Článek
Bude v Brně snazší zaparkovat v nových modrých zónách? Odpověď na otázku rozděluje místní obyvatele i politiky. Brněnští řidiči si na rezidentní parkování budou zvykat od prvního září, nejdříve začne fungovat v historickém jádru, prvního listopadu se přidají zóny v okolí ulic Grohova, Veveří nebo třídy Kapitána Jaroše.
Právě v těchto zónách nyní mají brněnští řidiči největší problém zaparkovat. „Jeden z rekordmanů autem kroužil v okolí bydliště hodinu dvacet minut,” uvedla místostarostka městské části Brno-střed Jasna Flamiková.
Podle údajů radnice nejlidnatější brněnské městské části zanikne ve třech inkriminovaných zónách jen třicítka míst z necelých čtyř tisíc. „Je to jen 0,75 procenta stání,” dodala Flamiková. Rezidentní parkování považuje za nezbytný krok, který zlepší komfort a bezpečí lidí v ulicích centra města.
Kritici však tvrdí, že zaniknou stovky míst, protože oficiální čísla nijak nepočítají se současnými pololegálními a tolerovanými stáními, která po vyznačení modrých zón zaniknou. „Absolutní počet míst se fakticky sníží. Město navíc nemá údaje o počtu nerezidentů, kteří v oblasti parkují,” sdělil lídr Pirátů do komunálních voleb Tomáš Koláčný. Ti přitom společně se Žít Brno sedí na magistrátě v koalici i s hnutím ANO, které systém také chystá.
Piráti navrhovali jen dvě zóny pro celé město. Kritizují, že lidé z jiných městských částí budou při parkování v centru také platit. „Nelíbí se nám, že tento systém vytváří z Brňanů návštěvníky vlastního města. Umožňuje jim parkovat pouze v okolí 1,5 kilometru od místa bydliště, všude jinde jsou nerezidenty,“ dodal Koláčný.
Odpůrci se zároveň obávají, že jako v Praze město vydá více povolenek, než je reálný počet stání. „Město nenastavilo žádný strop v počtu parkovacích oprávnění. K trvalému pobytu v daných zónách se mohou hlásit noví a noví lidé. Je to nedořešené a parkovací místa stejně nebudou stačit,” uvedl předseda spolku Brno autem Jan Mandát.
Náměstek primátora Richard Mrázek, který je zodpovědný za dopravu, považuje obavy za neopodstatněné. „Zkušenosti z jiných měst jasně ukazují, že se obsazenost míst sníží o deset až dvacet procent,” reagoval.
Nebojí se ani faktického úbytku parkovacích stání. „Pokud se zaměříme na městskou část Brno-střed, parkovacích míst ubude maximálně o dvě tři procenta. Některá nelegální místa můžeme upravit hned a udělat z nich legální. Tam, kde ty úpravy budou složitější, využijeme třeba fond mobility a budeme se snažit o zvýšení počtu parkovacích míst,” řekl. Fond mobility začne fungovat prvního ledna 2018 a potečou do něj peníze z parkovného. Pro dopravní projekty z něj využijí peníze i jednotlivé městské části.
Reportéři Seznamu testovali přímo v ulicích, jak parkující dodržují normy. Často nemají jinou možnost než parkovat na nelegálních místech. „Řidiči při stání musejí zachovat volné tři metry v jednom jízdním pruhu,” sdělil mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Třeba v Botanické ulici jsou pruhy kvůli zaparkovaným autům užší než norma. „Taková parkovací místa opravdu zaniknou,” potvrdila Flamiková.
Několik parkovacích stání zmizí mimo jiné i v okolí Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dělníci tam momentálně opravují několik ulic.
Rezidentní parkování funguje v Praze, v menší míře i v jiných městech České republiky, například v Českých Budějovicích. V modrých zónách můžou za roční poplatky parkovat pouze lidé, kteří v zóně bydlí, nebo podnikají. Ostatní buď platí za každou hodinu, nebo musejí parkovat jinde.
Rezidenti v městské části Brno-střed zaplatí za první parkovací kartu šest stovek ročně, za druhou patnáct tisíc korun. Abonenti, tedy podnikatelé a další řidiči s příslušným oprávněním, zaplatí šest tisíc korun ročně, za druhou třicet tisíc korun.
Informační kampaň, která má zodpovědět nejčastější dotazy lidí a přiblížit fungování nového systému v Brně, město spustí ve druhé polovině června.
