Článek
Je to vlastně docela ironie. Předseda polských konzervativců Jarosław Kaczyński v roce 2011 prohlašoval, že „přijde den, kdy bude ve Varšavě Budapešť”. V Budapešti ale před dvěma týdny Fidesz Viktora Orbána prohrál komunální volby a primátorem se stal středolevicový politik Gergely Karácsony.
A Karácsony teď plánuje středoevropský pakt hlavních měst, který by se maďarskému „orbánismu” a polskému „kaczysmu” postavil. Budapešť, Varšava, Bratislava a Praha mají totiž jedno společné – v jejich čele stojí liberální primátoři, kteří mají řadu sporů s centrální vládou a kteří nejspíš najdou společnou řeč snadněji mezi sebou než s vlastními premiéry.
„V každé z našich zemí nás vlády oddalují od středu Evropy. Vzdorují tomu jen velká města. V každém ze čtyř hlavních měst vládnou pokrokoví primátoři. A to znamená šanci na spolupráci,” říká Karácsony v rozhovoru pro liberální polský deník Gazeta Wyborcza.
Překvapivá výhra čtyřiačtyřicetiletého Karácsonyho v přímých primátorských volbách byla největším vítězstvím maďarské opozice za posledních deset let. Politika dokonce přirovnávají k istanbulskému primátorovi, který dokázal porazit kandidáta strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Budapešť, ne Moskva
Karácsony teď avizuje, že udělá všechno proto, aby se už Budapešť nedala přirovnávat k Moskvě a hledá spojence v metropolích Visegrádské skupiny. Do karet mu hraje situace v Praze i v Bratislavě, kde loni v listopadu vyhrál přímé primátorské volby liberál Matúš Vallo. Pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib se zase neshodne s vládou kvůli nové vládní čtvrti a s prezidentem vede ostrý spor o status Tchaj-wanu a dodržování lidských práv.
Prvním přirozeným partnerem pro Karácsonyho je ale liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski, který je v ostrém konfliktu s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). „Měli jsme s Karácsonym stejné heslo: Město pro všechny,” řekl médiím Trzaskowski s tím, že s Karácsonym už telefonicky hovořil.
V rozhovoru pro Seznam varšavský primátor vyjádřil obavy z okleštění pravomocí polských samospráv. „Jsme silní a odolní, máme podporu lidí, ale pokud jde o finanční stránku věci, musíme hledat nové cesty. Polská ekonomika roste, města a regiony mohou využívat evropské fondy a jsme docela úspěšní v lobbingu za přímé čerpání pro města,” řekl Trzaskowski.
Do loňské kampaně před polskými komunálními volbami zasáhla výhrůžka adepta PiS na post náměstka varšavského primátora. Politik hrozil, že pokud Trzaskowski v metropoli vyhraje, bude to znamenat odstřižení Varšavy od státních dotací na stavbu metra, mostů a obchvatu. Strana PiS pak výroky mírnila, o ideálním vztahu vlády a varšavského magistrátu nemůže být řeč.
Podobná rétorika zaznívala před letošními komunálními volbami i od maďarského Fideszu. Vládnoucí strana vyhrožovala, že města, která si do čela zvolí opoziční kandidáty, přijdou o nemalou část finanční podpory.
Lobbing v Bruselu
Právě proti tomu se teď chce Karácsony aliancí středoevropských metropolí bránit. Navrhuje, aby města společně lobbovala v Bruselu za přímé financování měst, které by obešlo centrální vlády.
O čerpání evropských fondů pro velká města už prý budapešťský primátor hovořil s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem. Má jít o peníze na boj proti změně klimatu, dopravu a sociální bydlení.
Pražský primátor se Karácsonyho návrhu nebrání. „S postupujícím trendem urbanizace bude narůstat význam měst, kterou jsou již dnes motory ekonomiky každého státu. Proto tuto iniciativu vítám a jakmile bude mít konkrétní obrysy, rád se s primátorem Budapešti setkám,” napsal Zdeněk Hřib Seznamu s tím, že by pak případný návrh předložil radě a zastupitelstvu.