Z benefitu se stala nutnost. Jeden koronavirový výdobytek s námi zůstane

„Jednoznačně dobrý počin“ nebo „nejlepší věc“. I tak hodnotí někteří čtenáři Seznam Zpráv letošní přechod části pracovníků na práci z domova.

„Nyní si lépe organizuji čas a jsem spokojený zaměstnanec společnosti jako nikdy předtím,“ reagoval v diskuzi k využívaní home office Leoš Binka.

A není jediný. Řada lidí vypočítává, že díky práci z domova se jim nejen lépe organizuje čas, ale také lépe spojuje osobní a pracovní život. A z toho plyne, že jsou v práci spokojenější.

Větší zapojení home office patří i podle oslovených personalistů k hlavním pozitivům pandemického roku 2020.

„Hlavně aby to v nějaké míře vydrželo i po koroně,“ obává se Roman Slušný jako další diskutující pod tématem o práci z domova.

„Asi by bylo ideální, aby zaměstnavatel dal lidem vybrat, jak chtějí pracovat,“ zamýšlí se další z diskutérů a diskutérek paní  Jitka.

Zatímco na jaře byla pro velkou část pracovníků práce z domova nová zkušenost, kterou vnímali pozitivně, s podzimní vlnou přišlo vystřízlivění. Vláda výslovně tlačila zaměstnavatele, aby co nejvíce lidí nechávali pracovat z domova, a ti se často ocitli mimo pracoviště dlouhé týdny.

„S nadsázkou jsme říkali, že budeme vypisovat do inzerátů, že jako benefit nabízíme možnost práce v kanceláři,“ shrnuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu v personální společnosti Manpower.

Podle tohoto manažera se tak během letošního roku stalo, že si zaměstnavatelé vyzkoušeli, jak práce z domova funguje, a zároveň zaměstnanci poznali, že být celou dobu jen na home office není pro ně samotné příjemné.

„Potkalo se to na půl cesty a většina firem pracuje do budoucna s tím, že budou nabízet home office částečně,“ říká Jiří Halbrštát.

Rok 2020 vytvořil nový standard – tedy kombinaci práce z domova a z kanceláře – i podle Alžběty Honsové, marketingové manažerky personální společnosti Randstad. Home office si osvojili i ve výrobních nebo logistických firmách, tedy tradičních baštách, kde se i z provozních důvodů drží přístup, že se musí jezdit na pracoviště.

„Zhruba 25 procent říká, že s tím počítá dál. Home office se z pozice benefitu přesouvá na normální způsob práce,“ říká Alžběta Honsová a dodává, že jde spíše o nepsanou změnu. Například u nově vypisovaných pozic nevidí častější upozornění na možnost práce z domova, a to spíše proto, že se to bere jako samozřejmé.

Na postoj ohledně práce z domova se na přelomu listopadu a prosince doptávala i společnost Profesia CZ, která provozuje portál s pracovními nabídkami. Z průzkumu vyšlo, že čtvrtina respondentů je díky home office spokojenější. Naopak osm procent je méně spokojeno, a 21 procent cítí dokonce „větší nepohodu“.

„Ne každé firmě tento způsob práce vyhovuje, ale setkali jsme se s příklady společností, které na základě letošního roku zcela přehodnotily svůj způsob fungování a zcela nebo částečně vypověděly nájem kancelářských prostor,“ říká Michal Novák, expert na pracovní pozice z Profesia CZ.

I proto Profesia CZ označuje kombinaci práce z domova a kanceláře za nový „normál“ a zamýšlí se, jak by měl být správně vyvážený. Z průzkumu přitom vychází, že nejpřijatelnější je 30 procent času pracovat z domova a 70 procent z kanceláře.

Na ideální poměr má přitom každý z oslovených personalistů trochu jiný názor. Alžběta Honsová z Randstadu mluví o „minimálně dvou dnech v práci“. Jiří Halbrštát z Manpoweru pak vnímá poměr opačně.

„Většina zaměstnanců se celosvětově vyjádřila, že by pro ně bylo ideální mít tři dny home office a dva dny kancelář,“ říká manažer náboru v Manpoweru.