Nový model: Vídejte se maximálně se sedmi lidmi týdně, nabádají vědci

Tvrdý lockdown je stále potřeba a hodně peněz a životů by zachránilo i dvojí plošné testování. Alespoň to tvrdí čerstvá zpráva sedmnácti vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP pravidelně předpovídá vývoj šíření nového typu koronaviru v České republice. Jeho týdenní zprávy obsahují doporučení na jednotlivá opatření, a to včetně předpovědi, jak konkrétně by se tato opatření promítla do epidemické situace.

Počty nakažených v posledním týdnu naznačují, že se šíření zpomaluje. Pokles je ale příliš pomalý, a proto bude krize ještě hodně bolet, myslí si vědci.

„Domníváme se, že než tento pomalý pokles, bylo by lepší se dostat do toho normálního světa rychleji,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy matematik a vedoucí týmu René Levínský.

Modely vycházejí z množství mezilidských kontaktů. Jednoduše řečeno, vědci sledují jediný parametr, a to kolik lidí každý z nás v průměru potká na 5 a více minut. Otázka tedy zní: o kolik musíme omezit setkávání lidí, abychom zpomalili šíření viru na kýženou úroveň? A z toho logicky vyplývá otázka druhá: jaká opatření musíme zavést, aby se lidé méně potkávali?

Vědci k vyčíslení počtu kontaktů používají kombinaci průzkumu a dat o mobilitě českého obyvatelstva, které poskytuje Google mobility report (GMR). GMR sleduje chování obyvatelstva pomocí měření pohybu chytrého telefonu s operačním systémem Android v pevně vymezených oblastech, například v obchodech, pracovištích, parcích nebo v rezidenčních oblastech. Data od Googlu jsou dostupná s asi třídenním zpožděním.

„Počet kontaktů byl v průběhu minulého týdne vyšší než 50 procent standardního stavu. (…) Teprve na samém konci minulého týdne, tedy 1. listopadu, klesl odhadovaný počet kontaktů na 10,5, tedy na méně než polovinu standardního počtu 22 kontaktů,“ uvádí čerstvá zpráva BISOP.

Vědci minulý týden představili tři scénáře, a to optimistický, realistický a pesimistický. Nová data ukazují vývoj na pomezí realistického a pesimistického scénáře.

Počet hospitalizací a těžkých případů bude podle této předpovědi kulminovat kolem 10. listopadu. Situace se má ale zlepšovat velmi pomalu a počet úmrtí klesat jen mírně. Vědci proto navrhují další zpřísnění opatření, která by podle nich měla omezit veškeré zbytné kontakty, včetně širší rodiny.

Podle Levínského je nutné dostat počet lidí, které za týden potkáme, na číslo sedm. Potom by počty nakažených začaly rychle klesat.

„Je to strašně těžké. Všichni, kdo se někdy snažili uběhnout maraton… Já jsem to jednou zkusil, trénoval jsem dva roky a uběhl jsem půlmaraton, třicet kilometrů, uběhl jsem pětatřicet. Ale po těch pětatřiceti jsem nebyl schopný ujít ani dva kroky. Každý, kdo běhá maraton, ví, že začíná na pětatřiceti. Když snižujete kontakty, tak na deset to jde docela lehce, ale dostat se na těch sedm nebo pět vyžaduje opravdu velkou vnitřní sílu, je to těžké a nedá se to dlouhodobě vydržet,“ přiznal v rozhovoru Levínský.

Více než 40 procent nákaz se nicméně přenáší na pracovištích. Proto je třeba dále podporovat home office, případně motivovat firmy, aby zajistily zaměstnancům bezpečnější prostředí, tvrdí zpráva českých vědců.

„Je třeba uvažovat o povinném pravidelném testování ve firmách, cena AG testů je v rámci ekonomických ztrát v průběhu pandemie zanedbatelná,“ píše se ve zprávě.

Od antigenních testů si vědci hodně slibují. Na Slovensku se povedlo otestovat asi 70 % obyvatel a testy odhalily asi 70 % případů nákazy. Výsledkem je karanténa pro polovinu nakažených, kteří o viru ve svém těle nevěděli. Následující model ukazuje předpokládaný vývoj nákazy, pokud by Česká republika o víkendu 14.–15. října plošně otestovala obyvatele pomocí antigenních testů.

Modely předpokládají, že se tímto způsobem podaří zachytit přibližně 60–100 tisíc pozitivních. Z dlouhodobého hlediska ale dochází jen k mírnému zlepšení. Další model proto pracuje i s druhým plošným testováním hned po 14 dnech, tedy o víkendu 28.–29. listopadu. Takový postup zvolili Slováci.

Dvoukolové testování má mnohem lepší výsledky. Do karantény by poslalo asi 100 000 až 140 000 pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000–3000 a počet hospitalizovaných na 4000. Ani dvojí testování ale nemá takový dopad jako tvrdý lockdown, který zavedli například ve Walesu, upozorňuje zpráva BISOP. Testování je naproti tomu oproti lockdownu mnohem levnější.

„Pokud takové testování není ČR na rozdíl od Slovenska schopna zorganizovat, pak je třeba testovat alespoň lokálně, ve školách, firmách atd.,“ apelují vědci.

Už minulý týden BISOP jednoznačně tvrdil, že se situace výrazně nezlepší bez přísného lockdownu, konkrétně zákazu všech kontaktů mimo rodinu a kolegů v práci.

„Chceme-li epidemickou situaci stabilizovat do Vánoc, pak je jediným řešením přísný lockdown včetně zákazu mimopracovního styku s jinými než rodinnými příslušníky,“ píše se ve zprávě z minulého týdne. Vláda minulou středu zavedla nová opatření, mimo jiné zákaz vycházení po deváté hodině večer. BISOP odhadl dopad těchto opatření na omezení kontaktů přibližně na 50 %. To podle vědců sice povede k poklesu počtu nakažených, ale klesání bude příliš pomalé.

„Dosažení tisícové hranice (nakažených denně) o Vánocích je (s těmito opatřeními) nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021,“ uvádí týden stará zpráva. A z toho podle vědců vyplývá nejen větší počet mrtvých, ale také vyšší ekonomické náklady oproti okamžitému tvrdému lockdownu. Mírné zpomalení epidemie, které tento týden zažíváme, odpovídá předpovědi z minulého týdne.

„Vánoce budou možná ještě víc jako dřív, jako před sto padesáti lety, kdy jsme byli hodně spolu v rámci rodiny a užili jsme si to. Ale pokud jsou pro někoho Vánoce hodně velké nakupování v hodně velkých supermarketech, tak takové Vánoce tento rok nebudou,“ řekl hlavní autor čerstvé studie z tohoto týdne Levínský.