Článek
V listopadu se například vydá do Mladé Vožice, příští rok v srpnu do Obděnic. „Další zastávky sošky, kterou vyřezal Jan Bondra z Třebska, se teprve plánují. Putovat bude až do 300. výročí korunovace originální sošky Panny Marie Svatohorské, tedy skoro 11 let,“ řekl Jan Traxler ze svatohorského areálu.
Trasa putování se teprve začíná rýsovat. Jisté je, že 14. listopadu se soška zúčastní poutě v Mladé Vožici. Na Silvestra a na Nový rok bude v Příbrami u svatého Jakuba a příští rok v srpnu na Nanebevzetí Panny Marie zamíří do Obděnic na pouť s procesím, v němž bude nesena. Putovat bude až do roku 2032 a během této doby by měla zamířit i do Itálie, na Slovensko či do Německa.
Svatohorský areál s barokním klášterním komplexem, ambity a kaplemi patří k nejvýznamnějším mariánským poutním místům v Čechách. V bazilice je oltář s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské, kterou podle legendy v polovině 14. století vytvořil arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý. O 15 let později se areálu ujali jezuité a vytvořili z něj nejvýznamnější poutní místo v Čechách.
Současná podoba národní kulturní památky pochází ze 17. století, kdy z ní právě jezuité vybudovali jeden z nejrozsáhlejších raně barokních objektů v Čechách. Tovaryšstvo Ježíšovo také v roce 1732 prosadilo korunování mariánské sošky, což bylo jednou z nejvýznamnějších výsad udělovaných papežskou komisí. V roce 1861 převzali správu Svaté Hory redemptoristé, kteří tam působili až do roku 1950, kdy je komunistický režim vyhnal. Vrátili se v roce 1990.
