Článek
Město chtělo do památníku přemístit ostatky padlých ruských vojáků z jiných částí hřbitova. Zástupci Ruské federace podle radnice ale nakonec k přemístění ostatků nedali souhlas, a památník tak zůstal nedokončený. O možném jiném využití torza jednalo novoměstské zastupitelstvo v pondělí, zatím nerozhodlo. „Ono to nespěchá,“ řekl starosta Michal Šmarda (ČSSD). Zastupitelé požádali společenskou a kulturní komisi města, aby návrh obsahující zatím čtyři varianty možného využití betonového bloku ještě rozpracovala.
Nový památník na katolickém hřbitově město připravovalo k loňskému 75. výročí konce druhé světové války. Jeho součástí měl být hrob s ostatky padlých ruských vojáků. „Cílem bylo z míst, která jsou na hřbitově těžko dohledatelná, ostatky přemístit na čestné místo přímo u vchodu do hřbitova a tam udělat důstojnější pomník,“ řekl Šmarda. Uvedl, že zástupci ruské strany s tím nejdřív souhlasili, ale pak změnili názor. „Sdělili nám, že zpřísnili postoj a jsou obecně proti přemisťování ostatků,“ řekl.
Kulturní komise podle webu města navrhla využít torzo pro připomínku významných osobností města, jako památník obětem druhé světové války nebo jako památník obětem totalitních režimů. Betonový blok by se také mohl stát úvodním panelem venkovní muzejní expozice Kadovské kříže prezentující litinové kříže a další památky z někdejší kadovské hutě, která přestala vyrábět ve druhé polovině 19. století.
Členové komise a pak i radní se před jednáním zastupitelstva přiklonili k využití bloku pro vytvoření památníku významných osobností města. Starosta v pondělí řekl zastupitelům, že zbývající návrhy by se podle debaty v radě města mohly uskutečnit výhledově při dalších výročích. Připomenutí kadovských křížů by měla řešit studie, která bude vznikat na stavbu smuteční síně.
