Článek
Podle původních plánů měla být spoluinvestorem nové jaderné elektrárny energetická společnost ČEZ, která má reaktor pro stát stavět. Stát se měl na nákladech podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ v podobě nefinančních aktiv vkládaných do projektu.
To ale podle Míla padlo kvůli rozdílným názorům státu a ČEZu ohledně ocenění aktiv, které by firma do projektu vkládala. „Dohoda nebyla nalezena,“ řekl.
Různé varianty ocenění by měly obrovský dopad na celkovou cenu stavby. „Zvýšení ohodnocení vkladu ČEZu o pouhé 2,5 procentní body by zvýšilo celkové investiční náklady na stavbu nového zdroje o třicet procent. Diskuse o tom, kolik by do projektu měl vkládat ČEZ, tak skončila na rozhodnutí předsedy vlády o stoprocentním financování ze strany státu,“ řekl Míl.
Přenos z konference
Financování státem je podle Míla elegantní a jednoduchá cesta, která umožní Česku plně se podílet na budoucích výnosech z jaderného projektu. „Tyto výnosy se budou pohybovat v řádu desítek miliard eur při provozu elektrárny po dobu 80 let,“ tvrdí.
Míl zároveň zdůraznil, že mezi domácími politiky stále není shoda nejen ohledně financování projektu, ale také v otázce bezpečnostních parametrů. Jaderné energetice navíc nepřeje Evropská unie a rezervovaně se k ní staví i někteří čeští politici.
„Bez politické shody ale nemá smysl zahajovat výběrové řízení na dodavatele Dukovan,“ řekl Míl.
„Naší snahou je získat co nejširší politickou podporu pro jaderný projekt, protože bez politické podpory se taková investice realizovat nedá. Zahajovat ji by byl hazard, který si naše země po neúspěšném tendru na Temelín nemůže dovolit zopakovat. Chceme-li být kredibilní a chceme-li být připraveni pro další rozvoj energetiky především s pomocí malých modulárních reaktorů, nemůžeme si dovolit rozjet něco, co nebudeme schopni dotáhnout do konce,“ varuje. Aktivní podíl České republiky na rozvoji malých reaktorů označuje za možný „plán B“.
Míl soudí, že nenajdou-li politici shodu na podobě jaderného projektu, bude lepší jaderný tendr odložit. „V takovém případě by bylo lepší počkat až po volbách a hledat novou politickou shodu. A pokud by se ani potom nenašla, je lépe jít cestou malých modulárních jaderných reaktorů,“ řekl vládní zmocněnec.
