Článek
Krátce po půlnoci tamního času poslala Čína do vesmíru kosmickou loď Šen-čou 13. Jejím cílem je zatím nedokončená čínská vesmírná stanice a posádka lodi na ní zůstane po dobu příštích šesti měsíců. Jde o druhou skupinu astronautů, která se na stanici Tchien-kung vydala. Poprvé je mezi nimi však žena.
Pro jednačtyřicetiletou Ja-pching Wangovou není cesta do vesmíru novinkou, v roce 2013 se již zúčastnila mise Šen-čou 10 jako druhá čínská astronautka. Tentokrát by podle webu CNN měla dosáhnout i na prvenství, jako první Číňanka totiž provede výstup do volného kosmu. Přidá tím tak další milník do historie ženské kosmonautiky.
Wangové na lodi dělá společnost pětapadesátiletý Čaj Č’-kang, který byl pasován do role vedoucího mise, a jednačtyřicetiletý Jie Kuang-fu, který do vesmíru zamířil poprvé. Na vesmírné stanici, kam trojice míří, zatím stále probíhají práce, dokončená by však měla být koncem příštího roku.
„Když jsem se poprvé podívala z okna, uvědomila jsem si skutečný význam síly života… Ta krása byla prostě nepochopitelná,“ vzpomínala Wangová v rozhovoru z roku 2015 pro CNN. Vesmírný program zahrnující lidské posádky by navíc dle jejího názoru byl bez astronautek neúplný.
Ženy ve vesmíru
První ženou, která jménem Číny v tomto oboru psala historii, byla nyní třiačtyřicetiletá Liou Jang. Ta jako první občanka Čínské lidové republiky v roce 2012 vzlétla do vesmíru s misí Šen-čou 9 a strávila mimo Zemi celkem 13 dní. I když šlo o Číňany oslavovaný milník, její let odstartoval až 49 let poté, co žena do vesmíru vkročila vůbec poprvé.
První významný okamžik totiž přišel v roce 1963, když se Sovětskému svazu 16. června podařilo do vesmíru poslat Valentinu Těreškovovou. S lodí Vostok 6 tehdy v kosmu strávila téměř tři dny, během kterých několikrát obletěla planetu Zemi. Těreškovová zároveň dosud drží titul nejmladší ženy ve vesmíru.
Pozici nejstarší ženy ve vesmíru si od července nárokuje dvaaosmdesátiletá Wally Funková, která se do kosmu podívala díky společnosti Blue Origin a miliardáři Jeffu Bezosovi. Několik měsíců si Funková držela titul vůbec nejstaršího člověka ve vesmíru, v průběhu tohoto týdne ji však vystřídal devadesátiletý herec William Shatner, kterého lidé znají díky sci-fi seriálu Star Trek.
„Dlouho jsem čekala na to, abych se tam konečně dostala,“ uvedla Funková na tiskové konferenci po úspěšném letu rakety New Shepard. Seniorka je jedním z posledních žijících členů takzvané Mercury 13. Jde o skupinu třinácti amerických žen, které úspěšně prošly stejnými fyziologickými testy jako astronauti, které NASA v roce 1959 vybrala pro projekt Mercury, jehož cílem bylo dopravit člověka na oběžnou dráhu Země a zpět. Do vesmíru se ovšem nepodívaly.
První Američankou, která do vesmíru již zavítala, byla až Sally Rideová v roce 1983. Astronautka byla součástí mise STS-7 a do kosmu se dostala díky raketoplánu Challenger. Oboru ale stále dominovali muži, s letem Rideové se tak pojí například známá otázka inženýrů, zda jí na týdenní pobyt na oběžné dráze bude stačit 100 tamponů.
Varsha Jainová, gynekoložka a výzkumnice z vysoké školy King's College London, již dříve pro CNN uvedla, že zatímco většina systémů v lidském těle je během vesmírných letů silně ovlivněna, ženský menstruační cyklus se podle všeho nijak nemění. Většina žen se během tréninku i samotného letu ale rozhodne používat antikoncepci, aby menstruaci oddálila.
Své místo mezi ženskými vesmírnými milníky má i Světlana Savická ze Sovětského svazu, která jakožto první žena v roce 1984 vstoupila do volného vesmírného prostoru. Savická byla zároveň druhou ženou ve vesmíru; její první let se uskutečnil v roce 1982, tedy téměř dvě dekády po misi Těreškovové.
Do kosmu se od roku 1963 podívalo již několik desítek žen, z celkového počtu astronautů však zastávají pouhých 11 %. Jak ale upozorňuje Mezinárodní telekomunikační unie při Organizaci spojených národů, ženy už celá desetiletí plní zásadní role, které rozvoj letů do vesmíru umožňují. Často přitom zůstávají na Zemi a svou práci odvádí ze zákulisí.
Jednou z nich je například Katherine Johnsonová, matematička, jejíž výpočty orbitální mechaniky byly stěžejní pro úspěch amerických letů s lidskou posádkou. Během své kariéry u NASA se zapojila i do programu Apollo, jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci.
Pro stejný program pak vyvíjela letový software zásadní pro bezpečnost misí inženýrka Margaret Hamiltonová.
Ze současnosti je možné zmínit třeba Swati Mohanovou, inženýrku, která zodpovídá za navádění a řízení misí NASA. Mohanová se v únoru tohoto roku stala tváří úspěšného přistání průzkumného vozítka Perseverance na Marsu.
