Nový boj digitální éry: České fintechy rostou. Banky nám škodí, tvrdí

Tuzemský finanční trh je vytížené kolbiště, kde o peníze jde především. A není řeč jen o bankách. Těm roste v posledních letech velká konkurence v tzv. finančně technologických společnostech. Některé fintechy chtějí s bankami soutěžit přímo a daří se jim to. Jiné jsou od začátku postavené na tom, že bankám dodávají služby. Nebo samostatně nebyly úspěšné a ke spolupráci s bankami je dotlačila snaha přežít.

Fintechy nabízejí finanční služby primárně prostřednictvím digitálních technologií. Na českém trhu jich působí 120 až 150, nejvíc v oblasti platebních služeb a úvěrování pro spotřebitele a malé a střední firmy. Podle zprávy České fintech asociace z roku 2019 měly tuzemské fintechy (před příchodem koronaviru) potenciál v následujících letech dosáhnout hodnoty mezi 2,9 až 7,8 miliardy korun.

Na rozdíl od bank, jejichž loňské zisky srazilo vynucené vytváření opravných položek k potenciálně problematickým úvěrům, fintechy v roce covidu rostly. „Podle předběžných čísel za minulý rok zaznamenala většina našich členů růst tržeb a počtu zákazníků v rozmezí od 20 do 100 procent. A to navzdory, nebo naopak kvůli mimořádné situaci, kdy většina lidí přešla nuceně do digitálního světa. V letošním roce z důvodů pokračujícího trendu odhadujeme obdobný a v některých segmentech až dvojnásobný růst,“ uvedla ředitelka České fintech asociace Maria Staszkiewicz.

Bankovní domy na fintechy reagují různě – některé je mají za partnery, některé se fintechů přímo obávají. „Spolupráce se liší banka od banky. Rozhodně spolupracovat chceme, dostali jsme se ale už i do situace, kdy jsme byli nuceni naše práva chránit soudní cestou. Z důvodu probíhajících řízení nemůžeme v tuto chvíli komentovat další detaily,“ uvedl člen představenstva České fintech asociace a šéf fintechu Easychange Matěj Novák.

Stává se například, že banka fintechu odmítne otevřít účet. Oficiálně kvůli striktnímu dodržování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

„Banka vyhodnotila riziko související se založením a vedením účtu pro fintech společnosti jako vysoké z pohledu problematiky praní špinavých peněz,“ potvrdil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. „Proto banka každý jednotlivý případ navázání obchodního vztahu s fintech společností důkladně analyzuje a vydává ke každému jednotlivému případu individuální stanovisko,“ doplnil.

„U větších bank je velmi těžké najít spolupráci a je zde opravdu velký problém založit účet,“ uvedl zástupce fintechu, který si přál zůstat v anonymitě. „Víme o případech, kdy se banky takto zachovaly, a skutečně se tak děje,“ potvrdil šéf fintechu Spendee David Nevečeřal.

Banka Moneta vysvětluje, že účet neotevře fintechům ze zahraničí nebo těm, které obchodují s kryptoměnami. „V těchto případech nejsme schopni adekvátně vyhodnotit rizika spojená s jejich podnikáním. V tomto případě považujeme reputaci banky za klíčovou,“ uvedla mluvčí ústavu Zuzana Filipová. „Když by EU v budoucnu zavedla certifikaci těchto společností, a to jak z hlediska prevence proti praní špinavých peněz, tak z hlediska bezpečnosti klientských prostředků (vkladů), určitě bychom potenciálně náš přístup k tomuto segmentu změnili,“ přislíbila.

Česká národní banka (ČNB) pro SZ Byznys uvedla, že finanční instituce nesmí provádět obchody či uzavřít nebo setrvávat v obchodním vztahu s klientem, u kterého není schopná naplnit všechny povinnosti podle legislativy směřující k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

„Klíčová z těchto opatření jsou identifikace a kontrola klienta, včetně monitorování obchodního vztahu. Tato opatření se uplatní u všech klientů a je na bance, aby vždy posoudila, zda je schopna je u daného klienta naplnit, či nikoliv (a tedy zda může do daného obchodního vztahu vstoupit či v něm setrvat). Dále každá banka musí vyhodnotit v rámci svého řízení rizik, zda je pro ni riziko spojené s daným klientem přijatelné. V tomto ohledu pak může docházet k odmítání určitých kategorií klientů konkrétní bankou, protože nemá na daný druh klientů nastavené systémy,“ informovala mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

Pokud banka platební instituci (kterými některé fintechy jsou) odmítne účet otevřít, musí to centrální bance hlásit. „Případné odmítnutí účtu těmto institucím podléhá nyní dohledu a hlavně zvýšenému zájmu ČNB, které je nutné zcela konkrétně doložit, jaké specifické důvody vedly k případnému neotevření účtu,“ uvedl mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Toto odůvodnění ČNB následně posuzuje.

Bariéry pro skutečně digitální poskytování finančních služeb staví podle Františka Nonnemanna z fintechu MALL Pay česká implementace zákona proti praní špinavých peněz, která příliš nefandí například online identifikaci. „Slovenský zákon je v tomto smyslu výrazně vstřícnější. Česko se zkrátka vydalo konzervativní cestou a možnosti ověření klientů zde nejsou tak široké a moderní, jak je běžný světový standard. Věříme však, že rozjíždějící se projekt bankovní identity může být v tomto ohledu přelomem, který má potenciál Česko skutečně digitalizovat,“ doplnil.

V jiných zemích jsou banky podle informaci SZ Byznys k fintechům vstřícnější. Například v Německu je otevření účtu u velké banky bez problémů a fintechová firma má šanci dohodnout se i na úvěru. České fintechy si chválí spolupráci i s bankami na Slovensku, v Dánsku nebo Velké Británii.

Tuzemské banky chtějí při půjčování peněz znát historii firmy a fintechy jsou mnohdy velmi mladé společnosti. „Je pravdou, že v těchto případech je přece jen složitější posouzení návratnosti takového úvěrového financování s ohledem na absenci relevantních finančních výsledků z předchozích období, a rozhodování banky je tak postaveno především na posouzení kvality záměru a nabízeného produktu,“ vysvětlila mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

„Úvěrování fintech společností je pro banky z mnoha perspektiv problematické. Tyto společnosti totiž v mnoha případech vytvářejí provozní ztráty, nemají ustálenou schopnost vytvářet pozitivní peněžní toky: často nedisponují hmotným majetkem,“ přidává se mluvčí Monety Zuzana Filipová. „Tudíž zejména v raných fázích vývoje jsou pro standardní bankovní financování obtížně úvěrovatelné jak v kontextu regulace, tak i vnitřní politiky řízení úvěrových rizik,“ dodala.

Na druhou stranu banky fintechy podporují, aby i ony mohly těžit z potenciálu, který tento svět nabízí. Například Komerční banka loni na podzim koupila více než desetinu společnosti Lemonero. Ta půjčuje e-shopům, které by zejména kvůli krátké historii podnikání nedostaly bankovní úvěr. V chytrém financování e-shopů spolu chtějí ovládnout Evropu.

Raiffeisenbank pak spolupracuje se společností Red Stone Now. Firemní klientele nabízí její službu Cashbot, která umožňuje malým a středním podnikům financovat jejich provozní potřeby prostřednictvím proplacení vydaných či přijatých faktur, záloh na schválené dotační tituly nebo vratky DPH. Klient nemusí žádat v bance o úvěr a čekat na jeho vyřízení. Faktury jsou dodavatelům uhrazeny a prodlužuje se splatnost až o čtyři měsíce. Platbu firma pošle až poté, co zboží doprodá.

ČSOB je zase polovičním vlastníkem fintechu Mall Pay, jehož podnikání stojí zejména je odložené platbě při nakupování v e-shopech.