Článek
Podnikatelé budou mít možnost žádat v souvislosti se ztrátami kvůli pandemii koronaviru o další peníze. Vláda to schválila v pondělí večer. „První program jsme nazvali Covid 2021 a navazuje na Covid gastro uzavřené provozovny. Podnikatelé už nedostanou 400, ale 500 korun na zaměstnance,“ vysvětlil po jednání vlády ministr Havlíček.
Příspěvek 500 korun na zaměstnance podnikatelé budou moci získat zpětně od 11. ledna. To je přesně po skončení předchozího programu k 10. lednu, vysvětlil šéf rezortu.
Ve druhém programu mají ti, kterým klesly meziročně tržby alespoň o 50 procent, nárok na náhradu 60 procent z nákladů. Porovnávat se budou tržby od ledna do února stávajícího roku vůči stejnému období loni nebo předloni. Havlíček vysvětlil, že v tomto bodě vyšel stát vstříc zaměstnavatelským svazům, které trvaly na tom, že není fér porovnávat jen s loňskem. Firmy si tak podle Havlíčka vyberou, co je pro ně výhodnější.
Trest za snahu
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je příznivé, že nový program konečně vychází z parametru tržeb, respektive jejich poklesu, a ne na základě počtu zaměstnanců. Problematický ale podle jeho názoru je fakt, že navrhuje kompenzovat pouze 60 procent nepokrytých fixních nákladů.
„Řada podnikatelů již v druhém roce pandemie nemá dostatek rezervních prostředků, aby pokryla ze svého zbylých 40 procent nákladů. Kompenzace by měla činit spíše 70 až 90 procent, v závislosti na velikosti podniku, kdy nejvyšší procentuální kompenzace by šla podnikům nejmenším,“ míní Lukáš Kovanda.
Dalším sporným číslem v navrhovaném programu je cifra padesáti- a víceprocentního poklesu tržeb. „I zde je vláda až příliš přísná. Kompenzace totiž například v oblasti gastronomie bude znevýhodňovat ty podnikatele, kteří na pandemickou situaci pružně zareagovali třeba otevřením výdejních okének s pokrmy. Často kvůli tomu jejich tržby klesají třeba o třetinu, takže na podporu v rámci nového programu by to ještě nestačilo. Zato by na ni dosáhl konkurent, který se výdejní okénko nenamáhal otevřít, takže mu tržby klesly o mnohem více,“ kritizuje novinku Lukáš Kovanda s tím, že kompenzovat by vláda měla už při třicetiprocentním a vyšším poklesu tržeb.
Novinka je platná zpětně od 1. ledna 2021. Programy by měly nahradit dosavadní dotační tituly jako Covid ubytování, Covid nájemné nebo Covid sport.
Kabinet navíc vyčlenil dalších až osm miliard korun na program Antivirus, z kterého se vyplácejí příspěvky na mzdy firmám a který má bránit propouštění. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podpora se má zatím vyplácet do konce dubna.
Boj proti podvodníkům
Finanční správa začala minulý týden navíc přijímat žádosti o další nový příspěvek, tzv. kompenzační bonus. To znamená 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Příspěvek byl zvýšen z 500 korun novým zákonem.
K dnešnímu dni eviduje správa necelých 770 tisíc žádostí o příspěvek. Dosud vyplatila přes 749 tisíc žádostí za 6,8 miliardy korun.
Vyplácení podzimního kompenzačního bonusu. Zdroj: Finanční správa.
Týká se to osob samostatně výdělečně činných, společníků malých společností s ručením omezeným i osob pracujících na dohodu o provedení práce nebo činností zasažených novými vládními opatřeními proti šíření koronaviru.
Úřad podal k letošnímu 8. březnu 107 trestních oznámení, jak dnes potvrdila Seznam Zprávám mluvčí Finanční správy Zuzana Mašátová. Celková možná výše vylákané výhody je stanovena na 58 013 250 korun.
To svědčí podle ekonoma Lukáše Kovandy o tom, že program kompenzačních programů je nastaven poměrně transparentně a celkem velkoryse. „Celková výše škody odpovídá ani ne 0,3 procenta celkově vyplaceného objemu. Jedná se o velmi nízkou procentní částku,“ komentuje výsledek pro SZ Byznys a dodává: „Na druhou stranu lze předpokládat, že v tak překotném loňském roce, kdy byla státní správa pod velkým tlakem a pod takřka permanentní zátěží bezpříkladného, nepřehledného vývoje, se nepodařilo zachytit všechna podvodná jednání, a že vykázaná škoda je tedy podhodnocením skutečného stavu“.
„Ve všech případech se jednalo o žádosti podané osobou, která se vydávala za reálného živnostníka. Finanční správa v těchto „křiklavých příkladech“ osloví oprávněné žadatele, kteří jsou pak překvapeni, že se na základě jejich osobních údajů snaží podvodníci získat kompenzační bonus. Mnozí se pak obracejí na Policii ČR,“ vysvětlovala Finanční správa hned po prvních zneužitích v jarní vlně pandemie.
Data ke kompenzačním bonusům od Finanční správy.
„V prvním případě chtěl neoprávněný žadatel vylákat na výplatě kompenzačního bonusu 875 tisíc korun. Podal žádosti jménem OSVČ, které však o bonus nežádaly. Další zjištěné případy mají obdobný postup. Žádosti podala osoba za žadatele, kteří už ale podali žádost pod svým jménem a na svůj účet,“ popisuje dál správa postup některých podvodníků.
