Článek
Petr Angyalossy, nový a nečekaný předseda Nejvyššího soudu, mluví o dvou plánech pro nejbližší dobu.
Zaprvé – chce pro soudce nový kodex chování.
Tím druhým krokem má být manuál, jak se mají soudy stavět k žalobám na náhradu škody kvůli koronavirové krizi. Angyalossy totiž čeká, že podnikatelé začnou ve velkém podávat žaloby na stát za to, že museli zavřít firmy i obchody.
„Aby soudy věděly, jak v takových případech rozhodovat a jaké žaloby mají naději na úspěch. Aby se veřejnosti dostala informace, v jakých případech má vůbec smysl takové žaloby podávat. Čímž bychom mohli předejít tomu, aby soudy nebyly zavaleny žalobami na různé náhrady škod,“ vysvětlil Angyalossy, kterého jmenoval ve středu do funkce prezident Miloš Zeman, aniž se Angyalossyho jméno předtím veřejně objevilo mezi kandidáty.
Právníci oslovení Seznam Zprávami ale považují takový „návod k použití“ za něco naprosto nevídaného.
„Je to snaha ovlivnit výsledek soudního řízení. A je tady i riziko, že by to někteří soudci cítili jako útok na jejich nezávislost,“ prohlásil bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, dnes děkan Právnické fakulty v Plzni.
Kdo má patent na rozum?
Obvyklý je totiž jiný způsob, jak Nejvyšší soud, vrcholná instituce celé justice, vstupuje do nejasných kauz.
Vše totiž začíná zdola: tedy někdo podá žalobu, okresní i krajský soud mu ji odmítnou a tento žalobce pak podává mimořádné dovolání k Nejvyššímu soudu.
Například s tím, že je to kauza, která tady ještě nebyla a není jasný výklad příslušných paragrafů. Nejvyšší soudci ji projednají, rozhodnou, a tak do budoucna dají skutečně něco jako „návod“, jak mají nižší soudy na podobné případy nahlížet.
Ale nový předseda Nejvyššího soudu Angyalossy to chce obráceně: první by byl manuál, který by pak používaly nižší soudy.
Advokát Jan Vych v této souvislosti upozornil, že každý případ odškodnění by nejspíš byl úplně jiný – jednou by se mohl soudit majitel zavřené hospody, kterému se zkazily zásoby, jindy člověk, který přišel o zakázky v Německu kvůli uzavřeným hranicím (ostatně takový příběh už Seznam Zprávy před několika týdny popsaly).
Takže žádný manuál nemůže podle advokáta všechny případy postihnout. „Stejně by se musel soudce zabývat konkrétními detaily každého případu,“ řekl Vych.
Podle autora občanského zákoníku Karla Eliáše navíc rozsudky v případech, které tady ještě nebyly, vznikají tím, že se jim věnují různí soudci od okresního až třeba po Nejvyšší soud. Každý může mít trochu jiný pohled. „To je důležité tříbení názorů. Protože ani nejvyšší soudci nemají patent na rozum, aby mohli vydávat manuály pro ostatní,“ řekl Eliáš.
A je také otázka, jestli by byl vůbec návod Nejvyššího soudu pro soudce na nižších stupních závazný – zda by se jím skutečně museli řídit.
Bývalý ústavní soudce Balík si myslí, že závazný není. Ale že by se určitě našli soudci, kteří by podle něj rozhodovali. A to proto, aby měli klid: pokud by rozhodli v rozporu s manuálem, mohlo by se jim stát, že právě Nejvyšší soud jim pak v rámci dovolání kauzu vrátí k novému rozhodnutí – a to žádný soudce nemá rád.
„Ve stylu: Jestli budeš, soudce, zlobit, tak se ti ta kauza vrátí,“ řekl Balík, který si vzpomněl jen na jediný případ, kdy se podobným manuálem nadiktovaným shora setkal – a to prý bylo ještě hluboko v komunismu.
Předseda: I pandemie je neobvyklá
Nový šéf Nejvyššího soudu Angyalossy den po svém jmenování - ve čtvrtek - upozornil, že vydání manuálu ještě není jisté. Že jde jen o návrh, který chce prodiskutovat se soudci občanskoprávního kolegia. „Musím se s ním domluvit, jestli by tady taková možnost byla,“ uvedl Angyalossy.
Uznal zároveň, že Nejvyšší soud takové „návody“ běžně nepublikuje. „Popravdě řečeno i ta koronavirová pandemie je tady poprvé v historii,“ řekl Angyalossy.
Advokát Vych si myslí, že ve skutečnosti manuál sleduje jiný cíl: odradit lidi, aby žaloby podávali. „Je to takový vzkaz: Radši to ani nezkoušejte,“ prohlásil Vych.
Když vláda v polovině března vyhlásila opatření kvůli šíření koronaviru a téměř zmrazila život v zemi, udělala to podle krizového zákona. A ten přímo říká, že škody, které takhle vzniknou, stát musí zaplatit.
Vláda takový výklad odmítá a ani právníci si nejsou jisti, jestli je možné s podobnými žalobami uspět. Pandemie je naprosto výjimečná katastrofa, se kterou zákon nepočítá. Zákon byl zaměřený spíš na lokální pohromy, třeba na povodně.
Kdyby tak měl stát skutečně zaplatit všechny koronavirové škody, mohl by také zbankrotovat.
