Článek
Na Ministerstvu zdravotnictví vznikl nový plán, kdo by měl získat kontrolu nad 120 miliardami korun. Jde o peníze, s nimiž každý rok hospodaří šest zdravotních pojišťoven v Česku.
Způsob, jakým se obsazují správní a dozorčí rady, upravuje zákon. Jenže po zářijovém zásahu Ústavního soudu musejí úředníci normu upravit. Soudci z ní vyškrtli právě to, kdo má právo navrhovat své zástupce do rad pojišťoven, s výjimkou té největší – VZP.
Podle Ústavního soudu totiž mají dnes při obsazování orgánů pojišťoven hlavní roli velcí zaměstnavatelé. Vedení ministerstva v čele s Adamem Vojtěchem se přitom podle informací Seznamu s pojišťovnami na změně dohodlo.
V novele, kterou chce mít ministerstvo napsanou do konce roku, by mělo být uvedeno, že dvě třetiny správních a dozorčích rad budou navrhovat zakladatelé pojišťoven.
„V rámci přípravy zákonné úpravy je to jedna z variant,“ potvrdila Seznamu mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štepanyová. Doplnila také, proč se k tomu úřad přiklání. „Smyslem tohoto záměru je určení následného směřování pojišťovny dle požadavků zakladatele. Zároveň by však bylo nutné posílit dohledovou a kontrolní roli státu a pojištěnců,“ uvedla Štepanyová.
Méně porodnic a očních oddělení. Služby nemocnic se změní:
Video: Radek Nohl, Seznam Zprávy
Jenže v praxi by podle spoluautora ústavní stížnosti, právníka Ondřeje Dostála, mohlo dojít k tomu, že budou dvě zdravotní pojišťovny kontrolovat podnikatelé Zdeněk Bakala nebo Tomáš Chrenek. Podle Dostála jejich firmy v minulosti pojišťovny zakládaly.
Chrenek je už dnes vlastníkem společnosti Agel, největší soukromé zdravotní sítě v Česku. Oborová zdravotní pojišťovna by podle tohoto návrhu mohla skončit v rukou velkých bank a pojišťoven.
„Pokud by Ministerstvo zdravotnictví svůj záměr realizovalo, tak by patrně ‚k Vánocům‘ dostali kontrolu nad Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou a Revírní bratrskou pojišťovnou pánové jako Chrenek a Bakala,“ prohlásil Dostál.
Předkladatelkou ústavní stížnosti byla senátorka Alena Dernerová. „Nevnímám to jako šikovný a smysluplný názor. Stát by ztrácel kontrolu nad těmito pojišťovnami a situace by nebyla ta, kterou chtěl navodit Ústavní soud,“ řekla Dernerová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však uvedl, že v současné době je reálným zakladatelem Revírní bratrské pojišťovny firma OKD, kterou vlastní stát.
Štěpanyová prohlásila, že již dnes jsou správní a dozorčí rady ovládány zakladateli.
„Zatímco však stát má v současnosti v dozorčích radách menšinovou roli, ministerstvo do budoucna navrhuje jeho roli významně posílit a navíc do kontroly zapojit i pojištěnce,“ uvedla Štepanyová.
„Stát bude mít po vzoru propracovaného systému bankovního dohledu více kontrolních a sankčních nástrojů směrem k pojišťovnám,“ doplnila.
Podle Dostála je však návrh ministerstva chaotický. Některé pojišťovny se od svého založení v 90. letech spojily s jinými a bylo by tak nutné určit, který zakladatel má teď právo na jejich kontrolu.
„Nevidím žádný důvod, proč by soukromé podniky, které kdysi dávno byly v postavení zakladatelů zdravotní pojišťovny, nyní zadarmo získaly kontrolu nad deseti miliardami ročně z veřejných prostředků,“ řekl Dostál.
Dernerová také uvedla, že zmíněný návrh už řešila i s ministrem Vojtěchem. Dohodli se na společném jednání v polovině ledna příštího roku.
Ministerstvo tvrdí, že na změnu mu dal Ústavní soud velice krátký čas, během něhož není možné dokončit zákon o zdravotních pojišťovnách. Ten má problematiku řešit komplexně a úřad ho chce zpracovat v průběhu příštího roku.
