Nové posudky ukazují, kdo může za zával na dálnici D8. Ministru Ťokovi se líbit nebudou

Ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO) se výrazně komplikuje plán, že stát vysoudí miliardu za známý sesuv na dálnici D8.

Před třemi lety se u Dobkoviček na Litoměřicku utrhla masa kamení a půdy o hmotnosti 850 tisíc tun. Zasypala rozestavěnou dálnici i sousední železniční trať. Ministr Ťok loni prohlásil, že za sesuv může sousední kamenolom. A jeho majitele zažaloval o miliardové odškodné.

Jenže hned tři posudky, s nimiž teď jde vlastník lomu firma Kámen Zbraslav do blížícího se soudního sporu, ukazují, že příčinou havárie bylo něco jiného. A čtvrtý, právě dokončovaný, zřejmě potvrdí totéž. Zjednodušeně: Nebyl to lom, co způsobilo sesuv, kvůli němuž se dálnice otevřela teprve před koncem loňského roku.

Ministerstvo chce u soudu argumentovat tím, že svah se dal do pohybu kombinací dvou vlivů - vytrvalých dešťů a přetížení. Protože lom na horní část svahu navážel vytěžený materiál. Zahraniční i čeští znalci ale po prohlídce místa, modelováním v počítači i zkoumáním leteckých fotografií zjistili, že se svah utrhl odspodu. Tedy, že kamenolom na kopci na sesuv nemohl mít zásadní vliv.

„Lom Dobkovičky byl provozován až do okamžiku sesuvu po dobu více než 100 let. Kauzální vztah mezi provozem lomu a sesuvem půdy, k němuž došlo 7. června 2013, neexistuje,“ uzavřel ve svém posudku Peter-Andreas von Wolffersdorff z Drážďan, jeden z nejuznávanějších evropských znalců v tomto oboru.

Rizikový masiv nad dálnicí D8: Podívejte se, kde se může sesunout zemina:

Podle posudků situaci zkomplikovaly deště a svah byl podmáčený. Ovšem hlavní chyba je v tom, jak stát - tedy Ředitelství silnic a dálnic a jeho projektanti - už před mnoha lety stavbu dálnice u Dobkoviček naplánoval a zajistil proti havárii.

„Měla tam být například nějaká opěrná konstrukce nebo jiné opatření, co laicky řečeno tu dálnici podrží,” potvrdil Jan Boháč, jeden z autorů posudku z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Boháčův tým do posudku dokonce napsal, že příprava stavby nebyla profesionální.

„Mimo jakoukoli pochybnost je, že při přípravě, projektování i výstavbě účastníci podcenili existující geotechnická rizika, jež byla dobře známá. Nepostupovali dostatečně profesionálně a s využitím všech metod, jež jsou v takových náročných situacích obvyklé a které byly k dispozici,” stojí v jeho závěru.

A podobně se vyjádřili i znalci z renomované rakouské Technické kanceláře Stadlober & Doppler a Hornické univerzity v Leobenu.

Ministerstvo jako protistrana sporu má posudky dva. Podle prvního, který pochází z Vysokého technického učení v Brně, lze vinu jednoznačně lomu přisoudit. Posudek si objednal podnikatel Josef Kačírek, bývalý majitel kamenolomu, který se současným vlastníkem vede dlouhodobé soudní spory. A například tým Jana Boháče z Karlovy univerzity ho označuje za nekvalitní.

Druhý posudek, tentokrát z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, pak nemluví tak přímočaře jako brněnští vědci. Podle autorů lom sice k sesuvu přispěl, není ovšem jeho jediným viníkem. Faktorů bylo víc.

Podívejte se, co se stalo při slavnostním otevření D8, aneb koaliční spor na dálnici:

Může se zdát, že na jednu soudní při, byť miliardovou, je to až příliš znaleckých posudků. Tak to však v podobných případech chodí: Soudci nemůžou být experti na geologii a stavařinu, takže se spoléhají na názory odborníků. A strana, která přinese přesvědčivější argumenty, má větší šanci vyhrát. Vývoj situace by mohl být ovšem nakonec úplně jiný.

Po dokončení dálnice D8 přišel lom jak o svého hlavního odběratele z posledních let, tak o snadný přístup k dálnici. Teď k němu vede jediná cesta a nákladní auta projíždějí přes přilehlé obce, aby se na dálnici dostala.

Řešením by bylo, aby stát v místě postavil křižovatku s nadjezdem. Mohla by vyjít až na 300 milionů korun.

„Napadlo mě, že by se za tyto peníze lom prostě odkoupil, stát by ho dal do speciálního státního podniku, který se lomy a doly a jejich sanací zabývá,“ řekl na začátku roku Ťok.

Ministerstvo dosud jednání s firmou nezahájilo. „Žádná jednání neprobíhají a nejsou naplánovaná,“ uvedl Pavel Sedláček, právník majitele kamenolomu.

Firma si totiž klade podmínku. Chce, aby stát miliardovou žalobu nejprve stáhl. O tom ovšem nechce ministerstvo slyšet. „Pokud by mělo být jednání o prodeji kamenolomu, měly by strany sedět rovnoprávně za jedním stolem,“ řekl Sedláček.

Nadto ani suma, o které ministerstvo mluví, by nemusela na případný odkup stačit. „Obávám se, že cena nájezdu, o níž hovořil pan ministr, nebude zcela odpovídat ceně toho kamenolomu,“ dodal Sedláček. Částku, kterou by firma považovala pro odkup za adekvátní, ale říct nechce. Chybí jí odborný posudek.

Pro Kámen Zbraslav, firmu s ročními tržbami kolem 1,3 miliardy, je lom v Dobkovičkách dobrý byznys. Stejně jako několik dalších lomů, které jí patří. Společnost je dnes pátým největším dodavatelem kamene na trhu a jediným českým. Ostatní lomy už dříve skoupily nadnárodní společnosti.

Spor se státem firmě způsobil velké potíže. Nejenže platí za advokáty a znalce, ale musela přesvědčit banku, aby ji nezastavovala čerpání úvěrů. Protože v bance se po oznámení miliardové žaloby rozblikala varování, že se jejich letitý klient může dostat do potíží. A čtyřiašedesátiletý majitel Tomáš Nezbeda musel také uklidňovat 300 zaměstnanců, že ani přes podanou žalobu firma nekončí.