavební řízení a následný tendr na zhotovitele úseku Přerov-Říkovice.

Jenže je tu jeden mezní termín, přes který takříkajíc nejede vlak. V listopadu 2021 končí výjimka poskytnutá Evropskou komisí, jež u vybraných dopravních staveb toleruje starý posudek na životní prostředí (proces EIA). Když do té doby nebude stavba Přerov-Říkovice zahájena, bude třeba vyhotovit nový posudek, a to úplně od začátku.

„To už nelze stihnout,“ nevěří ve včasné zahájení stavby exministr Prachař.

Podle něj nová EIA spojená i s novým trasováním dálnice a všemi novými povolovacími procesy může klidně zabrat i třicet let. Jako to trvalo doposud. Optimisté jako premiér Babiš mluví minimálně o deseti letech. Jisté je, že po celou tu dobu na mapě ČR s dálnicí D1 zůstane u Přerova desetikilometrová díra. A čtyřicetitisícové město Přerov zahlceno tranzitní dopravou.