Článek
Padesát miliard eur, ročně tedy více než 1,2 bilionu korun, zmizí podle odhadů kvůli tunelování, podvodům či korupci z rozpočtů Evropské unie a jejích členských států. Dvaadvacet z nich, včetně Česka, se proto po letech slibů odhodlalo k revolučnímu kroku. Daly zelenou vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce. Ostrý rozjezd nadnárodního orgánu, který se bude podílet na prošetřování kauz typu „Čapí hnízdo“, ale provázejí problémy.
Měl fungovat už loni, nyní se ostrý start odkládá na druhou polovinu roku. „Přesný termín, kdy začne úřad, včetně českých státních zástupců fungovat, není zatím známý. Předpokládá se v průběhu letošního roku,“ uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Pilířem úřadu, který sídlí v Lucemburku, je takzvané Kolegium. Česko do něj nominovalo Petra Klementa z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. „Úřad v Lucemburku je budován bezprostředně od data jeho založení a na centrální úrovni již funguje. Vznik Kolegia úřadu blokovalo zpoždění výběru a jmenování evropských žalobců. Práci na konkrétních případech zdržuje výběr evropských pověřených žalobců v jednotlivých členských státech. Věříme, že už budeme naplno fungovat v první polovině tohoto roku,“ uvedl Klement.
Na vznik ‚české pobočky‘ evropského veřejného žalobce dohlíží Nejvyšší státní zastupitelství. Pracovat pro ni bude deset státních zástupců. Členské státy si tak chtějí vypomoci při vyšetřování složitých kauz, při nichž se tunelují evropské fondy nebo se hospodářská kriminalita přelévá do několika států najednou. „Jedná se především o závažné podvody týkající se krácení daně z přidané hodnoty. Tam je stanovená hranice 10 milionů eur (přes 260 milionů korun – pozn. red.) a také podvody ohledně majetku a výdajů Evropské unie. Tam je ta hranice 10 tisíc eur, tedy přes čtvrt milionu korun,“ upřesnil státní zástupce Radek Mezlík. Žalobce z kauzy Stoka, která se týká korupce na radnici Brna-středu, nastoupí na novou pozici prvního dubna.
Českem delegovaní žalobci přeberou i desítky „živých kauz“. „Evropská legislativa stanoví kritéria pro přejímání těchto věcí. Jedním z nich je i stadium trestního řízení, ve kterém se daný případ nachází. Lze předpokládat, že věci, které jsou už v soudním řízení, přebírat nebudeme. Jsou to zatím předběžné úvahy,“ uvedl Mezlík.
Evropští žalobci dohlédnou také na velké kauzy typu ROP Severozápad, kdy politici a úředníci pochybně rozdělili přes 20 dvacet miliard korun, nebo na kauzu Čapí hnízdo. V ní premiér Andrej Babiš (ANO) čelí trestnímu stíhání, že prostřednictvím svých firem neoprávněně čerpal padesátimilionovou dotaci na farmu ve středních Čechách. Na tyto dvě „starší“ kauzy už se však působnost evropských žalobců vztahovat nebude. „Platí totiž také časové kritérium, tedy že skutek musí být spáchán po listopadu 2017. Vychází z termínu, kdy bylo Nařízení Rady EU zřizující tento úřad zveřejněno v Úředním věstníku EU. Počet případů lze těžko odhadnout. Ročně by mělo jít řádově o desítky kauz,“ doplnil Malý.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)
Nově vytvořený úřad sídlí v Lucemburku, jeho pilířem je takzvané Kolegium. Česko do něj nominovalo Petra Klementa z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Členové kolegia vytvoří tříčlenné stálé komory, které budou dozorovat jednotlivá trestní řízení a dohlížet a řídit práci evropských žalobců v jednotlivých státech. Delegovaní evropští žalobci v jednotlivých státech tak budou vždy podřízení této stálé komoře a při jednotlivých trestních řízeních ve členských státech mají hájit finanční zájmy unie. Kdy EPPO začne naplno fungovat, není zatím jasné. Hovoří se o druhé půlce letošního roku.
Úřad má zrychlit vyšetřování typově podobných případů. „Záměrem nově ustavené instituce je sjednocení trestní politiky v rámci posílené spolupráce 22 členských států ve vztahu ke kriminalitě poškozující finanční zájmy unie,“ doplnil Malý.
Rozjezd nového úřadu budí rozpaky. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už dřív kritizoval jeho podfinancování. „Je smutné, že u nově vznikající instituce, která má být poměrně dost důležitou institucí v boji proti zločinu, dochází k tomu, že je od samotného počátku ochromena finančním nedostatkem,“ řekl pro server euractiv.cz.
Zatímco se úřad dočká navýšení rozpočtu, jeho ostrému provozu brání nekompletní sestava evropských žalobců. Například na Maltě a dalších členských státech se jejich výběr opozdil. „Aby mohl úřad začít plnit své úkoly, je zapotřebí, aby byla alespoň část pověřených žalobců vybrána a jmenována ve všech členských státech. V České republice je tato podmínka splněna už výběrem prvních tří pověřených žalobců, o jejichž jmenování má v nejbližších týdnech rozhodnout Kolegium EPPO,“ vysvětlil Klement.
V českém výběrovém řízení uspěli kromě Mezlíka také náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková. Nyní pokračuje druhé kolo výběrového řízení na další pozice. „V České republice nebudou působit pobočky jako takové. Jednotliví státní zástupci budou mít pracovní zázemí na některém z vrchních nebo krajských státních zastupitelství, kde budou vykonávat svou činnost, ovšem s celorepublikovou působností,“ vysvětlil Malý.
„Budeme jezdit po celé republice, tak abychom v uvozovkách obsloužili všechny krajské soudy,“ doplnil Mezlík.
Zatím také není zřejmé, jak se evropský úřad vypořádá s českými legislativními specifiky. Evropská judikatura například nezná usnesení o zahájení trestního stíhání, ani stížnost proti němu. Takové námitky běžně řeší nadřízený státní zástupce. Úkol by tak v evropském případě připadl na stálou komoru v Lucemburku, která však původní stíhání paradoxně sama nařizuje. „Budoucnost zcela jistě přinese celou řadu právních otázek, které vstupem EPPO do trestního řízení vzniknou. Je potřeba si uvědomit, že jde v trestním řízení o naprosto nový model fungování úřadu veřejné žaloby EU nezávisle na národní struktuře státního zastupitelství,“ řekl Klement.
