Nový důkaz proti Hamáčkovi. Cestu rušil na poslední chvíli, Babišovi navzdory

„Žádost o zajištění letecké přepravy do Moskvy a zpět přišla z Ministerstva vnitra na Ministerstvo obrany ve středu 14. dubna. Prověřili jsme možnosti a zjistili jsme, že letadlo je k dispozici,“ potvrdil pro Seznam Zprávy mluvčí resortu obrany Jan Pejšek.

Ještě zajímavější je jeho následující sdělení: „V pátek ráno tedy ministr obrany (Lubomír Metnar, ANO) podepsal souhlas s poskytnutím letadla. O den později, tedy v sobotu dopoledne, pak přišlo storno žádosti z Ministerstva vnitra,“ dodal Pejšek.

Storno tedy přišlo na poslední chvíli, v sobotu 17. dubna, kdy premiér Babiš a vicepremiér Hamáček k překvapení mnoha lidí vystoupili na tiskové konferenci, oznámili kauzu Vrbětice a vyhoštění 18 ruských diplomatů jako českou odvetu.

Hamáček žádal ještě v pátek 16. dubna ráno po ministru obrany letadlo pro zhruba deset lidí. Do Moskvy se měli přepravit v pondělí 19. dubna Airbusem A-319.

Čím jsou věty mluvčího Ministerstva obrany v dnešní době tak pozoruhodné?

Jsou dalším důkazem o tom, že vicepremiér Hamáček měl do posledních detailů připraven let do Ruska, a to v době, kdy už od začátku dubna disponoval tajnými informacemi od policie a bezpečnostních služeb, že se v roce 2014 podíleli dva ruští špioni na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, který způsobil smrt dvou českých občanů a miliardové škody.

Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) pro Seznam Zprávy potvrdil, že když dostal žádost svého vládního kolegy o zajištění přepravy do Moskvy, neměl důvod váhat. „Žádost byla podána standardně a obsahovala všechny formality, tedy termín, destinaci a předpokládaný počet osob,“ uvádí Metnar. „Já ji schválil ve chvíli, kdy bylo potvrzeno, že je kbelská základna schopna úkol zabezpečit.“ Dodal, že jako Hamáčkův vládní kolega neměl důvod posuzovat účel cesty a případně „cestu místopředsedy vlády zamítnout“.

Dnes už víme, že v době příprav na cestu do Ruska Hamáček řešil okolnosti své moskevské mise (mimo jiné s Kanceláří prezidenta republiky Miloše Zemana) a zároveň se účastnil tajných jednání s šéfy tajných služeb, policejním prezidentem či nejvyšším státním zástupcem, kteří mu zdůrazňovali závažnost informací a na večerním setkání na Ministerstvu vnitra 15. dubna jej přesvědčovali, že za těchto okolností do Moskvy letět nemůže.

Seznam Zprávy s odvoláním na důvěrné zdroje z jednání minulý týden uveřejnily informace, že Hamáčkův plán byl nabídnout Rusům dohodu: výměnou za uhlazení informací o vrbětické kauze dojednat dodávku milionu vakcín Sputnik V a pozvání Vladimira Putina do Prahy na summit s americkým prezidentem Joe Bidenem.

„Když s tím přišel, koukal jsem na něj překvapeně. Chtěl Volodina (šéf ruské Státní dumy, blízký člověk Vladimira Putina) postavit před hotovou věc až na té návštěvě,“ uvedl jeden z účastníků schůzky, který podobně jako další hovoří pod příslibem anonymity a jehož identitu redakce chrání.

Další účastník pak k informacím o Vrběticích dodal: „Hamáček to chtěl použít při obchodu s Rusy.“

Všechny zdroje hodlají hovořit o schůzce při policejním vyšetřování, které se po zveřejnění článku Seznam Zpráv rozjelo. V každém případě všechny zdroje se shodují, že na konci jednání přesvědčily Jana Hamáčka, že do Ruska nepoletí.

„Na schůzku jsem dorazil se zpožděním. V té době bylo jasné, že se žádná cesta do Ruska neuskuteční,“ řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. S podobným pocitem odcházeli i ostatní, další Hamáčkův postup byl proto pro ně překvapením.

Jan Hamáček totiž cestu v té chvíli nezrušil. Naopak, druhý den ráno ministr obrany podepisuje přidělení leteckého speciálu na návštěvu Ruské federace.

Ve světle nových okolností je fakticky nemožné, aby Jan Hamáček do Moskvy vycestoval a o Vrběticích tam vůbec nemluvil. Ostatně sami Rusové podle sdělení ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna o kauze už tou dobou také tušili a byli na ni dobře připraveni.

Pokud tedy chtěl Hamáček v Moskvě uspět, musel by se s Rusy domluvit. Bez toho by žádná jednání o návštěvě Biden-Putin v Praze a obchod s vakcínami Sputnik nebyla.

O Hamáčkově vytrvalé snaze do Ruska vyjet svědčí řada dalších okolností:

1. Opakované veřejné výzvy premiéra Andreje Babiše směrem k vicepremiérovi, aby cestu zrušil. („Vakcíny nejsou agenda pana Hamáčka a ta cesta není ideální,“ řekl Babiš 15. dubna v rozhovoru pro Blesk. Druhý den, tedy v pátek 16. dubna, pak na serveru idnes.cz s odvoláním na „zdroj z vlády“ vyšla zpráva s titulkem „Hamáček do Moskvy jednat o Sputniku nepoletí, Babiš mu cestu zatrhl“.)

2. Do detailu připravený program návštěvy, na který se vážně chystali i zaměstnanci české ambasády v Rusku. Seznam Zprávám to potvrdil vysoce postavený úředník Ministerstva zahraničních věcí. Součástí Hamáčkovy cesty byla například potvrzená schůzka s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem, který má na starosti vakcínu Sputnik V. Ve středu 21. dubna měl Jan Hamáček posnídat s Vjačeslavem Volodinem, předsedou ruské Státní dumy a jedním z nejbližších spolupracovníků Vladimira Putina.

3. K odletu do Moskvy připravená delegace, v níž část jejích členů nemohla vůbec tušit, s jak citlivou informací ohledně vrbětického výbuchu hodlá Hamáček do Ruska letět. Součástí delegace byla vedle Hamáčka podle informací Seznam Zpráv ředitelka jeho tiskového odboru Klára Dlubalová, ředitel kabinetu ministra Karel Kortánek, člen ochranné služby a také dva novináři z České televize: reportér Karel Rožánek a kameraman. Dalším pasažérem na palubě Airbusu A-319 měl být slovenský politik, předseda Slovenské národní strany s výbornými kontakty do Ruska Andrej Danko. Právě tento muž Hamáčkovi v Moskvě domluvil klíčové schůzky.

Hamáček cestu do Moskvy zrušil až ráno v sobotu 17. dubna, doslova na poslední chvíli. V den, kdy vládní představitelé po předchozím téměř dvoutýdenním váhání, jak s tajnými informacemi o Vrběticích naložit, vystoupili na večerní tiskové konferenci.

Po Babišově veřejném naléhání na zrušení schůzky reagoval Jan Hamáček až další den, v sobotu 17. dubna ranním tweetem.

Tou dobou také odešlo „storno“ na Ministerstvo obrany, pokud jde o objednání letadla do Ruska.

O zrušení cesty se dozvěděli v sobotu i zaměstnanci Ministerstva zahraničí.

A ve stejnou dobu dostal strohou informaci i slovenský politik Danko.

„Už jsem měl víza, měl jsem PCR test, a to všechno… Nebylo to pro mě dvakrát příjemné, že se nejede,“ říká nyní v rozhovoru pro Seznam Zprávy Andrej Danko. „Mě se to i lidsky tak trochu dotklo.“

Na otázku, jak přesně se od Jana Hamáčka dozvěděl, že z plánované cesty sešlo, odpovídá: „Pověděl mi to jednou větou, dvěma, že se prostě nemůže cestovat. To je celé.“

Stalo se to podle něj ve stejný den, kdy měl následně Hamáček s Babišem tiskovou konferenci o Vrběticích, tedy v sobotu 17. dubna. „Ještě jsem reagoval tak, že by byla škoda, abyste neměli aspoň opci na Sputnik. Na to jsem už ale zpětnou vazbu nedostal.“

Dankovo vyjádření a de facto i Hamáčkovo odvolání cesty na poslední chvíli potvrzuje již dříve zveřejněné informace Seznam Zpráv, že zlom v kauze Vrbětice nastal opravdu až mezi pátkem 16. a sobotou 17. dubna.

V jednom z předchozích textů jsme citovali vysoce postaveného diplomata významné spojenecké země: „Česká vláda dlouho váhala, zda zjištění o vážném podezření ohledně podílu agentů ruské vojenské rozvědky GRU na událostech ve Vrběticích vůbec zveřejnit.“ Uvedl, že ještě v pátek 16. dubna jej jeden z členů Babišovy vlády ujistil, že se sdělením o ruském útoku ve Vrběticích se v nejbližších dnech ven nepůjde.

Dotyčný diplomat byl proto překvapen, když se v sobotu 17. dubna s půlhodinovým předstihem dozvěděl o konání a obsahu tiskové konference českého premiéra a vicepremiéra.

Z dostupných informací je zřejmé, že tou dobou už Babiš i Hamáček pochopili, že reakci na informace o zapojení Ruska do vrbětického výbuchu už nelze odkládat. Mimo jiné proto, že některé spojenecké země o tom už věděly, a někteří novináři se na to začali vládních politiků vyptávat.

Od té doby začal Hamáček vydávat svou připravenou cestu do Moskvy za jakousi kamufláž, tedy cestu, která se de facto nikdy neměla odehrát, ale její příprava měla pouze maskovat „nenápadný“ přesun českého velvyslance Vítězslava Pivoňky z Moskvy do Prahy.

„Ta cesta samozřejmě byla připravená, jinak by to nemělo smysl,“ řekl Hamáček ve čtvrtek v rozhovoru pro Blesk. „Znovu říkám: Ona v tom příběhu sehrála svoji roli a klíčovou roli potom hrálo i to její zrušení. Protože my jsme samozřejmě nevěděli, jaké informace má ruská strana, jestli ví, že připravujeme vyhoštění diplomatů, jestli když tu cestu zrušíme nějak dříve, jestli to nevzbudí nějaké podezření,“ vysvětloval poněkud kostrbatě Hamáček: mluvil o zrušení cesty, ale proč ji vůbec naplánoval a zařídil (když tou dobou měl už informace o Vrběticích), dosud nevysvětlil.

Hamáčkovu verzi o kamufláži dosud nepotvrdil vůbec nikdo. Naopak jeden z účastníků setkání na Ministerstvu vnitra 15. dubna, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun v Poslanecké sněmovně vypověděl, že cesta se skutečně plánovala a že účastníci setkání vicepremiéra Hamáčka přesvědčili, aby od ní ustoupil.

Pracovník tajné služby, informovaný o vrbětickém případu, v neoficiálním rozhovoru zdůraznil, že kromě toho, že „kamufláž“ nedává absolutně žádný smysl, tak se také nikdy na žádné schůzce – tedy ani před bezpečnostními složkami, ani před premiérem – vicepremiér Hamáček o nějakém „kamuflování“ nezmínil. Nikdo mu tak dnes nemůže zpětně tuto verzi potvrdit.

„Kromě toho je pro člena vlády dost nepředstavitelné i to, aby se podílel na jakékoliv operaci s tajnými službami,“ říká dotyčný pracovník tajné služby. „On přece nemůže být čelným představitelem státu a zároveň říkat, že se podílí na tajných operacích zpravodajských služeb, to přece nemůže před nikým nikde ve světě obhájit.“