Článek
Eckart Conze v knize Velká iluze pracuje s fakty, beletristický pohled předkládá ve svých ságách Ken Follett. Originální myšlenky přináší novinka Hardcore historie od Dana Carlina. Vývoj způsobu zachycování minulosti v dějepisectví, literatuře či na divadle dokumentuje v publikaci Objevení dějin Václav Smyčka. Vyplývá to z vyjádření jednotlivých nakladatelství.
Francouz Laurent Binet ve svém románu Civilizace, za který obdržel Velkou cenu Francouzské akademie, rozvíjí příběh o conquistě naruby. Spekuluje, jak by to vypadalo, kdyby se místo Francisca Pizzara a Hernána Cortéze, kteří dobyli velké americké říše, vrhli Inkové a Aztékové do Evropy. Mezi hrdiny knihy nechybí Kryštof Kolumbus, jehož fiktivní deník je částí Binetova románu. V něm se pod vedením svého vládce Atahualpy Inkové zmocní říše císaře Karla V. Habsburského. Anglii a Francii zase ovládnou Aztékové.
Německý historik Eckart Conze ve své knize Velká iluze s podtitulem Versailles 1919 a nové uspořádání světa na základě faktů ukazuje, proč se Versailleská smlouva a Pařížská mírová konference nestaly zárukou trvalého míru v Evropě. Míní, že spojeneckým vítězům první světové války i poraženému Německu a ostatním státům chyběla schopnost dosáhnout opravdového míru. Na všech stranách pokračovala i po uzavřeném příměří „válka v hlavách“. „Svět Versailleské konference není uzavřená, ale velmi přítomná minulost, protože ve svých důsledcích zasahuje až do 21. století,“ podotkl autor.
Beletristický pohled na dějiny nabízí britský autor Ken Follett. Po třech dílech monumentální historické ságy Pilíře země, Na věky věků a Ohnivý sloup nedávno nabídl román Večer a jitro, který tuto sérii dějově předchází. Čtenáře zavádí do roku 997, kdy Anglie čelí útokům Velšanů na západě a Vikingů na východě. Follet již představil nový titul s názvem Never, jehož český překlad připravuje nakladatelství Euromedia na začátek příštího roku.
Nezvyklý pohled na dějiny lidstva přináší novinka Hardcore historie od amerického autora Dana Carlina. Ve své publikaci se snaží ukázat, co se lidé z osudů a trosek vyspělých civilizací mohou dozvědět sami o sobě. Ukazuje věk zářivých impérií, bohatství, moci, písma a literatury, obchodu i vojenské vyspělosti, ale také čas strmých pádů, po kterých následovala období úpadku a zapomnění. Carlin spojuje minulost a budoucnost nečekanými způsoby, staví se proti příkrým soudům vůči předkům a klade otázky typu, zda rodí tvrdá doba drsné lidi a doby blahobytu lidi změkčilé.
Proměnou vnímání historického času a zobrazování minulosti na přelomu 18. a 19. století se zabývá v publikaci Objevení dějin Václav Smyčka. Popisuje, jak se vyvíjel způsob zachycování minulosti v dějepisectví, literatuře či na divadle. S růstem knižních trhů dává do souvislosti vyprávěcí přístup k historické zkušenosti ovlivněný historickými romány a dramaty. V knize klade důraz na proměny komunikace o minulosti a mediální revoluce v zobrazování historie, k níž došlo na konci 18. století.
