Článek
Zásadním způsobem oslabil pevnost trupu lodi. „Je to dokonalá smršť neobvyklých činitelů: ohně, ledu a zločinné nedbalosti,“ říká novinář.
Jeho teorii uveřejnila britská televize Channel 4 v dokumentu Titanik: nový důkaz.
Podle Molonyho nemůže za potopení jen ledovec, jak si dosud lidé mysleli. Tvrdí, že srážce s krou předcházel požár, který se navíc majitel lodi, společnost White Star Line, snažil všemožně utajit.
Dobové fotografie jako důkaz
Molony podrobně studoval dobové fotografie, které pořídil hlavní lodní elektroinženýr před tím, než loď opustila irský Belfast. Právě v tamních loděnicích parník postavili a plavidlo tam zůstalo až do počátku dubna 1912.
Při studiu fotografií Molony odhalil na vnějším plášti lodě devět metrů dlouhé černé šmouhy. Objevují se na pravém boku - přesně v místech, kde do lodi později narazil ledovec. Černé stopy podle něho dokazují, že v podpalubí vypukl požár.
Šmouha na plášti parníku prý dokazuje, že v podpalubí vypukl požár.
Další experti, kteří fotografie zhlédli, Molonovu teorii připouštějí a dodávají, že požár zřejmě vzplál v zásobárně paliva za jednou z lodních kotelen.
O požáru v podpalubí Titaniku mluvil v minulosti i Ray Boston, který se slavnému parníku věnuje dvacet let. V roce 2008 řekl, že uhlí v podpalubí vzplálo při rychlostních zkouškách, které probíhaly deset dnů před vyplutím parníku na oceán. A tvrdil, že oheň se do potopení lodi už nepodařilo uhasit. Dokonce prý způsobil explozi.
Zásadně oslabený trup
Molony přichází s teorií, že požár vzplál tři týdny před potopením plavidla, tedy krátce před odplutím z Belfastu. Při pátrání po detailech zjistil, že se požár marně snažilo uhasit dvanáct mužů a sílící žár dosáhl teploty až tisíc stupňů Celsia. A právě takové teplo mohlo plášť lodě skutečně poškodit.
„Máme odborníky z oblasti hutnictví, kteří nám říkají, že když vystavíte ocel takové teplotě, zkřehne a její odolnost se sníží až o 75 procent,“ říká Molony v dokumentu. Zároveň dodává, že po požáru loď neměla být nikdy spuštěna na moře.
Zkáza Titaniku
Titanic ztroskotal v severním Atlantiku při své první plavbě 14. dubna 1912 poté, co narazil do ledovce. Ve své době byl největším osobním parníkem na světě. Mezi Evropou a Severní Amerikou měl vozit cestující i poštu. Při neštěstí zemřelo přes 1500 lidí.
Novinář zároveň zjistil, že prezident společnosti White Star Line údajně zakázal personálu o incidentu mluvit. V dokumentu pak také tvrdí, že v Southamptonu, odkud Titanik vyplouval na oceán, byl parník schválně ukotven tak, aby pasažéři ani přihlížející neviděli stopy po požáru. Nicméně fotografie, které má k dispozici, zachycují právě pravý bok lodi.
Senan Molony se konstrukcí Titaniku i jeho potopením zabývá přes třicet let. O lodi vydal několik knih.
