Článek
Herci odcházejí v pátek večer z Dejvického divadla a vidí, jak si zájemci o vstupenky, kteří neuspěli v internetovém předprodeji, staví na chodníku stany, aby získali lístky další den.
„Občas si s nimi přes ty stany povídám,“ říká herečka Simona Babčáková. „Ta aureola výjimečnosti je přehnaná. Neustále řešíme, jestli jít vstříc možnosti nasytit víc diváků, ale nechceme zradit naši poetiku,“ vysvětluje ve Výzvě. A připouští, že aktuální seriál Zkáza Dejvického divadla zájem ještě zvýší.
„Herectví je druh prostituce,“ zazní v seriálu. Simona tento konstrukt potvrzuje: „Ano, cítím se jako duševní prostitutka, prodávám své emoce a duševní schopnosti. Snažím se být k sobě laskavá prostitutka, naučila jsem se mít povědomí o své hodnotě.“
Spoustu podnětů sbírá a fantazii rozvíjí na improvizacích, kterým se „vyučila“ u Jaroslava Duška. Stejně jako on má blízko k ezoterice. „Co je to ezo? Pohled dovnitř. Ten potřebujeme,“ vysvětluje.
Jiný život
Se svým improvizačním pořadem vystupuje i během akcí Týdny duševního zdraví. „Měla jsem deprese, motivovaly mě k hledání něčeho, aby mě ty stavy neokupovaly. Následovaly kurzy sebepoznání, absolvovala jsem i ženské kruhy. Nejsou to pohodlné cesty, není to bezbolestné, mám život před a po, a když vidím svůj život před dvaceti lety, je to jiná osoba. Byla jsem ve větší panice prakticky ze všeho,“ přiznává.
Říká o sobě, že je racionální člověk, který ke všemu přistupuje analyticky, s pochybnostmi nevěřícího Tomáše. To se nevylučuje s tím, že když potřebuje zaparkovat, prosí anděly, aby našla místo. Nebo si přeje, koho má potkat a jakou pracovní nabídku má dostat. „Stane se to dnes, za týden, za rok. Moje děti v tom vyrůstají a vědí, že maminka čaruje,“ říká.
Proč si Anna Geislerová na jejím improvizačním workshopu připadala, že ze sebe dělá úplného idiota? Jak při improvizacích přistupuje k pocitu trapnosti? Co konkrétně předpověděla a co z toho se splnilo?
Odpovědi i na tyto otázky se dozvíte ve videu v úvodu článku.
