Článek
„Jeden z devíti bodů připravované důchodové reformy by měla být srozumitelnost a přehlednost. Chtěla bych, aby vám Česká správa sociálního zabezpečení ke 40., 50. a 60. narozeninám poslala dopis. Aby řekla: vše nejlepší a tohle je zhruba důchod, který budete mít,” přiblížila v České televizi Jana Maláčová. Krokem chce lidi přimět k soukromému penzijnímu spoření.
Záměr je přitom jedním z několika málo detailů, které ministryně zatím o chystané reformě prozradila. Podporu pro ni chce najít nejen u koaličního partnera, ale napříč politickým spektrem. Ucelený přehled proto představí až v půlce adventu. Jednotlivé podrobnosti se zatím řeší také v rámci důchodové komise.
„Lepší informovanost prosazujeme, ale jinak. Shodli jsme se na změně informačních systémů. Lidé by si předpoklad výše důchodu a splněné podmínky měli umět sami dohledat přes Portál občana. Měli by to mít také v ročním vyúčtování od zaměstnavatele,” řekl Seznamu v reakci na návrh Maláčové pirátský poslanec a člen komise Tomáš Martínek.
Rozesílání dopisů je podle něj logisticky i finančně příliš náročné. Lidé by se podle něj navíc se situací měli seznámit dřív než v den 40. narozenin. Aby měli čas si na stáří ještě naspořit. „Nemyslím, že posílání extra dopisu je vhodné řešení. Chceme, aby to lidé věděli dřív a aby to bylo v ročních intervalech,” míní Martínek.
Zároveň připomněl, že například doklady o studiu lidé podávají až při žádosti o výpočet důchodu. Proto by bylo nutné napojit na systém data z matriky, aby se při výpočtu zohledňovaly.
Devět změn
Penzijní pojištění dnes má kolem 4,5 milionu obyvatel, výnosy podle Maláčové ale sotva pokrývají inflaci. Výdaje státu na něj tvoří 20 miliard korun ročně a z toho 15 miliard jsou provozní náklady. Ministryně by to chtěla změnit a vytvořit Národní penzijní fond jako konkurenci penzijním fondům.
Pokud jde o zasílání speciálních narozeninových dopisů, Česká správa sociálního zabezpečení se nechtěla telefonicky vyjádřit, na e-mail zatím také neodpověděla a bližší detaily odmítá sdělit i ministerstvo. Jejich podoba je tedy nejasná stejně jako celkový koncept penzijní reformy, který ministerstvo nastínilo pouze v obrysech.
Dokument počítá s devíti změnami, které chce Maláčová během listopadu probrat se všemi stranami.
Systém by měl po reformě mít tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Minimální částka důchodů bude záležet mimo jiné na tom, z jakého daňového výnosu budou financovány. V zemích s podobným systémem je běžné, že se zaručený důchod financuje z daně z příjmů, to ale Maláčová podle Lidových novin odmítá. Uvažuje například o sektorové dani.
Její zavedení chce sociální demokracie sama navrhnout, pokud se na ní nedohodne s ANO.
Rozpadající se systém
Druhá část důchodu by byla zásluhová a počítala by se každému zvlášť podle toho, kolik odvedl na sociálním pojištění. Maláčová chce novým systémem řešit situaci, kdy důchodců přibývá rychleji než pracujících.
Ke změnám je zatím rezervovaná Národní rozpočtová rada, podle které je nejdříve třeba počkat na konkrétní parametry a propočty, se kterými Maláčová přijde. Její předsedkyně Eva Zamrazilová se shoduje s ostatními odborníky – současné nastavení není udržitelné a lidé by si od změn neměli slibovat více peněz v peněženkách.
Databáze lží na https://t.co/0CWUFtjxm1: "Jsou lži takzvaně čistokrevné a pak lži, které upravují realitu tím, že neříkají celou pravdu." Další kousek v naší databázi, tentokrát Jana Maláčová, Alena Schillerová a důchody. https://t.co/FjKzfUNxSF pic.twitter.com/Z7WFFHJdd2
— NEOVLIVNICZ (@NEOVLIVNICZ) September 26, 2019
„Nelze očekávat, že parametrickými změnami lidem skokově narostou důchody a že se odstraní problém dlouhodobé neudržitelnosti. Zdroje jsou omezené a populace stárne. Ministryně Maláčová říká, že půjde o parametrické změny, které ale neřeší dlouhodobou udržitelnost,” uvedla už dříve v rozhovoru pro Seznam Eva Zamrazilová.
Lidé nad 65 let teď tvoří necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Nynější penzijní systém je proto podle Národní rozpočtové rady bez provedení finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů.
Ty by na konci 50. let mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun.