Článek
Úspěch Bhútánu není podmíněn jen titěrnou populací čítající zhruba 700 000 lidí. Země, která je ve světě známá především tím, že úroveň blahobytu neměří hrubým domácím produktem, ale národním indexem štěstí, musela překonat velké výzvy.
Jak si vedou ostatní malé státy?
- dobře je na tom například jihoasijský ostrovní stát Maledivy, kde už se proočkovanost blíží 50 % populace,
- na Maltě už alespoň jednu vakcínu dostalo asi 35 % ze zhruba milionové populace,
- necelých 30 % populace proočkoval malý městský stát Monako,
- málo přes 26 % dosáhlo San Marino,
- Lichtenštejnsko se pohybuje kolem 17 %.
Malý stát, který neoplývá bohatstvím ani není součástí nějakého nadnárodního společenství, jež vakcíny skupuje společně, není dvakrát atraktivním partnerem pro kontrakt s farmaceutickými giganty vyrábějícími vakcíny. První problém tak pro Bhútán znamenalo samotné opatření si alespoň několika stovek tisíc dávek.
To se ale příznačně pro takzvané „Království štěstí“ vyřešilo tak trochu samo. Bhútán ležící mezi Čínou a Indií totiž mohl těžit z vlivového souboje těchto dvou mocností a stal se ukázkovým terčem indické vakcínové diplomacie. Dillí Bhútánu jako „gesto dobré vůle“ darovalo 600 000 dávek vakcíny AstraZeneca vyrobené indickým Serum Institutem.
Dalším nelehkým úkolem byla samotná očkovací operace. V hornaté zemi plné nedostupných míst, která měla před pandemií jen 37 lékařů a 3000 zdravotníků, tomu podle britského Telegraphu pomohla především „armáda“ dobrovolníků a dobrá organizace.
Do severozápadní oblasti Gasa, kde žije v odlehlých horských vesnicích asi 3000 Bhútánců, musely například poté, co napadlo hodně sněhu, s rozvážením dávek pomoct i helikoptéry.
Se startem očkování se čekalo na konec „nepříznivého měsíce"
První dávky vakcín do Bhútánu doputovaly už v lednu, se začátkem vakcinace ale království čekalo až do 27. března i proto, že se čekalo na konec „nepříznivého období“.
„Je důležité, aby celonárodní očkovací program začal, až nastane příznivé datum,“ citovala v druhé polovině ledna prohlášení tamní vlády France 24 s dodatkem, že tento krok v silně tradicionalistickém a buddhisticky založeném království, kde mnoho lidí věří v sílu astrologie, nevzbudil velký odpor.
Správný čas nastal 27. března, kdy byl slavnostně naočkován první člověk. Jako první byla symbolicky vybrána 30letá Ninda Dema narozená v roce Opice. Toto zvíře totiž v kalendáři mezi 11 ostatními vyniká tím, že je vynalézavé a dokáže snadno vyřešit i ty nejobtížnější problémy.
„Nechť nám můj malý dnešní krok pomůže zvítězit nad touto nemocí,“ řekla Dema podle agentury Reuters a po vpichu vakcíny k sobě přitiskla dlaně v tradičním gestu pro pozdravy a modlitbu.
Bhutan’s national vaccination drive commenced this morning.
— India in Bhutan (@Indiainbhutan) March 27, 2021
Ms. Ninda Dema is the first Bhutanese to be administered with the ‘Made in India’ COVID vaccine.#VaccineMaitri #IndiaBhutanFriendship @MEAIndia @IndianDiplomacy @PMBhutan @narendramodi @WIONews @BBSBhutan @FMBhutan pic.twitter.com/JbSnzSBgTn
Bhútánu se ostatně dosud zejména díky zavření hranic po prvním případu nakaženého amerického turisty z března 2020 daří covidová situace držet pod kontrolou i bez očkování. Dosud se v zemi potvrdilo necelých 900 případů a zemřel tam s nemocí jediný člověk.