Článek
Tento týden to bude přesně rok od zavedení takzvaného antikuřáckého zákona. Ten mimo jiné zavedl plošný zákaz cigaret v restauracích, hospodách a barech.
Podle kritiků měl zákon těžce zasáhnout zejména drobné hospodské na vesnicích. Mluvili o tom i poslanci, kteří se ve Sněmovně zabývali v minulých týdnech zmírněním plošného zákazu. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumná agentura Ipsos se zaměřily na dopady zákona na restaurace a názory kuřáků.
Lidé podle průzkumu chodí do hospod častěji než před třemi lety. V roce 2015 uvedlo 18 procent lidí, že chodí často do restaurací, nyní to bylo 23 procent. A z druhé strany - v roce 2015 uvedlo 5 procent, že nikdy nechodí do restaurace. Nyní to jsou čtyři procenta.
„Lidé častěji chodí do hospod. Má to dva důvody. Drtivá většina, která dřív nechodila, byli nekuřáci. Jejich hlavní důvod byl, že jim to tam smrdí. Samozřejmě druhým důvodem je lepší ekonomická situace,“ říká ředitel agentury Ipsos Radek Jalůvka.
Ten zároveň dodal i zjištění z jiného aktuálního průzkumu: Osmi procentům majitelů vadí, že se v jejich zařízeních nesmí kouřit. „Majitele restaurací a barů netrápí tolik zákaz kouření. Mnohem víc řeší obrovský nedostatek pracovních sil. To vnímají jako výrazně větší problém,“ uvedl.
Kouření se také začalo více vnímat jako činnost, která obtěžuje okolí. V roce 2012 se 28 procent kuřáků domnívalo, že omezují svobodu nekuřáků. V roce 2018 je to už 41 procent.
„Těch 13 procent je velký posun. Kuřáci více vnímají to, že jsou to oni, kdo omezují nekuřáky,“ uvedla Denisa Hejlová vedoucí výzkumu z Fakulty sociálních věd UK.
A co nyní lidem vadí v restauracích, když už se v nich nekouří? Významně vzrostl počet lidí, kterým vadí pachy z kuchyně, což nejspíš má souvislost s tím, že je kuchyň v nekuřáckém provozu více cítit než předtím. Dalším problémem, který lidé vnímají výrazněji, je hluk.
„V roce 2015 vadil hluk 25 procentům návštěvníků, dnes to negativně vnímá 38 procent lidí. To je výrazný nárůst,“ dodává Jalůvka.
Jak se staví lidé k samotnému zákonu?
Pouze 12 procentům lidí vadí, že si nemohou v restauracích zapálit. Z celkové populace 42 procent lidí zákaz uvítalo. Jen mezi kuřáky dopadl výzkum takto: 28 procent je proti zákazu, 19 procent naopak zákon vítá. U nekuřáků 79 procent lidí zákaz kouření v restauracích podporuje. Sedm procent nekuřáků je naopak proto, aby se zákaz zrušil.
Lékaři už dříve předložili data, jak se projevuje úplný zákaz kouření v restauracích na zdraví Čechů a zvycích kuřáků. Zjistili, že se kouří s menší intenzitou, která se projevuje i v tom, jak kouří doma.
Lékaři z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy porovnali zvyky 130 kuřáků mezi 19 a 77 lety a zkoumali je sedm měsíců před účinností zákona o úplném zákazu kouření v restauracích a dalších sedm měsíců, kdy zákon platil.
Zjistili, že po zavedení zákona klesl z 15 na 13 počet cigaret, které v průměru denně vykouří.
„Mírně se snížilo kouření cigaret a mírně se zvýšila motivace s kouřením přestat,“ říká Adam Kulhánek z kliniky adiktologie.
Změnily se i návyky kuřáků. Zatímco před zavedením zákazu vykouřili při posezení v restauraci v průměru pět cigaret, nyní je to necelá jedna cigareta.
Počet cigaret vykouřených na ulici vzrostl z necelých dvou na 4,5 cigarety.
„Ti, co původně kouřili v restauracích, barech, kavárnách, se většinou přesunuli na ulici, to se potvrdilo,“ dodává Adam Kulhánek.
Vliv zákazu kouření v restauracích zkoumal také - z jiného pohledu - Ústav zdravotnických informací.
Na začátku dubna uvedl, že za prvních pět měsíců platnosti zákona ubylo lidí, kteří museli být hospitalizováni kvůli nemocem způsobeným kouřením.
Zákon zcela zakazující kouření v restauracích platí od 31. května minulého roku. Ve Sněmovně připravila skupina poslanců jeho novelu, která by mohla zčásti cigarety do hospod vrátit. V dubnu také řešil zmírnění zákona Ústavní soud, pozměnil však jen drobné detaily.
