Článek
Kompot z českých jablek, svíčková z české mrkve, limonáda z české sodovkárny. Tak by měla vypadat jídla z nemocničních vývařoven, školních jídelen či občerstvení pro návštěvy na úřadech podle nové vyhlášky, kterou plánuje Ministerstvo zemědělství. To chce vyhláškou reagovat na kontroverzní zákon o potravinách, který před dvěma týdny neprošel Sněmovnou.
Nemocnice, úřady, školy a další veřejné organizace by podle resortu měly být prvními, kdo by ze zákona většinově využíval české potraviny. „Když chceme jíst české potraviny, tak bychom jako veřejný sektor měli začít u sebe. Chceme, abychom ve školských zařízeních, nemocnicích, stacionářích měli tyto potraviny dostupné,“ vysvětlil ministrův náměstek Jindřich Fialka.
V praxi by to znamenalo, že do jídelen v nemocnicích a školách, ale také třeba občerstvení na úřadech, by měli přednostně dodávat suroviny čeští zemědělci a potravináři. Organizace by měly mít možnost dávat přednost českým výrobcům ve výběrových řízeních.
„Navrhujeme vyhlášku, kde bude stanoveno, které potraviny ve které sezoně by se měly preferovat. Jde o řešení, které nestanovuje konkrétní podíl jako u navrhovaného zákona,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
„Školy, nemocnice, úřady, tam bychom opravdu měli začít. Tam by měli dodávat lokální dodavatelé, v mnoha krajích tomu už tak je. U povinného podílu českých potravin na pultech obchodů to však není jednoduché a vedli jsme k tomu dlouhou a nepříjemnou diskuzi,“ reagovala prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Jednotlivé organizace se o preferenci lokálních potravin snaží už nyní. Například Královéhradecký kraj hostí návštěvy regionálními potravinami s certifikátem, od místních dodavatelů se snaží nakupovat i státem provozovaná Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
„Náš stravovací odbor nakupuje suroviny na základě poptávkových řízení, u většiny z nich je rozhodující cena. U zhruba pětiny položek je ale poptávkové řízení prováděné na základě kvality dodávaných výrobků, kde cena je až druhotná, to se týká například brambor. Většina surovin pochází z tuzemských velkoobchodů, část nakupujeme také od menších lokálních dodavatelů,“ popsal mluvčí nemocnice Jakub Sochor.
Ministerská vyhláška částečně reaguje na kontroverzní novelu potravinářského zákona, která by postupně zvyšovala podíl českých potravin prodávaných v českých obchodech až na 85 procent. Sněmovna ji minulý týden po vyhrocené diskuzi vrátila do druhého čtení. Podle původního návrhu by už od příštího roku mělo na pultech obchodů být minimálně 55 procent potravin českého původu. Tento podíl by se pak každý rok zvyšoval o pět procentních bodů až na 85 procent.
„Jsem rád, že se tahle diskuze vůbec vyvolala a podpořím každý pozměňovací návrh, který bude mít smysl. Novela měla hlavně fungovat jako podpora českých zemědělců, aby se z českých vesnic nestávaly chalupářské osady a na polích místo řepky rostl květák nebo kedlubny,“ vysvětlil spoluautor původního návrhu, poslanec Zdeněk Podal (SPD).
Jeho návrh ztrhaly především Hospodářská komora a Svaz průmyslu a obchodu, ale výhrady měla i Potravinářská komora, podle jejíž šéfky Dany Večeřové v Česku neexistuje výzkum, který by jasně ukázal, kolik českých potravin vůbec na českých pultech je. „Pokud máme dávat do zákona konkrétní procenta, mělo by se to opírat o reálný výzkum, nyní ani nevíme, za jak dlouho bychom se na ta čísla byli schopni dostat. Je to totiž problém celého odvětví. Potravináři by například rádi vyráběli, ale nejdřív jim někdo musí dodat suroviny,“ vysvětlila Večeřová.
