Článek
Pro návrh radních města zvedlo ruku všech 21 přítomných zastupitelů. Starosta Michal Šmarda (ČSSD) v úvodu uvedl, že je obtížné hodnotit historii z pozice zastupitelů. Zároveň upozornil na to, že v seznamu čestných občanů města jsou i Jiří Brady a Cyril Musil, kteří byli v minulém století výrazně postiženi oběma totalitami (tedy komunismem i fašismem). Podle starosty by tam s nimi Gottwald neměl být. „K našemu městu neměl prakticky žádný vztah a všechno, co o něm víme, co se stalo v českých dějinách, je upřímně řečeno spíše negativní,“ řekl.
Čestné občanství Nového Města na Moravě v minulosti získali mimo jiné bojovníci proti fašismu, umělci spojení s městem i českoslovenští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a v roce 1946 armádní generál a pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Seznam zatím obsahoval 37 jmen. Naposled se rozrostl v roce 2009, kdy se stal čestným občanem města tamní rodák Jiří Brady (1928–2019). Přežil věznění v nacistických koncentračních táborech, od roku 1951 žil v Kanadě. „Zasloužil se o propagaci svobody a tolerance,“ stojí u jeho jména na webu města.
Gottwald jako poslední kapka.
Dlouholetý předák KSČ Klement Gottwald byl československým prezidentem pět let. Zvolen byl v červnu 1948, několik měsíců po komunistickém převratu. Za jeho éry se na počátku 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů. Vyneseno bylo přes 230 rozsudků smrti, přes 100 000 občanů komunistická justice odsoudila k doživotí či mnohaletým vězením.
Liberec: Politici nemají měnit historii
Řada měst se s čestným občanstvím tohoto politika vypořádala už v minulosti, po pádu totality. Stále je Gottwald čestným občanem například Vsetína nebo Liberce. Podle vsetínské radnice je to však zejména proto, že se věcí dlouho nikdo nezabýval. Mezi čestnými občany Liberce je vedle Gottwalda i někdejší předák sudetských Němců Konrad Henlein. „Je to součást historie a myslím, že politici v žádném případě nemají právo historii měnit, jakkoli jsou motivováni, řekl náměstek primátora Ivan Langr (Starostové v Libereckém kraji).
Lenin či Gottwald se pakovali mezi prvními.
Gottwald tedy na čestném seznamu zůstává. Podobně jako například zmíněný Henlein, rodák z Vratislavic nad Nisou, současné liberecké městské části, a čelný příslušník SS a NSDAP. 1. září 1939 stanul v čele Sudetské župy jako říšský místodržící. Funkci si podržel až do své smrti na konci války, kdy si podřezal žíly sklem ze svých rozbitých brýlí.
Liberecká diskuse je o to choulostivější, že je Henlein čestným občanem stejně jako například další liberecký rodák Stanislav Hnělička. Hrdina protihitlerovského odboje, voják, jenž se proslavil v bitvě u Dunkerku. Jeho srdnatost byla oceněna nejen polským a dvěma československými válečnými kříži, ale v roce 2005 rovněž francouzským Řádem čestné legie. Jeho odkaz provázejí dva paradoxy: po únoru 1948 byl komunisty perzekvován a vězněn a dnes se dělí o místo na liberecké čestné listině s nacistou Henleinem i bolševikem Gottwaldem.
Mezi města, která odebrala Gottwaldovi občanství loni, patří Holešov na Kroměřížsku, Klimkovice nebo Krnov na Bruntálsku. Po delší debatě přestal tento komunistický politik figurovat i v seznamu čestných občanů města Třebíče na Vysočině.
