Novodobá studená válka: USA má účinnější vakcínu než Rusko

Proces, který běžně zabere 10 až 15 let, se více než 170 týmů po celém světě snaží vtěsnat do jediného roku. Řeč je o vývoji vakcíny proti novému koronaviru.

Poslední úspěch oznámila v pondělí americká společnost Moderna. Její vakcína vykazuje podle prvních dat až 94,5% účinnost. Třetí a nejdůležitější fáze klinické studie se zúčastnilo 30 000 lidí v USA. Tato fáze představuje nejdražší, nejdelší a nejnáročnější část výzkumu. Polovině dobrovolníků byly podány dvě dávky přípravku mRNA-1273 s odstupem čtyř týdnů. Druhá polovina tvořila kontrolní skupinu a dostala placebo.

Onemocnění covid-19 se prokázalo u 95 účastníků studie, přičemž jen pět nakažených připadlo na očkovanou skupinu. Zbylých 90 případů nákazy se potvrdilo u kontrolní skupiny. K vedlejším účinkům vakcíny firmy Moderna patří bolest svalů a v místě vpichu či únava. Zatím není jasné, jak dlouho imunita po očkování vydrží, i tak se ale jedná o slibný výsledek.

Látka, kterou vyvinula společnost Moderna, má navíc podle CNN tu výhodu, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách jako vakcína společnosti Pfizer. Vakcína Moderny může být skladována až sedm dní při teplotě dvou až osmi stupňů Celsia, při minus 20 stupních vydrží látka až půl roku, při pokojové teplotě 12 hodin, uvedla společnost.

Evropská léková agentura (EMA) v reakci oznámila, že začala zkoumat předběžnou žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie. O dodávku 160 milionů vakcín jeví zájem Evropská komise. EMA bude žádost zkoumat ve zrychleném procesu. Stejným způsobem momentálně zkoumá i očkování firem Pfizer a AstraZeneca. Látky bude možné oficiálně registrovat ve chvíli, kdy EMA získá dostatek důkazů o jejich kvalitě, účinnosti a bezpečnosti. Moderna plánuje požádat také o nouzové použití očkovací látky v USA a dalších zemích.

Americká společnost Pfizer a německá firma Biontech přitom jen minulý týden oznámily, že látka, kterou společně vyvíjejí, má až 90procentní účinnost. Studie se zúčastnilo 43 538 lidí, kdy každý z nich dostal dvě dávky vakcíny, či placeba. Do 28 dnů od podání daných látek byla většina ze zapojených chráněna před virem. Z celkového počtu účastníků se koronavirem nakazilo pouze 94 lidí. Jako nevýhoda americko-německé vakcíny je zmiňován fakt, že musí být uchovávána v prostředí o teplotě minus 80 stupňů Celsia.

Pfizer uvedl, že do konce roku 2020 může dodat až 50 milionů dávek, a do konce roku 2021 dokonce 1,3 miliardy dávek. Společnost Pfizer plánuje požádat o schválení vakcíny k nouzovému použití v USA už tento měsíc. Míra účinnosti vakcíny přitom výrazně převyšuje 50procentní účinnost, kterou pro očkování proti covidu-19 požaduje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Pfizer, Biontech a Moderna nejsou jedinými společnostmi, které slibují pověstné světlo na konci tunelu.

Před necelým měsícem oznámila britská společnost AstraZeneca, že látka AZD1222, kterou vyvíjí spolu s Oxfordskou univerzitou, vyvolává imunitní reakci u starších i mladších dospělých jedinců.

Čína a Rusko jsou ve vakcínovém zbrojním závodu napřed. Země schválily vlastní vakcíny pro nouzové použití, aniž by čekaly na výsledky třetí a nejzásadnější fáze klinických studií. Experti ovšem varovali, že jde o značně rizikový přístup, který s sebou může nést závažná zdravotní rizika. Ruské úřady nicméně minulý týden ohlásily, že podle předběžných výsledků třetí fáze klinické studie dosahuje vakcína Sputnik V 92procentní účinnosti. V Rusku byla mezitím schválena i druhá vakcína – EpiVakKorona, vyvinutá centrem Vektor z Novosibirska.

Čína rovněž disponuje nejméně dvěma vakcínami. Čínská státní firma Sinopharm už vyvíjené látky nabízí zdarma statisícům lidí, přestože neprošly všemi fázemi testování. V Číně je několik dalších hráčů, například soukromá společnost Sinovac Biotech, která testuje látku s názvem CoronaVac. Rusko i Čína testují vakcíny i na dobrovolnících z jiných zemí, například z Brazílie či Saúdské Arábie.

Ve třetí fázi klinických studií je i americká farmaceutická firma Johnson & Johnson, která musela zkoušky nejprve pozastavit kvůli neočekávané zdravotní komplikaci u jednoho z testovaných, posléze je obnovila. Třetí fáze se účastní až 60 000 dobrovolníků. Na rozdíl od vakcín jiných společností je u látky firmy Johnson & Johnson vyžadována jen jedna dávka namísto dvou.

Ve třetí fázi je také společnost Novavax, která vakcínu nejprve otestovala na 15 000 dobrovolnících ve Velké Británii a brzy zahájí další testování ve Spojených státech. V listopadu zahájila třetí fázi klinických studií i kanadská společnost Medicago, indická firma Bharat Biotech či australská Murdoch Children’s Research Institute. Ve třetí fázi je podle amerického deníku The New York Times (NYT) celkem 12 látek. Předběžně schválených vakcín je celkem 6, dělí si je Rusko a Čína.

Ve druhé fázi, kdy je látka podávána stovkám dobrovolníků z různých věkových skupin, se podle NYT nachází dalších 16 firem. V první fázi, kdy je látka podána jen malému množství účastníků, aby se ověřila správnost dávky, účinnost a její bezpečnost, je podle NYT 39 společností. V preklinickém testování je podle NYT 87 vakcín. Britský deník The Guardian uvádí, že v preklinické fázi, kdy je látka testována například na zvířatech, je až 155 látek.

Přestože celý svět netrpělivě vyhlíží schválení účinného a bezpečného očkování, vakcína sama o sobě spásná nebude, uvedl k výsledkům Moderny šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vakcína je podle něj „zásadním nástrojem ke zkrocení pandemie“, ale musí doplnit další metody, jako je testování, trasování kontaktů, izolace, dodržování bezpečnostních opatření či hygienických návyků. Podle šéfa WHO si lidé také musí uvědomit, že jako první dostanou vakcínu rizikoví pacienti, starší lidé či zdravotníci.