Článek
Letošní červen měl Jaroslav Kubera, který od loňského podzimu předsedá horní komoře parlamentu, nabitý. Téměř polovinu z měsíce strávil na zahraničních cestách, první červnový týden ve Spojených státech a ten poslední v Japonsku.
Oproti praxi, která v horní komoře panovala za Kuberova předchůdce Milana Štěcha, s sebou nevzal šéf Senátu ani v jednom případě české podnikatele.
Tematická plavba
Do Spojených států cestoval Kubera v doprovodu senátora Tomáše Czernina, který předsedá komisi pro krajany. Hlavním bodem šestidenního programu byla celoamerická konference českých škol, ve kterých děti Čechů v zahraničí trénují rodný jazyk a osvojují tradice.
V programu delegace, který má Seznam k dispozici, je konference v Pittsburghu naplánována ve třech dnech. 31. května před pátou odpoledne (delegace přiletěla o den dříve odpoledne) na ni Kubera přednesl projev. Následující dva dny je pak v itineráři uvedena pouze „účast na Výroční konferenci českých škol“. Jak dlouho se Kubera s Czerninem zdrželi a co přesně na ní dělali, není z programu zřejmé.
Poté se delegace přesunula do New Yorku. Během dalších tří dnů se Kubera na hodinu setkal se starostou města, navštívil jednu z českých škol a hodinu pohovořil se zástupci jednoho z místních krajanských spolků. A také povečeřel a druhý den také posnídal s velvyslankyní Stálého zastoupení při OSN Marií Chatardovou.
„To považuji za klíčový bod celé cesty,“ říká Kubera. „Jak jsem novic v zahraniční politice, tak mě začala velmi zajímat.“ Právě večeře s Chatardovou byla jedinou náplní oficiálního programu celého 4. června.
Kromě zmíněných vystoupení stihl Kubera s Czerninem navštívit výstavu Andyho Warhola, promítání filmu Jan Palach, plavbu výletní lodí na téma „how Pittsburgh became Pittsburgh“, pietu u památníků 11. září, návštěvu burzy na Wall Street a prohlídku Freedom Tower.
„Nebyl to výlet, vrátil jsem se docela vyčerpaný. Je velmi důležité ukázat krajanům v zámoří, že na ně myslíme. Měli radost, že se o ně zajímáme, oni se naší vlasti nikdy nezřekli a šíří její dobré jméno v zahraničí,“ řekl k programu cesty Tomáš Czernin.
Světové političky a Kubera
Bez obchodních a „tvrdých“ politických jednání se obešla i Kuberova cesta o pár týdnů později.
Do Japonska vyrazil spolu s vybranými senátorkami na summit světových vrcholných političek. „Moje role tam byla podpůrná,“ vysvětluje Kubera svůj doprovod trojice představitelek českého Senátu, díky kterému celá delegace mohla využít vládní speciál.
Do Japonska odcestovali Miluše Horská, Zdeňka Hamousová, Emilie Třísková a Kubera v neděli 23. června. Samotná dvoudenní konference „Women Political Leaders“ začala ve středu.
Do té doby strávil podle oficiálního programu Kubera spolu s kolegyněmi třicet minut se starostou města Sakai, blíže neurčený čas mluvil s předsedou dolní komory japonského parlamentu. A ve městě Sakai se setkal s novým honorárním konzulem České republiky.
„Pan konzul Kazumasa Kimura je zároveň místopředsedou Hospodářské komory, takže to byla taková ta drobná část toho podnikání,“ říká ke schůzce, která v rozvrhu zabrala 45 minut a v rámci které prý Kubera nového konzula „instaloval“ do úřadu.
Podle ředitelky tiskového odboru ministerstva zahraničí Zuzany Štíchové je ale faktický přínos Kubery na přípravě nového konzulátu v Japonsku spíše symbolický.
„Otevření jakéhokoliv honorárního konzulátu je dlouhodobá záležitost. Pokud je u jeho otevření přítomen například ministr nebo předseda parlamentní komory, zvyšuje to prestiž úřadu. Nicméně účast ústavního činitele otevření konzulátu nepodmiňuje," říká Štíchová.
Dvoudenní konference světových političek, která byla hlavním cílem cesty, se účastnila jen dámská část výpravy. Kubera místo toho podle programu pokládal květiny u pomníku československých legionářů, navštívil Tokijskou univerzitu nebo muzeum Yushukan.
Během šest dní trvající cesty stihl šéf Senátu i prohlídku muzea Alfonse Muchy, celý den strávil na nespecifikované „poznávací části programu organizované japonskou stranou“ a dvě hodiny věnoval vášnivý kuřák a propagátor této neřesti Kubera návštěvě tabákového koncernu Japan Tobacco.
„Na tom programu se podílí i ambasáda a ono se těžko odmítá takového programu účastnit,“ zdůvodňuje náplň šestidenní cesty.
Podnikatelé měli smůlu
To, že je program zahraničních cest politiků plný spíše formálních a zdvořilostních setkání a vystoupení, je běžné a patří to k důležitým diplomatickým způsobům, jak s partnery udržovat dobré osobní vztahy.
Ústavní činitelé však na palubu vládních speciálů obvykle zvou také zástupce tuzemských podnikatelů, pro které je záštita a osobní přítomnost vysoce postaveného politika na jednáních s potenciálními byznysovými partnery přidanou hodnotou.
Do Japonska ani Spojených států však Kubera podnikatele nepozval. „K těmto cestám jsme oficiální pověření k zajištění podnikatelských misí neobdrželi. Nicméně ne všechny pracovní cesty ústavních činitelů jsou svým formátem vhodné i pro zapojení podnikatelského doprovodu,“ odpověděl Seznamu mluvčí Hospodářské komory, která podnikatele na takové cesty vybírá, Miroslav Diro.
Právě nevhodností formátu cesty do USA se hájí i Kubera. „Byla to cesta politická. To je velký rozdíl mezi cestou s podnikateli, to se dá spojovat velmi obtížně.“
V případě cesty do Japonska by se pak podle něj podnikatelé nevešli do letadla. „Letěli jsme malým letadlem z roku 1990 (patnáctimístný model Challenger, pozn. red.), tam nebylo možné vzít podnikatelskou misi.“ Tu podle něj plánují ve spolupráci s Hospodářskou komorou na příští rok.
Od svého jmenování do čela Senátu Kubera vzal na zahraniční cestu české byznysmeny zatím jednou: letos v březnu na čtyři dny do Ománu. Výsledky mise si přitom pochvaluje jak on, tak i samotná komora.
„Českým firmám přinesla příslib širokého uplatnění v této rychle se rozvíjející zemi. Výsledkem je konkrétní objednávka pobytu pro ománské klienty v českých lázních nebo tendr na dodávku polohovatelných lůžek pro největší nemocnici v ománské metropoli,“ jmenuje úspěchy Miroslav Diro.
Štěch: mimo EU vždy s podnikateli
Kuberův předchůdce v čele Senátu Milan Štěch Seznamu řekl, že on na delší zahraniční cesty pozval české podnikatele téměř vždy.
„U cest mimo Evropu se domnívám, že podnikatelská delegace vždy byla. V zemích mimo EU a Evropu je politická podpora a záštita důležitá pro tamní politickou scénu i podnikatele. Ti když vidí, že tam jsou i zástupci státu, tak to berou vážně,“ říká Štěch s tím, že zájmům podnikatelů, kteří cestovali s ním, přizpůsoboval do velké míry i program vícedenních zahraničních cest.
„V mém případě to bylo vždy rozhodující. Pokud podnikatelé projevili zájem a sdělili nám to dopředu, snažili jsme se tomu cesty přizpůsobit.“
I on dostával pozvánky na každoroční setkání českých škol a světových političek. „Pokud je pan předseda přesvědčený, že to mělo přínos a schválil mu to organizační výbor, má na to právo. Každý máme na to jiný pohled, já jsem tento typ akcí neabsolvoval,“ dodává Štěch.
Hodnotit, zda je podle něj v pořádku, že ani na jednu z červnových zámořských cest Kubera nepřizval podnikatele, ale nechce. „Na tyto otázky se mi těžko odpovídá. Pochopte, že já jsem byl předchůdcem pana předsedy a je to v jeho kompetenci.“
Za přesuny na místě, ubytování a diety účastníků delegací do Spojených států a Japonska zaplatil Senát dohromady 680 tisíc korun. Další řádově stovky tisíc korun stála cesta vládní letkou, kterou hradí ministerstvo obrany.
