Článek
Necelé dva týdny po vatikánském summitu, na němž katolická církev pod vedením papeže Františka vyhlásila boj sexuálnímu zneužívání kněžími, vydal hlavní představitel církve v Česku, kardinál Dominik Duka, nové prohlášení.
Dukovo dosavadní vyjádření tlumočila italská televize Sky, které vyznělo, jako by problém bagatelizoval. „Hraje v tom roli i hysterie, těch případů je zhruba promile,“ citovala televize Duku.
„Jeden pachatel za tři roky“
V novém prohlášení, vydaném v úterý odpoledne, uvádí: „Rád bych doplnil, že v rozhovoru s italskou televizí Sky jsem skutečně řekl slova o částečné hysterii, která se ovšem týkala způsobu medializace značně problematické kauzy jedné dospělé osoby. Detailněji se k této kauze nechci vyjadřovat, abych tuto osobu nepoškodil.“
Dominik Duka uvádí případy sexuálního násilí v církvi do kontextu všech podobných deliktů: „Ročně u nás dochází k více než sedmi stům těchto případů neboli evidujeme přes 400 pachatelů ročně. V katolické církvi v České republice naše zpráva pro římský summit předložila deset případů za 30 let, evidujeme tedy jednoho pachatele za tři roky. Většina z nich byla odsouzena podmíněně, neboť soudy neměly dost podkladů pro nepodmíněné odsouzení.“ Kardinál tedy zdůrazňuje, že v případech chybí jasné důkazy a o dalších případech neví.
Právě o této situaci – o případech, které byly souzeny, a pak o těch, které se k civilním soudům nikdy nedostaly – mluvil v dnešní Výzvě nedávno odvolaný církevní soudce Jan Rozek. Muž, který na začátku února rozjel iniciativu Pro čistou církev, která nabízí služby a pomoc všem obětem sexuálního násilí v církvi. Se svou iniciativou však Rozek v církvi narazil a před dvěma týdny jej brněnský biskup odvolal z funkce církevního soudce.
„Stovky případů“
Rozek ve Výzvě mluvil o stovkách případů sexuálního násilí v církvi a vysvětlil také, proč dosavadní přístup církve považuje za naprosto nevyhovující.
Kardinál Duka ve svém úterním prohlášení na Rozkovu iniciativu reaguje: „Snad dobře míněná iniciativa Mgr. Rozka mohla navázat na kroky České biskupské konference, která zřídila při každé diecézi vlastní odbornou komisi. Projekt Mgr. Rozka mi však nebyl představen tak, abych věděl, že se jedná o projekt odborníků, kdy nedojde k újmě na straně poškozených, ale ani potenciálních viníků.“
Církevní směrnice pro postup v případech sexuálního zneužívání byla přijata v roce 2015 a říká mimo jiné to, že zneužívané dítě má kontaktovat generálního vikáře. Každý diecézní biskup má vytvořit kolegium vyzrálých osobností, které následně obvinění ze sexuálního napadení vyšetří.
Jan Rozek vysvětluje, proč je tento postup – obrácení se oběti na církevní hodnostáře – de facto neúčinný a proč nevede k odhalování sexuálních predátorů v řadách církve.
Změna zákoníku
Kardinál Duka v prohlášení také uvádí, že chce navrhnout změnu trestního zákoníku, aby bylo nově trestným činem i neoznámení sexuálního deliktu.
„Rozhodl jsem se do 14 dnů předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh novelizace § 368 TZ – Neoznámení trestného činu tak, aby tento paragraf obsahoval povinnost oznámit trestný čin v případě skutkových podstat a) § 185 – Znásilnění; b) §186 – Sexuální nátlak; c) 187 – Pohlavní zneužití, to vše u osob mladších 16 let. V současné době totiž naše právní úprava nezavazuje k oznámení těchto zločinů.“
Dukův tiskový mluvčí Stanislav Zeman na doplňující dotaz uvedl, že kardinál chce spolupracovat s konkrétními poslanci, kteří mohou – narozdíl od něho – návrh zákona předložit Sněmovně k projednání.
Žádost Seznamu o rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou zatím zůstává bez odpovědi. Už samotné vydání tiskového prohlášení však naznačuje, že kardinál bere problém vážněji, než se dosud jevilo. V prohlášení totiž mj. reaguje i na případ muže, který své svědectví o zneužívání v církvi podal – anonymně – v pořadu ČT 168 hodin. A kardinál na něj nereagoval, ačkoliv jej televize žádala.
Nyní v prohlášení kardinál napsal: „V reakci na pořad České televize 168 hodin z neděle 3. 3. 2019 jsem podal trestní oznámení na neznámé pachatele sexuálních trestních činů. Je nutné, aby Policie České republiky prošetřila, zda byly tyto trestné činy spáchány, a pokud ano, aby byli viníci pohnáni k zodpovědnosti. Pachatelé mohou být potrestáni podle práva České republiky. I z pohledu církevního práva a učení římskokatolické církve se jedná o jednání, které nelze tolerovat, natož skrývat či o něm mlčet.“