Článek
Poslední dokončenou místností byl takzvaný rokokový pokoj, v němž restaurátoři pracovali na obnově fresek, řekla dnes novinářům kastelánka hradu Lenka Uedlová. Bez této místnosti byla trasa přístupná od letošního června.
„Po zpřístupnění hradu v roce 2001 vedla první prohlídková trasa stejnými místnostmi, ale tehdy byly prázdné. Rozdíl v jejich podobě je obrovský. Zejména v posledních dvou letech se prostory proměnily v apartmá rodiny prince Gustava z Vasy, který vlastnil hrad 14 let v 19. století,“ uvedla Uedlová.
Rodina prince Gustava byla v okolních obcích velmi oblíbená, panství se v jejich době dařilo. K oblibě přispěly i velké slavnosti pořádané na loukách kolem hradu Veveří, kam měli přístup všichni lidé z panství. „Dcerka prince Gustava si při slavnostech oblékala žebětínský kroj, což rodině také zvyšovalo oblibu,“ dodala kastelánka.
Místnosti na prohlídkové trase jsou většinou vybavené látkovými tapetami a mobiliářem spadajícím právě do období, kdy hrad vlastnil princ Gustav.
K jídelně s freskami s loveckými výjevy nově přibyl i rokokový pokoj, na němž do poslední chvíle pracovali restaurátoři. „Práce byla mnohem komplikovanější, než jsme původně předpokládali a kvůli nucené rekonstrukci stropu jsme se dostali do velkého skluzu. Když jsme sejmuli dvoucentimetrovou vrstvu omítky, kde se měla nacházel fresková výzdoba, ukázalo se, že se z ní příliš nedochovalo,“ popsal restaurátor Antonín Sláčík.
Poté práci na freskách převzala Miloslava Prokůpková, která dokázala výmalbu pokoje z drobných fragmentů obnovit do podoby, kterou mohou nyní obdivovat návštěvníci. „Postupuji tak, že si nejprve zvýrazním obyčejnou tužkou to, co tam zbylo a snažím se v tom hledat zákonitosti, nějaké sjednocení. A to tam vždy bylo, vždyť fresky tvořili profesionální výtvarníci. Výmalba byla rozdělena do rámů, ve kterých spíš tušíme romantické výjevy s pastýřkami,“ popsala Prokůpková.
Obnova prohlídkové trasy, která začala v roce 2014, stála devět milionů korun, z toho šest milionů správa hradu investovala v letošním roce. Veškeré náklady hradil ze svého rozpočtu Národní památkový ústav, který letošek vyhlásil Rokem osvícenské šlechty a prohlídková trasa na Veveří se stala jedním z hlavních výstupů tohoto projektu.
Státní hrad Veveří označují odborníci za moravský Karlštejn. Původně pozdně románský a raně gotický hrad prodělal v průběhu staletí mnoho přestaveb. Zásahy z 20. století, kdy měl být přestavěn na kongresové centrum, jej silně poničily a od roku 1989 do roku 1999 v podstatě jen chátral.
V roce 1999 se dostal do správy Národního památkového ústavu a ten jej postupně opravuje. Jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v České republice se veřejnosti znovu otevřel v roce 2001 a letos jej do 24. srpna navštívilo téměř 55.000 lidí.