Nové naděje v boji s koronavirem. Tempo vývoje testů i léků zrychluje

Počet pacientů s koronavirem v příštích dnech pravděpodobně celosvětově přesáhne jeden milion.

Svět se tak v posledních týdnech snaží alespoň v některých ohledech dohnat tempo, s jakým se nákaza rozšiřuje, co nejvíce zvýšit možnosti, jak nemoc odhalit.

Klíčovou roli hraje rychlost (zjistit nemocného, poslat ho do karantény a podchytit jeho kontakty), a tak se pozornost vývojářů soustředí na možnosti testování potenciálních přenašečů koronaviru.

Nadšení v této souvislosti nedávno vyvolal nový rychlotest, který v německém Stuttgartu vyvíjí technologická firma Bosch. Test by umožnil, aby byly výsledky k dispozici do dvou hodin. Na německý a posléze i evropský trh se mají rychlotesty, které mají podle zkoumání spolehlivost 95 procent, dostat už začátkem dubna.

Podle firmy proces splňuje kritéria Světové zdravotnické organizace a je jedním z prvních plně automatizovaných molekulárně diagnostických testů, které mohou být používány ve všech zdravotnických zařízeních.

Podobné naděje vyvolává i rychlotest schválený v USA.

Novinka firmy Abbott Laboratories má podle serveru Business Insider identifikovat přítomnost viru v těle do pěti minut, o prokazatelně negativním výsledku informuje do 13 minut. Podle výzkumníků může test znamenat přelom v dosavadním boji proti infekci.

Přenosné zařízení nese název ID NOW COVID-19 test a podle vědců je velký asi jako toustovač. Mělo by ho proto být možné používat téměř kdekoliv.

Při pátrání po novinkách, které nesou příslib efektivního zpomalení nákazy, se ale nemusíme dívat jen za hranice.

S řadou inovací přišlo i České vysoké učení technické v Praze. V Nemocnici Na Bulovce například díky akademikům nově s testováním vzorků na koronavirus pomáhá robot zvaný Pipeťák. Vědci ho nemocnici bezplatně zapůjčili.

Podle ČVUT a jeho Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) laboratoř původně standardně testovala desítky vzorků denně, s přibývajícími vzorky ale byli laboranti velmi zatíženi. Robot jim ulehčí a pomůže každý den bezpečně zvládnout zhruba 400 vzorků.

Pipeťák se skládá z univerzálního robotického manipulátoru, pumpy, která dokáže zastat právě ruční pipetování, a vestavné počítačem ovládané laboratorní váhy.

„Součástí testování je i ruční pipetování vzorků s různými chemikáliemi, což vyžaduje pečlivou a soustředěnou práci. Při současném počtu vzorků se zvyšuje riziko chyby a s tím by mohl pomoci právě robotický stroj,“ přiblížila za institut Alena Nováková.

ČVUT kromě toho přišla i s několika zcela novými vynálezy.

Ve spolupráci s několika firmami vyrábí respirátory FFP3 tištěné na 3D tiskárnách i celoobličejové masky stejné třídy nebo plicní ventilátory. Připravuje také dezinfekci, kterou dodává různým institucím a záchranářům.

Kromě čilého testování se odborníci zaměřují na to, jak co nejvíce zefektivnit karanténní opatření. V Česku se za tím účelem rozběhlo zkoušení takzvané chytré karantény, které má na starost dosavadní šéf Ústředního krizového štábu a epidemiolog Roman Prymula. Postup se zatím zkouší jen v Jihomoravském kraji, měl by se ale rozšířit.

Chytrá karanténa funguje na základě dat z mobilního telefonu nebo platby kartou. Pomocí nich technici sestaví mapu, kudy se nakažený pohyboval. Podmínkou je, že pacient udělí s použitím dat souhlas. Hygienici s ním poté proberou, s kým se za posledních pět dnů setkal a kde se pohyboval. Rozpomenout by se měl právě díky sestavené mapě.

Software pro analýzu údajů z mobilních telefonů k lokalizaci lidí, kteří se mohli nakazit koronavirem, chce začít používat například také Izrael. Nástroj přezdívaný „koronametr“ ale musí ještě schválit místní vláda.

Izrael však kromě toho přišel i s dosud nevídaným nápadem - do boje s koronavirem chce nasadit psy. Odbor izraelského ministerstva obrany pro vývoj zbraní a technologickou infrastrukturu se je snaží vycvičit, aby dokázali ze slin nakažených vycítit koronavirus.

S informací přišel portál The Times of Israel, podle kterého je vše zatím v experimentální fázi. Podobný pokus chce podle webu udělat britská nadace ve spolupráci se dvěma britskými univerzitami. Na výzkumu chce pracovat i nadace Medical Detection Dogs, která již v minulosti vycvičila psy, aby vycítili Parkinsonovu chorobu, rakovinu nebo malárii.

Ředitelka nadace Claire Guestová pro BBC uvedla, že prvním cílem je zjistit, jak „bezpečně získat pach viru od pacientů“.

Kromě snahy vytvořit nové způsoby spolehlivé detekce viru, jeho včasného podchycení a zastavení, se však posouvá i testování léčiv.

Kromě už mediálně dobře známých látek v čele s remdesivirem, plaquenilem či favipiravirem a dalšími - jejichž přehled Seznam Zprávy už dříve přinesly - se nově mluví i o prověřování zcela nové metody boje s koronavirem: využívání krevní plazmy uzdravených pacientů pro léčbu nakažených. Metodou se zabývají američtí lékaři a o jejich práci informoval deník The New York Times.

Podle lékařů z nemocnice Mount Sinai obsahuje krevní plazma uzdravených účinné protilátky, které mohou pomoci pacientům v počátečních fázích choroby. Metoda se už dlouho používá pro léčbu infekčních nemocí, například eboly nebo klasické chřipky. Pro léčbu choroby COVID-19 ale podle New York Times zatím v USA použita nebyla.

„Dokud to nezkusíte, nic se nedozvíte. Není to úplně výstřel do tmy, ale prověřené to není,“ řekl deníku hlavní lékař nemocnice Mount Sinai David Reich. Testy schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a o možnost využít pokusnou metodu se už přihlásily i jiné newyorské nemocnice.