Článek
Město dlouhodobě plánuje postavit pro cyklus obrazů zvláštní budovu, což Mucha určil jako podmínku pro to, aby po jeho smrti dílo připadlo metropoli. Minulé vedení schválilo, že obrazy umístí do plánované přístavby budovy Lapidária na Výstavišti, u které je už připraven projekt i se stavebním povolením.
„Zatím nemáme nic konkrétního, ještě na tom pracujeme,“ uvedla Třeštíková. K projektu bývalého vedení na Výstavišti uvedla, že se s ním musí ještě podrobně seznámit, než si udělá definitivní názor. „Má to určitě opodstatnění, ale zároveň jsou tam podle mě v projektu nějaké slabiny,“ řekla.
Bývalý radní pro kulturu a stávající předseda kulturního výboru Jan Wolf (KDU-ČSL/Spojené síly pro Prahu) bude v rámci koalice prosazovat, aby město v původním plánu pokračovalo. Výstaviště je podle něj na cestě k tomu, aby se z něj opět stal reprezentativní areál. Připomněl také, že projekt přístavby už je připraven včetně všech povolení. „Myslím si, že v současnosti není lepšího místa,“ řekl.
Další zápůjčka do ciziny?
Praha by podle něj mezitím mohla obrazy opět zapůjčit do zahraničí, jako učinila předloni, kdy byly vystaveny v Japonsku. „Ta zkušenost, že v Japonsku vidělo výstavu 662 000 lidí za necelých 90 dnů, je prostě neuvěřitelná,“ uvedl.
Dodal, že v Brně, kam byly obrazy zapůjčeny od loňského května do konce roku, se na ně přišlo podívat 75 000 návštěvníků. Pokud by se objevil zahraniční zájemce a Ministerstvo kultury vycestování povolilo, bude Wolf podle svých slov zapůjčení podporovat.
V Brně bylo loni zapůjčeno devět z 20 pláten Epopeje, další část je od loňského července do 13. ledna vystavena v Obecním domě. Po návratu se obrazy vrátí do depozitáře Galerie hlavního města.
Epopej byla dlouhé roky umístěna na zámku v Moravském Krumlově, odkud byla před volbami v roce 2010 převezena do Veletržního paláce v Praze, kde byla nějakou dobu vystavena. V minulosti byla pro vystavování díla plánována mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Ani jedna nevznikla.
Praha se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory.
