Nový spor v pražské koalici. Část politiků říká, že stavba metra D skončí jako Opencard

V pražské koalici půl roku před volbami vznikl nový spor. Tentokrát se vedení města nedokáže shodnout na plánované stavbě metra D. Jedná se o miliardovou investici, kterou budou řešit politici na magistrátu v dalších desítkách let.

Současné vedení Prahy chce založit společný podnik se společností Penta, která má dopravnímu podniku pomoci s výkupem pozemků potřebných pro stavbu podzemní dráhy.

Jenže část koalice v čele s náměstkyní primátorky Petrou Kolínskou varuje, že tu tak vzniká projekt, který může skončit jako případ karty Pražana Opencard.

„Příliš mnoho rizik, příliš velké investice z veřejných zdrojů a málo kontrolních mechanismů. Takže v tomhle je ta podobnost s Opencard,“ komentuje Kolínská vznik společného podniku, v němž má mít Praha 49 procent akcií a zbylých 51 procent získá společnost Penta.

Do karty Pražana Praha investovala zhruba 1,7 miliardy korun. Stavba metra D se odhaduje na mnohem více. Zatím se mluví o téměř 40 miliardách korun.

Nově vznikající společný podnik s Pentou má mít vzhledem k jejímu většinovému podílu několik výjimek. Část koalice upozorňuje, že pro něj nebude platit zákon o veřejných zakázkách. Nebude muset zveřejňovat kupní smlouvy. Informace nebude poskytovat ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

„Půjde o miliardy korun, které se budou rozdělovat bez veřejné kontroly,“ komentuje to poslanec Jakub Michálek, který přes tři roky seděl v pražském zastupitelstvu. Opustil ho po volbách, když se za Piráty dostal do Sněmovny.

Dopravní podnik však argumentuje tím, že společný podnik má hlavně vykupovat pozemky a získávat stavební povolení. Na tuto činnost se stejně zákon o veřejných zakázkách nevztahuje. Kupní smlouvy pak budou veřejnosti k dispozici v registru smluv. „Veřejné prostředky budou dostatečně chráněny,“ doplňuje primátorka Adriana Krnáčová.

Praha chce společný podnik s Pentou založit především kvůli výkupu pozemků. S nimi má dlouhodobě problém. Více než sto pozemků pro stavbu metra D přitom dopravní podnik ještě potřebuje.

Podle Krnáčové může společný podnik celý projekt metra D usnadnit a urychlit.

Mluvčí Penty Ivo Mravinac uvádí, že firma i dopravní podnik mají do projektu vložit dohromady 650 milionů. „Riskujeme možná zbytečně vynaložené úsilí a také fakt, že peníze můžou léta ležet s nulovým zhodnocením,“ řekl.

Když se však nepodaří pozemky vykoupit nebo projekt nebude úspěšný, dostane Penta peníze zpět. „Náš vklad by nám byl v případě neúspěchu vrácen,“ uvedl Mravinac.

Část lidí z vedení města tvrdí, že majitelům mohli dosud nabídnout jen takovou cenu, jakou stanovil znalecký posudek. Podle dokumentů magistrátu jde většinou o částky od 1900 do 4100 korun za metr čtvereční. Jenže majitelé pozemků chtějí po Praze za každý metr od 3000 do 12 tisíc korun.

Podle náměstkyně primátorky Kolínské jsou tu ale i jiné varianty, jak by Praha mohla situaci řešit. A k nim by prý soukromého investora nepotřebovala.

„Zákon nám umožňuje pozemky vyvlastňovat. S touto variantou tady nikdo aktivně nepracuje,“ říká.

Dopravní podnik (DPP) i primátorka Krnáčová ale uvádějí, že je takový proces příliš zdlouhavý.

„Podle právního posudku, který nechal DPP vypracovat, by proces vyvlastnění trval zhruba 15 let s tím, že některé pozemky nepůjde vyvlastnit vůbec,“ uvedla mluvčí DPP Aneta Řehková.

Za vyšší - tržní - ceny je možné nakupovat pozemky se souhlasem zastupitelstva. „Tato cesta chrání město a veřejné rozpočty před nějakým zneužíváním, protože na to bude vidět. Je to také o nějaké politické odvaze,“ dodala Kolínská.

Kolínská i Michálek uvádějí, že developer by měl vydělat i na prodeji pozemků, které už Praha sama v minulosti koupila. Podle Michálka je totiž podle smluv má dopravní podnik vložit do společného podniku. A z jejich následného prodeje tak má získat peníze také soukromá firma.

Dnes jde většinou o louky a pole, jejichž cena není vysoká. Praha je v územním plánu změní tak, aby se na nich dalo stavět. A cena pozemků díky tomu několikanásobně vzroste.

Podle mluvčí společnosti Penta však počet dosud vykoupených pozemků patřících Praze není veliký. „Vzhledem k cílovému stavu je to minimální objem,“ říká Mravinac.

Kolik peněz může Penta na tomto projektu celkově vydělat, vedení Prahy podle Kolínské neví. Magistrát má zpracovanou jen analýzu od firmy Deloitte. Dokument říká, že při stavbě metra D půjde až o 50 miliard korun.

„Přibližně 75 procent poteče soukromým developerům a město dostane pouhých 25 procent, ačkoliv nese veškeré náklady metra,“ odhaduje Michálek.

Kolínská je teď kvůli zmíněným pochybnostem připravena na radě založení tohoto podniku odmítnout.

„Tak, jak se ten projekt připravuje, tak jeho architektura a podrobnosti, které jsou známy, budí stále více důvodů, proč tu věc nechtít. A stále více argumentů, proč je to pro město nevýhodné,“ dodala Kolínská.

Krnáčová argumenty své náměstkyně Kolínské odmítá. „Už se bohužel blíží volby a je to cítit. Trojkoalice se v poslední době vymezuje v podstatě proti všemu, takže bych to za bernou minci rozhodně nebrala,“ dodala Krnáčová.