Novičok v Salisbury. Od útoku chemickou zbraní už uplynuly 2 roky

I díky včasné identifikaci použité látky vojenského typu a špičkové zdravotní péči Sergej Skripal a jeho dcera Julija útok přežili. Bohužel ale neplatí, že by si použití smrtelně nebezpečné látky vyvinuté za studené války v bývalém Sovětském svazu nevyžádalo oběti. Několik měsíců po původním útoku na někdejšího špiona britské MI6 přišla do styku s flakonkem obsahujícím Novičok, který útočníci odhodili, 44letá Dawn Sturgessová. Na rozdíl od jejího partnera, Charlieho Rowleyho, jenž se látkou rovněž otrávil, se lékařům Sturgessovou nepodařilo zachránit.

Přestože ruská oficiální místa dodnes jakýkoli podíl na událostech v Salisbury popírají, policie, zpravodajské služby a investigativní novináři průběh útoku, pohyb pachatelů, a to nejen v okolí místa činu, i jejich skutečnou identitu velmi přesně zdokumentovali. „Britové dokázali i díky perfektnímu pokrytí veřejného prostoru kamerami dobře zmapovat pobyt pachatelů ve Spojeném království a jejich pohyb,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z českých zpravodajských služeb.

Dnes tak víme, že Novičok na kliku dveří Skripalova domku nanesli vysocí důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Nic nepomohlo, že se oba Rusové objevili v pečlivě naaranžovaném rozhovoru na televizní obrazovce, ve kterém se zaklínali, že vyrazili do Salisbury coby turisté s cílem pokochat se věží tamní proslulé katedrály.

Pozdější investigativa, do níž se zapojil také český časopis Respekt, odhalila identitu ještě třetího ruského operativce, Denise Sergejeva. Dvojice Miškin-Sergejev přijela v roce 2014 s neznámým posláním také do Prahy. Česká metropole nebyla neznámou destinací ani pro samotného Sergeje Skripala. Ten se poté, co se v rámci výměny agentů dostal do Británie, zapojil do pomoci s odhalováním ruských špionážních sítí v několika evropských státech, včetně Česka.

Aféra Skripal má hlubokou českou stopu nejen proto, že se vláda po útoku v Salisbury rozhodla vyhostit 3 ruské operativce (pro srovnání Velká Británie ruských „diplomatů“ vyhostila 23 a Spojené státy pak dokonce 60). Prezident Miloš Zeman totiž v roce 2018 vzbudil celosvětovou pozornost prohlášením, že se Novičok testoval a vyráběl i v Česku. „Jen díky razantnímu postoji vlády, jasnému odmítnutí Zemanova tvrzení a vyhoštění ruských diplomatů nás to tehdy udrželo na Západě,“ poodkrývá zdroj z českých zpravodajských služeb, kolik bylo pro Českou republiku v sázce.

Pro Spojené království znamenal útok na Sergeje Skripala další zhoršení beztak mizerných vztahů s Ruskou federací. Kolem unijního referenda a jeho výsledku se začalo řešit zasahování Ruska do britské politiky. Příslušná vyšetřovací zpráva parlamentního výboru ale stále čeká na své zveřejnění, jemuž se sám úřad premiéra Borise Johnsona dál brání.

Mimochodem sám Johnson druhé výročí chemického útoku v Salisbury připomněl statusem na Twitteru. V něm se svěřil, že je v myšlenkách s těmi, které událost postihla. Zcela ovšem vynechal zmínku o ruské odpovědnosti za útok s použitím zbraně hromadného ničení.

Podle BBC útok s použitím nervově paralytické látky také přinutil ministerstvo vnitra a zpravodajské služby k důkladné „inventuře“ ochrany, která je ve Spojeném království poskytována dalším zběhům Skripalova typu. To, že se agentům GRU vůbec podařilo Sergeje Skripala otrávit, se ve zpravodajské komunitě považuje za selhání Britů.

A co vlastně bude dál s oběťmi útoku? Od propuštění z nemocnice žijí Sergej a Julija Skripalovi na neznámém místě, nejspíš ve Spojeném království, pod masivní policejní ochranou. Podle listu

The Mail on Sunday chce dvojice začít nový život pod novou identitou buď v Austrálii, nebo na Novém Zélandu. Ani tam by se logicky neobešla bez policejní ostrahy.