Článek
Analýzu si také můžete pustit v audioverzi.
Hlavním záměrem obou koalic, které vyhrály volby, je výstavba bytů.
Vypadá to tak aspoň podle programů předložených voličům, které detailně slibují, jak půjčkami a zkrácením odpisů podpoří „až 40 tisíc bytů ročně“ (Spolu), případně své sliby podtrhují tvrzením, že „bydlení je jednou ze základních lidských potřeb“ (Piráti+STAN).
Kromě toho se budou podle programů snižovat daně. Rodiny se mohou těšit na daňové prázdniny po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, druhá sazba DPH se sníží z 15 na deset procent (Spolu), průběžně se bude zvyšovat daňová sleva na poplatníka, zároveň poklesnou odvody z kratších pracovních úvazků (Piráti+STAN).
Česko čeká podle slibů také „digitální revoluce“, údaje o státních dotacích budou dostupné na internetu, podpora vzdělanosti zajistí, že „ekonomika Česka nebude pouze montovnou Německa“.
Sami voliči však mají o opravdu naléhavých povinnostech příští vlády praktičtější představu. V nedávném průzkumu Eurobarometru stanovili za dvě hlavní priority snížení rozpočtového schodku a boj s inflací. Až na pátém místě je výstavba bytů, vzdělávací systém na sedmém a daně na devátém místě.
Výroky volebního vítěze Petra Fialy (Spolu) svědčí o tom, že také politici obou koalic si vážnost situace uvědomují.
„Česku hrozí krach,“ popsal předseda ODS situaci veřejných financí v časech každoročního deficitu přes 350 miliard. Inflaci na dohled pěti procent označil za „Babišovu drahotu“ a za hlavní důvod, proč vyměnit současného premiéra.
Že je třeba s deficitem něco udělat, doporučuje také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Bude nutné provést významné úpravy jak na příjmové, tak i výdajové straně,“ doporučuje pro boj s deficitem.
Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka jsou příliš vysoké vládní výdaje jedním z důvodů, proč centrální banka v rámci boje s inflací zvyšovala úrokové sazby.
Přesto volební programy obou koalic, které už začaly skládat společnou vládu, nenavrhují proti oběma jmenovaným rizikům žádnou obranu s výjimkou dlouhodobých opatření, jakým je zavedení „finanční ústavy“ proti přehnaným dluhům. A některé možné nástroje jsou dokonce s programy Spolu i Pirátů a Starostů v rozporu. Například vyšší daně koalice před volbami výslovně vyloučily.
Zvýšit příjmy a snížit výdaje by bylo možné ještě při revizi rozpočtu na rok 2022. Nová většina ve Sněmovně, o níž rozhodly volby, například může zrušit navýšení daňové slevy na poplatníka z letošních 27 480 na 30 480 korun v příštím roce a vydělat tak 12 miliard.
Koalice Spolu také slibuje v programu snížit počet úředníků o 13 tisíc, může tedy zastavit plán odstupujícího premiéra přijmout v příštím roce do státních služeb sedm tisíc nových lidí. Případným zrušením valorizace mezd zaměstnanců státu ušetří hned příští rok 11 miliard, ještě víc tím, když zruší mimořádné navýšení důchodů, které v letech 2022 a 2023 připraví stát o 40 miliard.
Příští vláda může ušetřit na investicích, pokud do rozpočtu zapojí evropské dotace ve výši 1,3 bilionu korun. Tyto investiční prostředky jsou ovšem vázány na boj s klimatickou změnou, jinými slovy na sepsání programu, jak nahradit uhelné elektrárny a teplárny obnovitelnými zdroji a jak omezit produkci výfukových plynů v dopravě.
Vláda Andreje Babiše se k těmto krokům zavázala, přípravu konkrétního programu však nechala na své nástupkyni.
