Nový korunní princ pro případ Babišova pádu. Byl se šéfem u Trumpa

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš zažívá velmi složité období. Dva poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že se v čase koronavirové krize od jeho hnutí nezanedbatelná část voličů odvrátila. Pokles preferencí je zhruba 5 %, přičemž zemi nejhorší období podle všech ukazatelů teprve čeká, což se může na Babišově oblíbenosti dále negativně podepsat.

Dosavadní hegemon české politické scény tak má těsně před krajskými volbami pádný důvod k nervozitě a také k přemýšlení o dalších scénářích pro případ, že by jeho setrvání v čele vlády bylo už neudržitelné.

O své budoucnosti musí přemýšlet i kvůli blížícím se sněmovním a posléze prezidentským volbám, kdy se objevují spekulace, že zvažuje kandidaturu na hlavu státu a vede o tom debatu s nynějším prvním mužem republiky Milošem Zemanem. Vedle toho zůstává stále neuzavřené Babišovo trestní stíhání.

Pokud by z nějakých důvodů bylo nutné Babiše v roli premiéra vystřídat, padají uvnitř ANO jména pouze dvou adeptů na tento post.

Jde o dva nynější vicepremiéry: ministryni financí Alenu Schillerovou a dvouministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka. Paradoxně ani jeden členem hnutí není. Z podobných úvah zcela vypadl ministr životního prostředí Richard Brabec, byť s Babišem kdysi ANO zakládal a pyšní se průkazkou s číslem 002.

Že debata o případném nástupnictví probíhá, potvrzují i zdroje z vedení hnutí. Ty také mluví o jisté řevnivosti, nebo dokonce žárlivosti mezi oběma kandidáty, nicméně nyní je prý již vyřešena a za korunního prince je považován Karel Havlíček.

„Byla tam nějaká rivalita, to je pravda, ale to už je překonáno, Karel Havlíček je teď určitě výše než Alena Schillerová,“ říká jeden z klíčových činitelů vládního hnutí. Ten přitom nevylučuje i variantu, že by Babiš nakonec mohl odejít úplně mimo politiku, v jeho cestu na Pražský hrad moc nevěří.

Podobné spekulace se dostávají i mimo politickou sféru. „Opakovaně jsem na vlastní uši slyšel, kdy Babiš mluvil o Havlíčkovi jako o člověku, který to po něm převezme,“ přidává svůj poznatek top manažer jednoho z významných podniků ovládaných státem.

Sám Karel Havlíček ale odmítá, že by se s premiérem o možném střídání bavili.

„Vůbec něco takového neřešíme. Hnutí ANO má jasného lídra, který je nejenže jeho zakladatelem, ale má i mimořádně silný mandát od voličů, navíc uvnitř ANO jeho pozice v době, kdy řešíme covid, ještě posílila. Moje role je v hospodářské politice, průmyslu, energetice, dopravě, v podnikání a inovacích. Takto to oba bereme a jiný scénář vůbec nediskutujeme,“ uvedl pro Seznam Zprávy Havlíček.

Že jsou si s premiérem teď mimořádně blízcí, nezastírá. Cítí se být spřízněnou krví, protože oba pocházejí z podnikatelského prostředí a oběma nelze upřít mimořádnou pracovitost, kterou jejich okolí často považuje až za chorobnou.

„Ministr Havlíček je nejpracovitější ministr, vstává dokonce o půl hodiny dříve než já. Vstává, myslím, ve čtvrt na pět,“ sklonil Babiš svému vicepremiérovi kompliment během léta, kdy se diskutovalo o tom, zda by Havlíček neměl post na dopravě opustit, v souvislosti se sérií železničních neštěstí.

„Tím, že jsme oba z podnikatelského prostředí a nejsme typičtí politici ani profesionální úředníci, tak máme podobný přístup k práci a řízení. Ten je založený na vysokém nasazení, důslednosti, realizační koncovce. Jdeme po prioritách a v nich se nebojíme mikromanagementu. Pokud se něco nepovede, natvrdo si to řekneme. Jdeme po výsledku,“ vidí sám Havlíček, co jej s Babišem spojuje.

„Pokud lidé pod námi výsledky mají, pak je podpoříme, pokud ne, odcházejí. Je to tvrdé, ale férové. A to platí i vůči mně. Nemáme (s Andrejem Babišem) žádný familiární vztah a vím, že pokud zvládnu svoji agendu, budu mít dostatek prostoru ji dělat, pokud ne, končím. Tohle v politice obecně neplatí a je to chyba. Kamarádství, společné zájmy a stranické vztahy bývají bohužel důležitější než výsledky,“ soudí o stavu české politiky Havlíček.

Tím naznačuje, že ani on se necítí být nedotknutelným a případné selhání by pro něj mělo znamenat konec v politice.

Když Andrej Babiš před téměř deseti lety do politiky vstupoval, nepatřil Karel Havlíček rozhodně do houfu jeho podporovatelů. Dle pamětníků tehdy ještě vyjadřoval despekt jak k životaschopnosti hnutí ANO, tak i k osobnosti lídra, majitele koncernu Agrofert.

V té době stál Havlíček v čele průmyslové a technologické skupiny Sindat a vedl Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.

Vzájemné sbližování začalo až v roce 2014, kdy se Andrej Babiš stal ministrem financí a oba muži se občas začali potkávat. „Od té doby jsme průběžně komunikovali,“ vzpomíná Havlíček.

První veřejně viditelné souznění nastalo ohledně zavádění EET, kdy Havlíček v roli zástupce malých podnikatelů od samého počátku Babišem prosazovanou elektronickou evidenci tržeb podporoval. V té době měl ale nynější vicepremiér stále ještě daleko bližší vztah s lidoveckým předsedou a vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem, pod nímž působil ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace.

Spolupráce mezi Havlíčkem a Babišem se výrazně prohloubila zjara 2017, když nynější premiér na Ministerstvu financí končil a během příprav na nové volby publikoval knihu „O čem sním, když náhodou spím“.

Vydával ji sice za své vlastní dílo, ale dnes už se ví, že mu s ní pomáhalo hned několik odborníků z různých sfér. A Havlíček podle zdrojů Seznam Zpráv byl jedním z těch klíčových. Třeba pasáž, kde Babiš „píše“ o důležitosti rodinných firem, zcela jasně obsahuje dlouhodobé názory Karla Havlíčka.

On to nijak nepopírá. „Když Andrej Babiš psal knížku, oslovil mě, jestli bych mu nedal teze, jak bych si představoval ideální podporu podnikatelů. Dal jsem mu to, s většinou se ztotožnil a v nějaké formě se to v knize objevilo: paušál, vše na jednom místě, podpora rodinných firem, data účinnosti atd.,“ sumarizuje Havlíček, na kterých částech knihy se podílel.

V prosinci 2017 se Babiš po vítězných volbách poprvé stal premiérem a převzal i post šéfa Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Karel Havlíček posílil z řadového člena na místopředsedu. Dle pamětníků to poté vypadalo tak, že celou radu, která je fakticky malým ministerstvem pro vědu, řídil externista Havlíček, jelikož Babiš na to neměl absolutně čas.

Havlíček měl už tehdy od Babiše opakované nabídky i na vstup do vlády, dlouho však odolával. Ministra průmyslu mohl podle vlastních slov jít dělat už v červnu 2018, kdy funkci opouštěl Tomáš Hüner. Babišovi nakonec kývl až loni zjara, kdy stejné křeslo opouštěla Marta Nováková.

Už dlouho předtím se ale Havlíček po Babišově boku objevoval na prestižních zahraničních cestách. Ačkoliv neměl žádnou významnější vládní funkci, vzal jej premiér loni v březnu například i na cestu do USA za prezidentem Donaldem Trumpem. Bílý dům navštívil namísto ministrů, kterým by to přináleželo.

A možná právě tehdy si oba muži definitivně plácli, jelikož Havlíček říká, že Babišovi na jeho nabídku kývl o dva měsíce dříve, než skutečně do vlády jako ministr průmyslu nastoupil. Pro Babiše to nepochybně byl jeden z největších personálních úlovků (ne-li jediný), který se mu v posledních letech podařil, kvalifikovaní lidé jej totiž spíše opouštěli.

Každopádně, než se Havlíček loni na konci dubna stal ministrem průmyslu, s Babišem už téměř 1,5 roku intenzivně spolupracoval. A prý k oboustranné spokojenosti.

„Spolupráce v Radě pro výzkum, vývoj a inovace nám sedla a udělali jsme kus dobré práce, zcela jsme změnili parametry řízení výzkumu. Sedli jsme si i manažersky, navíc musím říct, že na čem jsem se s ním dohodl, to platilo,“ popisuje Havlíček, který se po 30 letech rozhodl byznys opustit a vykročit na tenký led politiky. Jako rozhodující prý viděl, že má teď šanci „hodně věcí změnit“.

Ač politický benjamínek a nečlen hnutí ANO okamžitě získal i post vicepremiéra, zůstal také místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Letos v lednu na sebe naložil další těžké břemeno, když začal řídit i Ministerstvo dopravy po Vladimíru Kremlíkovi.

Spektrum funkcí, které takto obsáhl, je pro mnoho pozorovatelů na hraně lidských možností, čímž se stal i terčem nekonečných vtipů.

„Je to hypernáročné, dává mi to těžký záhul, když jsem se do toho ale pustil, jsem připraven to dotáhnout,“ uvedl Havlíček minulý čtvrtek ve svém pravidelném pořadu „Na rovinu“ vysílaném přes internetový kanál YouTube. Tam mimo jiné vysvětluje, kolik toho jen na dopravě stíhá.

Andreje Babiše tímto svým přístupem - hodným špičkového desetibojaře - evidentně oslňuje. A premiérovi teď pomáhá i v jiných směrech, když je ochoten mediálně obhajovat politiku ANO i ve chvílích, kdy skutečné vedení hnutí se zdráhá. „Havlíček je schopen všechno umluvit,“ poznamenává člověk z okruhu šéfa ČSSD Jana Hamáčka.

S Babišem si Havlíček je podobný jen v některých pracovních aspektech, povahově jsou v mnohém jiní. Havlíček má mezi většinou lidí pověst člověka se slušným a racionálním vystupováním, nezjednává si respekt křikem, či dokonce vulgárními výrazy, jak je tím proslulý Babiš.

„Chová se ke všem slušně, komunikace s ním je určitě velmi dobrá. Jen mám strach, že brzy zkolabuje,“ sděluje svou osobní zkušenost šéf jedné z českých stavebních firem.

Nakolik úspěšně by si ale Karel Havlíček vedl ve funkci premiéra, je otázka úplně jiná.

„Dovedu si jej představit jako takového poloúřednického premiéra, spíše přechodného, myslím, že v sobě nemá kvality politického lídra. On může velice dobře fungovat jako součást už hotové struktury, po boku někoho, jako je Babiš, ale pokud by měl být jedničkou, miláčkem davů by se asi nikdy nestal,“ soudí o Havlíčkovi politolog Josef Mlejnek.

Pro něj je Havlíček i poněkud suchopárným člověkem. „On často mluví až překotně, že mu ani není rozumět,“ vidí také slabiny. Babiš, ať jsou na něj názory různé, má podle Mlejnka v sobě dar oslovovat veřejnost, vyvolávat emoce.

Oponenti namítají, že posledním premiérem s jistým charismatem před Babišem byl Mirek Topolánek, který skončil před jedenácti lety. Čtyři jeho následovníci v premiérském křesle (Jan Fischer, Petr Nečas, Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka) trpěli stejným „hendikepem“ jako Havlíček.

Ale je tu i zásadní otázka, zda skutečně Babiš s Havlíčkem jako jedničkou opravdu počítá, zda nejde z jeho strany jen o interní mocenskou hru.

„Babiš samozřejmě musí přemýšlet, jak řešit situaci, kdyby už premiéra z různých důvodů dělat nemohl, musí si hledat korunního prince. Ale to není tak, že by jím měl být ten nejlepší z nejlepších. Babiš, i kdyby vládu opustil, bude podle mého názoru žádat naprostou loajalitu a ochotu dělat věci v jeho vlastním zájmu, na což nemusí každý přistoupit,“ soudí bývalý náměstek z Ministerstva financí Ondřej Závodský, který byl přímým podřízeným současného premiéra.

Podle něj má, co se absolutní loajality týče, pro současného předsedu vlády větší hodnotu Alena Schillerová. „Myslím, že Havlíček není na politice oproti Schillerové tak existenčně závislý, uživí se dobře i mimo ni, je vzdělaný, umí mluvit a vystupovat. Mohl by se ještě více emancipovat,“ vidí Závodský údajné rozdíly, které prý paradoxně hrají v neprospěch Havlíčka.

Ale i v politických kuloárech se spekuluje, že oním korunním princem nemusí být nakonec ani jeden z této kandidátské dvojice. Už proto, že u Babiše se preference často mění z minuty na minutu.

„Babiš přemýšlí úplně jinak, to není člověk vztahový. Kohokoliv klidně obětuje, když se mu to bude zrovna hodit,“ tvrdí jeden z někdejších ministrů Sobotkovy vlády. Podle něj může nynější šéf ANO jistou rivalitu mezi Havlíčkem a Schillerovou uměle přiživovat, jen aby dosáhl svých vlastních cílů.

„Tak jako jiní vůdcové v historii naznačí těm dvěma, že by jej mohli nahradit, čímž je přiměje, aby pro něj pracovali na 150 procent a vzájemně se vyčerpávali bojem o jeho přízeň. Když ale dojde na lámání chleba, tak je oba klidně obětuje, vymačká z nich všechno a zahodí. A vezme si někoho třetího,“ soudí o Babišově nástupnické strategii jeho někdejší kolega z vlády.

Havlíček sám říká, že žádné ryze politické ambice nemá, tvrdí, že se soustředí pouze na práci na obou ministerstvech. „Dávám tomu úplně vše a chci rozdělané věci dotáhnout. Nic jiného mě nezajímá. Co bude po volbách, neřeším, na politice nejsem závislý,“ uvedl pro Seznam Zprávy.