Článek
V den, kdy premiér Andrej Babiš předal prezidentovi v Lánech jméno už druhého kandidáta na nového ministra kultury, promluvil předseda ČSSD Jan Hamáček ve Výzvě Seznamu otevřeně o důvodech, proč se rozhodl vyměnit v čele resortu původně vybraného člena ČSSD Antonína Staňka.
Jeho odchod a hledání nástupce se ze známých důvodů protáhly na čtvrt roku a přinesly vážnou krizi v koaliční vládě ANO a sociálních demokratů.
„Nenapadalo mě, že bude odcházet tímto stylem," přiznal v rozhovoru Jan Hamáček, že ho zaskočil nejen prezidentův, ale také Staňkův postoj.
„Já jsem v politice dlouho a ve všech svých funkcích, ve kterých jsem byl, kdyby za mnou přišel předseda sociální demokracie a řekl, že to mám složit, tak to položím, a rozhodně se nesnažím to mediálně vysvětlovat, že to ten předseda nějakým způsobem zvoral,“ uvedl ve Výzvě Hamáček.
Na počátku, když si Staňka do vlády za ČSSD vybral, však prý neměl pochybnosti, že by Staněk funkci nezvládl.
„V době, kdy byl navržen na ministra kultury, byl primátorem Olomouce. My jsme se nějak detailně neznali, nicméně já jsme samozřejmě hledal reference a ty byly bezproblémové. Tehdy. To znamená to, co se stalo potom, mi můžete klást za chybu, ale já jsem ty informace neměl. Já jsem nevěděl, že to tak dopadne. To se prostě stane, do lidí nevidíte," vysvětluje své kroky předseda ČSSD.
Nečekal prý, že by se post v čele ministerstva kultury mohl v budoucnu stát takovým oříškem.
„Ani po začátcích problém nebyl, Antonín Staněk se tam etabloval, vyjednávaní o rozpočtu probíhala celkem dobře, problémy přišly až později,” dodává Hamáček.
Na vlně s komunisty
Potíží se však Staněk postupně způsobil hned několik a to zejména svými vyjádřeními na veřejnosti.
Některé z nich Jan Hamáček během rozhovoru připomněl, i když je detailněji nerozebíral.
Antonín Staněk proslul třeba tím, že nedokázal fundovaně odpovědět na to, jak velký rozpočet má Ministerstvo kultury. Dvakrát tvrdil, že resort má 1,8 procenta z celkového státního rozpočtu. Ve skutečnosti je částka ale mnohem nižší – činí 0,8 procenta.
Že není o resortu zcela informován, naznačilo i to, když v rozhovoru pro ČTK zaměnil orchestr PKF – Prague Philharmonia za Pražský filharmonický sbor, následně pak navíc obecně prospěšnou společnost PKF vydával za svoji příspěvkovou organizaci.
Upozornil na sebe ale i tím, když se postavil za návrh poslance KSČM Lea Luzara udělit státní vyznamenání komunistickému básníkovi Karlu Sýsovi. Pro server aktualne.cz pak dodal, že by si vyznamenání zasloužila i Jiřina Švorcová za výkon v normalizačním seriálu Žena za pultem.
Svoji blízkost k autorům z řad KSČM pak projevil ještě jednou, když na vánočním setkání klubu strany křtil knihu Miroslava Grebeníčka, který rozebíral téma církevních restitucí. Někdejší ministr pak odmítl, že by dílo skutečně pokřtil.
Ne Fajt, ale mediální výstupy
Největší pozornost však Antonín Stank na sebe upoutal ve chvíli, kdy odvolal v kulturní obci uznávaného ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Hamáček v rozhohoru pro Seznam uvedl, že v této věci za Staňkem stál.
„Mně je podsouváno, že jsem Staňka vyhodil kvůli Fajtovi, to není pravda," uvedl předseda ČSSD. „Já jsem pochopil, že to nepůjde, když začal dávat rozhovory, kdy se ukázalo, že neví, jaký má rozpočet. Těch rozhovorů bylo několik a bylo to v kampani, kdy jsme se blížili do evropských voleb. To mi přišlo nebezpečné, takže jsem ho požádal, aby z té funkce odešel,“ sdělil své důvody Staňkova odvolání předseda ČSSD.
